REFERENČNÍ BUDOVY PODLE METODICKÉHO RÁMCE
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU
o energetické náročnosti budov zavádí pojem nákladově efektivních nebo nákladově optimálních úrovní energetické účinnosti či šířeji energetické náročnosti budov. Stanovuje povinnost členských států definovat minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov. Tyto minimální požadavky by měly být stanoveny za účelem dosažení nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy.
Podpůrným nástrojem je srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Tento rámec se porovnává s minimálními národními požadavky na energetickou náročnost. Odchylky mezi vypočtenými nákladově optimálními úrovněmi minimálních požadavků na energetickou náročnost a platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost nemají překročit 15 %.
Referenční budovy podle metodického rámce jsou obytný vícepodlažní dům, isolovaný rodinný dům, řadový rodinný dům, kancelářská budova, školní budova. Uvažují se nová řešení (projekt) a existující budovy (oprava).
Pro referenční budovy se vypočetly nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov. Výpočet dodané a primární potřeby energie je formou energetického auditu s 8 variantami souborů opatření, v nichž vždy:
1. varianta, tzv. „referenční řešení“ se provede podle vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Potřeba energie je potřebou ve třídě C;
2. varianta je stávající nebo projektované řešení budovy;
3 varianta, tzv. I. soubor opatření je určena parametry stanovenými v rozmezí stávajícího a referenčního řešení;
4. varianta tzv. II. soubor opatření je určena parametry stanovenými v rozmezí stávajícího a referenčního řešení;
5. varianta tzv. III. soubor opatření určují parametry stanovenými v rozmezí stávajícího a
referenčního řešení;
6. varianta, tzv. IV. soubor opatření určují parametry podle doporučených požadavků na součinitel prostupu tepla U stavebního řešení;
7. varianta, tzv. V. soubor opatření určují parametry, které odpovídají ve stavebním řešení požadavkům na součinitel prostupu tepla U stavebního řešení pro pasivní stavební řešení (spodní úroveň) a
8. varianta, tzv. VI. soubor opatření určují parametry s požadavky na „U“ pro pasivní stavební řešení (horní roveň).
Ekonomické hodnocení je metodou výpočtu celkových nákladů. Uvažují se investiční náklady a diskontované obnovovací náklady, konečné náklady a proměnné náklady (preventivní údržba, oprava a servis), diskontované ceny energie. Výstupy pro každou budovu jsou zpracovány podle definovaných formulářů v příloze III Nařízení a doplněny o charakteristické hodnoty a údaje.
o energetické náročnosti budov zavádí pojem nákladově efektivních nebo nákladově optimálních úrovní energetické účinnosti či šířeji energetické náročnosti budov. Stanovuje povinnost členských států definovat minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov. Tyto minimální požadavky by měly být stanoveny za účelem dosažení nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy.
Podpůrným nástrojem je srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Tento rámec se porovnává s minimálními národními požadavky na energetickou náročnost. Odchylky mezi vypočtenými nákladově optimálními úrovněmi minimálních požadavků na energetickou náročnost a platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost nemají překročit 15 %.
Referenční budovy podle metodického rámce jsou obytný vícepodlažní dům, isolovaný rodinný dům, řadový rodinný dům, kancelářská budova, školní budova. Uvažují se nová řešení (projekt) a existující budovy (oprava).
Pro referenční budovy se vypočetly nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov. Výpočet dodané a primární potřeby energie je formou energetického auditu s 8 variantami souborů opatření, v nichž vždy:
1. varianta, tzv. „referenční řešení“ se provede podle vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Potřeba energie je potřebou ve třídě C;
2. varianta je stávající nebo projektované řešení budovy;
3 varianta, tzv. I. soubor opatření je určena parametry stanovenými v rozmezí stávajícího a referenčního řešení;
4. varianta tzv. II. soubor opatření je určena parametry stanovenými v rozmezí stávajícího a referenčního řešení;
5. varianta tzv. III. soubor opatření určují parametry stanovenými v rozmezí stávajícího a
referenčního řešení;
6. varianta, tzv. IV. soubor opatření určují parametry podle doporučených požadavků na součinitel prostupu tepla U stavebního řešení;
7. varianta, tzv. V. soubor opatření určují parametry, které odpovídají ve stavebním řešení požadavkům na součinitel prostupu tepla U stavebního řešení pro pasivní stavební řešení (spodní úroveň) a
8. varianta, tzv. VI. soubor opatření určují parametry s požadavky na „U“ pro pasivní stavební řešení (horní roveň).
Ekonomické hodnocení je metodou výpočtu celkových nákladů. Uvažují se investiční náklady a diskontované obnovovací náklady, konečné náklady a proměnné náklady (preventivní údržba, oprava a servis), diskontované ceny energie. Výstupy pro každou budovu jsou zpracovány podle definovaných formulářů v příloze III Nařízení a doplněny o charakteristické hodnoty a údaje.