Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Zateplení vnitřních stěn

Na výsledných tepelných ztrátách objektů se podílejí výraznou měrou i tepelné ztráty vnitřních konstrukcí. Jedná se zejména o stěnové konstrukce mezi vytápěnými a nevytápěnými prostory (stěny ke schodišti), podlahové konstrukce (podlaha na terénu) a stropní konstrukce (strop nad suterénem). Současně platná ČSN 73 0540:02 ve znění změny, která vstoupila v platnost k 1. 5. 2007, požaduje následující součinitele prostupu tepla stěnových a stropních konstrukcí – viz tabulka.

Tabulka: Požadavky ČSN 73 0540:02 na vnitřní konstrukce

Popis konstrukce Součinitel prostupu tepla (W/m2K)
Požadovaná hodnota Doporučená hodnota
Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině (s výjimkou případů podle poznámky) 0,45 0,30
Podlaha a stěna částečně vytápěného prostoru přilehlá k zemině (s výjimkou případů podle poznámky) 0,85 0,60
Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru 0,60 0,40
Strop a stěna vnitřní z vytápěného k částečně nevytápěnému prostoru
Strop a stěna vnější z částečně vytápěného prostoru k venkovnímu prostředí
0,75 0,50
Stěna mezi sousedními budovami
Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10° C včetně
1,05 0,70
Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10° C včetně 1,30 0,90
Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 5° C včetně 2,20 1,45
Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 5° C včetně 2,70 1,80

Poznámka: Pro konstrukce přilehlé k zemině do vzdálenosti 1 m od rozhraní zeminy a venkovního vzduchu na vnějším povrchu konstrukce (měřeno podél systémové hranice budovy) se uplatňují požadované hodnoty pro vnější stěny; ve větší vzdálenosti platí požadované hodnoty uvedené či stanovené pro podlahy a stěny přilehlé k zemině. Pro toto hodnocení lze zahrnout i tepelnou izolaci podél základů, pokud navazuje na tepelnou izolaci stěny.

Z uvedených hodnot součinitelů prostupu tepla vyplývá, že na správné dimenzování tepelně technických vlastností vnitřních konstrukcí nelze zapomínat. Jedná se zejména o navrhování nových budov, kde je splnění normových požadavků snadné. Složité je splnění normových požadavků u stávajících budov. Pro provedení dodatečných tepelných izolací vnitřních konstrukcí platí stejné či podobné zásady jako pro DTI vnějších konstrukcí:
  • tepelně izolační vrstvu situovat k ochlazovanému povrchu konstrukce
  • tepelně izolační vrstvu u vnitřních stěnových konstrukcí musíme chránit proti mechanickému poškození,
  • materiál tepelně izolační vrstvy musíme volit v souladu s požadavky na požární bezpečnost staveb. Ve chráněných únikových cestách musí skladba konstrukce s dodatečnou tepelnou izolací splňovat požadavky na požární odolnost.

Při navrhování nových budov je nutné minimalizovat tepelné ztráty vnitřními konstrukcemi pomocí následujících zásad:

  • minimalizovat počet vstupů do objektu,
  • u vstupů do vytápěných prostor vytvářet zádveří,
  • vytápěné části objektu situovat do skupin oddělených dveřmi od prostor nevytápěných,
  • vytápěné části objektu situovat na osluněné světové strany,
  • u obytných a občanských staveb řadit místnosti se stejnou vnitřní teplotou vedle sebe horizontálně i vertikálně (nestřídat pokud možno místnosti s rozdílnou teplotou vnitrního vzduchu a s různou dobou vytápění),
  • u obytných místností nenavrhovat zbytečně vysoké místnosti při respektování hygienických požadavků,
  • místnosti příslušenství nevytápět na teplotu obytných místností, tyto místnosti řešit tak, aby technologická zařízení vyžadující nadnulové teploty byla umístěna ve středu dispozice a aby tak byly maxim. omezeny tepelné ztráty těchto prostor.

Vnitřní konstrukce musí být řešeny nejen z hlediska minimalizace tepelných ztrát, ale též z hlediska difúze a kondenzace vodní páry a vlivu vlhkosti na životnost konstrukce. Velmi důležité je komplexní řešení detailů napojení vnitřních příčných stěn na vnější stěny. Při provedení dodatečných tepelných izolací vnějších stěn z vnitřní strany konstrukce vzniká ve styku stěnových konstrukcí výrazný tepelný most, který lze eliminovat pouze tepelnou izolací vnitřní stěny.  Rozsah tepelného mostu je patrný z provedeného výpočtu dvourozměrného teplotního pole – viz obrázek.

Z uvedeného obrázku je patrné, že na styku vnitřní a vnější stěny dochází k poklesu vnitřních povrchových teplot pod teplotu rosného bodu.

Systémy dodatečných tepelných izolací vnitřních konstrukcí

Dodatečné tepelné izolace vnitřních konstrukcí se realizují s následujícím cílem:

  • snížit tepelné ztráty vnitřními konstrukcemi
  • zvýšit vnitřní povrchové teploty konstrukcí a tepelnou pohodu v místnosti
  • zabránit nebezpečí vzniku kondenzace vodní páry a plísní
  • zajistit požadavky legislativy ( ČSN, požadavky na energetickou náročnost budovy)

V současné době je na našem trhu celá škála systémů DTI, které lze využít na dodatečné tepelné izolace vnitřních konstrukcí. Jsou to zejména systémy kontaktní (ETICS) na bázi lepení tepelně izolační vrstvy k podkladu pomocí akrylátových, silikátových a silikonových tmelů, dále kotvených talířovými hmoždinkami a překrývaných stěrkou vyztuženou skelnou sítí, a systémy spočívající v osazení nosného roštu na stěnovou konstrukci do kterého se vkládá tepelně izolační vrstva. Systém je chráněn vnějším obkladem. U vnitřních izolací se nenavrhuje mezi obkladem a tepelně izolační vrstvou vzduchová vrstva. Skladby dodatečných tepelných izolací stěnových konstrukcí jsou uvedeny na následujících obrázcích.

Kontaktní provedení DTI stěny.


Vkládání tepelně izolační vrstvy mezi nosný rastr.


Převzato z publikace STÚ-E a. s., 9/2008 aktualizoval EkoWATT.

Rok vydání:  2006
Zdroj:  STÚ-E, a. s.