Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.9.18 / dotaz č. 98558
Dobrý den,
rád bych Vás poprosil o radu týkající se izolace střechy.
V novostavbě uvažuji o nadkrokevní izolaci z PUR/PIR panelů 200 mm, nebo z vaty 320 mm.
Rád bych se zeptal, jaký je rozdíl v neprůzvučnosti těchto izolantů v uvažovaných tloušťkách při průměrných hodnotách?
Předem děkuji!
rád bych Vás poprosil o radu týkající se izolace střechy.
V novostavbě uvažuji o nadkrokevní izolaci z PUR/PIR panelů 200 mm, nebo z vaty 320 mm.
Rád bych se zeptal, jaký je rozdíl v neprůzvučnosti těchto izolantů v uvažovaných tloušťkách při průměrných hodnotách?
Předem děkuji!
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Z pohledu vzduchové neprůzvučnosti nemá příliš význam porovnávat fyzikální vlastnosti těchto materiálů, protože z hlediska vzduchové neprůzvučnosti sami o sobě vzhledem ke své nízké plošné hmotnosti příliš nefungují, i když vata má schopnost zvuk více pohlcovat. Něco jiného ovšem je, pokud jsou zabudovány v několikavrstvé konstrukci střešního pláště. Záleží tedy na konkrétní skladbě. Z toho důvodu také výrobci neuvádí konkrétní hodnoty vzduchové neprůzvučnosti, která se sice dá pro danou konkrétní skladbu a použité materiály nějak stanovit, v reálném provedení ale závisí na mnoha faktorech kvality a způsobu provedení. Výsledné hodnoty by se navíc daly v praxi změřit, takže de facto nelze se zaručit za teoretickou hodnotu v praxi. Na rozdíl třeba od hodnoty tepelné izolace.
U systémů s nadkrokevní izolací z PUR/PIR panelů jeden výrobce například uvádí použitelnost dle nejvyšší přípustné hladiny venkovního hluku Lekv, 2m., kterou stanovuje 50 a 60 dB pro denní a noční dobu a pro základní jednoduchou skladbu.
Hodnoty jsou vyšší o 5 dB, pokud je skladba doplněna celistvou vrstvou z desek OSB umístěnou nad tepelnou PIR izolaci.
Základní skladba je tvořena pouze izolací z PIR desek a na nich pojistná (doplňková hydroizolační) vrstva a pak kontralatě, latě a krytina. Dole pak jen bednění na viditelných krokvích. Je zřejmé, že základní skladba příliš hlukově izolovat nebude a nehodí se do hlučného prostředí. Vždy je však nutno mít na paměti, že hluk vniká do budovy i okny a to v daleko vyšší míře, tedy je těžko určit předem „viníka“.
Skladbu lze dále samozřejmě vylepšovat a to například vložením dalšího bednění, což bude fungovat především proti přehřívání střechy. Nebo osazením nízkého podhledu mezi krokve s vložení minerální vaty jako zvukový pohlcovač do mezery. Tím sice je část boku krokví skryta, ale plocha funguje jako akusticky dvojitá konstrukce, tedy velmi dobře. V každém případě viditelné krokve, pokud procházejí do exteriéru s sebou nesou další rizika přenosu zvuku spárami a tedy i chladu, tepelného mostu apod.
Situace s vláknitou izolací je o něco lepší v tom, že materiál je schopen lépe pohlcovat zvukové vlny, po pravdě, má i o něco vyšší hmotnost. Bude i zde významný rozdíl v tom, zda bude systémová izolace (obvykle desky MV) pouze položena na bednění a pak jen fólie a krytina s latěmi, nebo zda se přidá zase nějaké bednění apod. U těchto skladeb by to ale nemělo být OSB, které difúzně střechu uzavírá. Střechy s izolací z MV se totiž navrhují již spíše jako difúzně otevřené.
Pokud se zkombinuje nadkrokevní vrstva s přidáním podhledu jako v případě u PIR střechy, dosáhne se lepší zvukové izolace.
