MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Energetický audit

Kdo má povinnost zpracovat energetický audit

Ustanovení § 9 výše uvedeného zákona stanovuje povinnost zpracování energetického auditu v následujících případech:

1.  Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle bodu 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že  

  1. Hodnota celkové spotřeby energie, od které vzniká povinnost zpracovat energetický audit organizačním složkám státu, organizačním složkám krajů a obcí a příspěvkovým organizacím je stanovena od 1500 GJ (417 MWh), přičemž do této výše se započítávají jen ty budovy a hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ (194 MWh) za rok.
  2. tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená ve vyhlášce č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.
  3. u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).
    Hodnota celkové spotřeby energie, od které vzniká povinnost zpracovávat energetický audit je dána uvedenou vyhláškou č. 480/2012 o energetickém auditu a energetickém posudku, a pro fyzické a právnické osoby je minimální výše stanovena na 35 000 GJ (9722 MWh) za rok součtem za všechny budovy a energetická hospodářství příslušné osoby, přičemž do této výše se započítávají jen ty budovy a hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ (194 MWh) za rok.

2.  Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií (ČSN EN ISO 50001) nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu (ČSN EN ISO 14001), který zahrnuje energetický audit.

 

Stanovení kategorie podniku

Zda podnikatel není ani malým ani středním podnikatelem (dále jen zkratka „MSP“) lze určit následujícím způsobem. Podnikatel není MSP jestliže

  • počet zaměstnanců je vyšší než 250 nebo
  • má méně než 250 zaměstnanců, ale roční obrat přesahuje 50 milionů € nebo bilanční suma roční rozvahy přesahuje 43 miliony €.

(Korunový ekvivalent se stanový vynásobením částek uvedených v EUR kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro poměr EUR a Kč k 31. 12. roku předcházejícímu roku posouzení).

Počet zaměstnanců je rozhodujícím počátečním kritériem k určení, do které kategorie podnik patří. Vztahuje se na osoby s plným pracovním úvazkem, částečným pracovním úvazkem a sezónní pracovníky a zahrnuje:

  • zaměstnance,
  • osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem,
  • vlastníky, kteří řídí společnost,
  • společníky zapojené do běžné činnosti podniku, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.

Učni a studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců.

Roční obrat a bilanční suma roční rozvahy. Roční obrat se určuje výpočtem příjmů, které podnik získal během daného roku z prodeje a ze služeb po odečtení vyplacených slev. Obrat by neměl zahrnovat daň z přidané hodnoty (DPH) ani jiné nepřímé daně. Bilanční suma roční rozvahy se vztahuje k hodnotě hlavních aktiv společnosti.
Brát v úvahu se též musí i kategorie podniku, která vyjadřuje druh vztahu, který může podnik mít k jinému podniku. Toto rozlišování je nezbytné, aby se získala jednoznačná představa o hospodářské situaci podniku a aby se vyloučily ty podniky, které nejsou skutečnými malými nebo středními podniky. Obecně většina malých a středních podniků je nezávislá, jelikož jsou buď zcela nezávislé, nebo mají jedno či více menšinových partnerství (každé s méně než 25 %) s jinými podniky. Pokud tento podíl nepřekročí 50 %, považuje se tento vztah za vztah mezi partnerskými podniky. Nad tímto stropem jsou podniky propojené. Kategorie podniku má vliv na stanovení velikosti podniku.
Podle kategorie, do které podnik patří, se pak bude muset připočíst některé nebo všechny údaje těchto podniků hodnoceného podniku k jeho údajům. Výpočty pro každý z těchto tří druhů podniků se liší a budou nakonec určovat, zda jsou splněny různé stropy zavedené definicí malých a středních podniků. Podniky, které sestavují konsolidované účetní závěrky nebo které jsou zahrnuty do účetních závěrek podniku, který je sestavuje, se obvykle považují za propojené.

Nezávislý podnik

  • je zcela nezávislý, tj. nejsou žádné podíly v jiných podnicích a žádné podniky nemají podíly v hodnoceném podniku;
  • vlastník podniku vlastní méně než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv (podle toho, která z hodnot je vyšší) v jednom nebo několika jiných podnicích a/nebo jiné podniky nevlastní více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv (podle toho, která z hodnot je vyšší) v hodnoceném podniku.

Pokud je nezávislý, znamená to, že není partnerem ani není propojen s jiným podnikem. Je možné, že má několik investorů, každého s podílem na podniku menším než 25 %, a přesto je nezávislý, pokud tito investoři nejsou vzájemně propojeni („propojené podniky“). Pokud jsou investoři propojení, může být podnik pokládán za partnerský nebo propojený podnik podle individuální situace

Partnerský podnik

Tento druh vztahu představuje situaci podniků, které vytváří významná finanční partnerství s jinými podniky, aniž by jeden z nich účinně přímo či nepřímo ovládal druhý. Partnery jsou podniky, které nejsou ani nezávislé, ani navzájem propojené.

Partnerský podnik je, pokud:

  • vlastník vlastní podíl rovnající se nebo převyšující 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku a/nebo jiný podnik vlastní v hodnoceném podniku podíl rovnající se nebo převyšující 25 %,
  • není propojení s jiným podnikem. To znamená mimo jiné, že hlasovací práva v jiném podniku (či naopak) nepřesahují 50 %.

Pokud je podnik partnerským podnikem, musí při zjišťování způsobilosti jakožto malého a středního podniku připočíst podíl počtu zaměstnanců druhého podniku a jeho finanční údaje ke svým vlastním údajům. Tento podíl vyjadřuje procentní podíl obchodních podílů nebo hlasovacích práv (podle toho, která z hodnot je vyšší), které vlastní.

Má-li tedy 30% podíl v jiném podniku, připočtete k vlastním údajům 30 % jeho počtu zaměstnanců, obratu a bilanční sumy. Pokud existuje několik partnerských podniků, musí se stejný výpočet provést pro každý partnerský podnik, který je mateřským nebo dceřiným podnikem podniku.

Propojený podnik

Tento druh vztahu odpovídá hospodářské situaci podniků, které tvoří skupinu prostřednictvím přímého či nepřímého ovládání většiny hlasovacích práv podniku jiným nebo možností uplatňovat rozhodující vliv na jiný podnik. Tyto případy jsou tedy méně časté než dva předchozí typy. Dva nebo více podniků je propojeno, pokud mezi nimi existuje některý z těchto vztahů:

  • jeden podnik vlastní v jiném podniku většinu hlasovacích práv společníků nebo členů,
  • jeden podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku,
  • smlouva uzavřená mezi podniky nebo ustanovení v zakladatelské smlouvě či ve stanovách jednoho z podniků umožňuje jednomu z nich uplatňovat rozhodující vliv na jiný podnik,
  • jeden podnik může, na základě dohody, v jiném podniku výlučně ovládat většinu hlasovacích práv společníků nebo členů.

Typickým příkladem propojeného podniku je 100% vlastněná dceřiná společnost.

K údajům za podnik musí být připočítáno 100 % údajů propojeného podniku, abyste se zjistilo, zda podnik splňuje prahy počtu zaměstnanců a finanční prahy.

Podnik obvykle ihned ví, že je propojeným podnikem, jelikož ve většině členských států se podle vnitrostátních právních předpisů požaduje sestavení konsolidované účetní závěrky, nebo je v rámci konsolidace zahrnut do účetní závěrky jiného podniku.

Pokud podnik nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku a podnik, se kterým je propojen, je rovněž propojen řetězově s jinými podniky, musí se k jeho údajům připočítat 100 % údajů všech těchto propojených podniků.

Ustanovení § 9 odst. 2 vyjímá z povinnosti zpracovávat energetický audit 1x za 4 roky podniky, které nejsou MSP v případě, mají-li akreditovanou osobou certifikovaný systém energetického managementu, tj. ČSN EN ISO 50001 nebo certifikovaný systému environmentálního řízení tj. ČSN EN ISO 14001. V případě ČSN EN ISO 50001 není nutné zpracovávat energetický audit, nicméně v případě certifikovaného systému environmentálního řízení je nutné zpracovat jeden energetický audit a výsledky provedeného auditu je nutné reflektovat při zavádění této normy. Další audit podle tohoto ustanovení již dále není zapotřebí.

 

Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na

  1. stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídá požadavkům na účinnost užití energie podle vyhlášky č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie,
  2. dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným vyhláškou 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie.

Energetický audit smí provádět pouze energetický specialista s oprávněním uděleným od Ministerstva průmyslu a obchodu ke zpracování energetického auditu a energetického posudku nebo osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie. Seznam oprávněných osob lze najít na webu MPO.

Obsah energetického posudku je stanoven vyhláškou 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.