Pokud je navrhována střecha v hlučném prostředí města nebo u komunikace, je doporučení volit jednoznačně skladbu v lepším akustickém provedení, tedy s více vrstvami. Přidanou hodnotou pak může být nejen akustická pohoda ale i vyšší kvalita střešního pláště z hlediska tepelně izolačních vlastností ale v neposlední řadě i lepší ochrana interiéru podkroví před letním vzestupem teploty.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Z pohledu vzduchové neprůzvučnosti nemá příliš význam porovnávat fyzikální vlastnosti těchto materiálů, protože z hlediska vzduchové neprůzvučnosti sami o sobě vzhledem ke své nízké plošné hmotnosti příliš nefungují, i když vata má schopnost zvuk více pohlcovat. Něco jiného ovšem je, pokud jsou zabudovány v několikavrstvé konstrukci střešního pláště. Záleží tedy na konkrétní skladbě. Z toho důvodu také výrobci neuvádí konkrétní hodnoty vzduchové neprůzvučnosti, která se sice dá pro danou konkrétní skladbu a použité materiály nějak stanovit, v reálném provedení ale závisí na mnoha faktorech kvality a způsobu provedení. Výsledné hodnoty by se navíc daly v praxi změřit, takže de facto nelze se zaručit za teoretickou hodnotu v praxi. Na rozdíl třeba od hodnoty tepelné izolace.
U systémů s nadkrokevní izolací z PUR/PIR panelů jeden výrobce například uvádí použitelnost dle nejvyšší přípustné hladiny venkovního hluku Lekv, 2m., kterou stanovuje 50 a 60 dB pro denní a noční dobu a pro základní jednoduchou skladbu.
Hodnoty jsou vyšší o 5 dB, pokud je skladba doplněna celistvou vrstvou z desek OSB umístěnou nad tepelnou PIR izolaci.
Základní skladba je tvořena pouze izolací z PIR desek a na nich pojistná (doplňková hydroizolační) vrstva a pak kontralatě, latě a krytina. Dole pak jen bednění na viditelných krokvích. Je zřejmé, že základní skladba příliš hlukově izolovat nebude a nehodí se do hlučného prostředí. Vždy je však nutno mít na paměti, že hluk vniká do budovy i okny a to v daleko vyšší míře, tedy je těžko určit předem „viníka“.
Skladbu lze dále samozřejmě vylepšovat a to například vložením dalšího bednění, což bude fungovat především proti přehřívání střechy. Nebo osazením nízkého podhledu mezi krokve s vložení minerální vaty jako zvukový pohlcovač do mezery. Tím sice je část boku krokví skryta, ale plocha funguje jako akusticky dvojitá konstrukce, tedy velmi dobře. V každém případě viditelné krokve, pokud procházejí do exteriéru s sebou nesou další rizika přenosu zvuku spárami a tedy i chladu, tepelného mostu apod.
Situace s vláknitou izolací je o něco lepší v tom, že materiál je schopen lépe pohlcovat zvukové vlny, po pravdě, má i o něco vyšší hmotnost. Bude i zde významný rozdíl v tom, zda bude systémová izolace (obvykle desky MV) pouze položena na bednění a pak jen fólie a krytina s latěmi, nebo zda se přidá zase nějaké bednění apod. U těchto skladeb by to ale nemělo být OSB, které difúzně střechu uzavírá. Střechy s izolací z MV se totiž navrhují již spíše jako difúzně otevřené.
Pokud se zkombinuje nadkrokevní vrstva s přidáním podhledu jako v případě u PIR střechy, dosáhne se lepší zvukové izolace.
Pokud je navrhována střecha v hlučném prostředí města nebo u komunikace, je doporučení volit jednoznačně skladbu v lepším akustickém provedení, tedy s více vrstvami. Přidanou hodnotou pak může být nejen akustická pohoda ale i vyšší kvalita střešního pláště z hlediska tepelně izolačních vlastností ale v neposlední řadě i lepší ochrana interiéru podkroví před letním vzestupem teploty.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice