Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.3.19 / dotaz č. 105193
Dobrý den,
prosím o radu s částečným zateplením domu. Bydlíme s rodinou v 5. podlaží bytového domu z 50. let, zdi jsou z plných cihel, tloušťka 45 cm. Okna byla před cca 10 lety vyměněna za plastová. Dům je pouze z jižní strany "přilepený" na sousední, náš byt je v druhé polovině domu a má orientaci na západ, sever a východ. Již od koupě bytu před 6 lety bojujeme s plísněmi na severní stěně a zejména na SZ a SV nároží. Provedli jsme za tu dobu mnoho opatření (instalace vlhkoměrů a větrání, oškrábání starých nátěrů, nový štuk a paroporopustná malířská barva s přídavkem "chytré" houby, odsunutí nábytku od stěn, koupě sušičky na prádlo) a podařilo se nám vznik plísní výrazně omezit, nicméně v nejhorších místech se objevuje stále a bydlení není v zimních měsících komfortní (studené stěny a podlaha, omezené možnosti vnitřního zařízení místností). Letos v únoru u nás byl váš poradce s termovizní kamerou a změřil v nejhorších rozích teplotu pouze 8 stupňů Celsia.
Mnoho odborníků řeklo, že by naše starosti vyřešilo vnější zateplení domu, nicméně to je velká investice a většina obyvatel domu tomu není nakloněna, protože je to netrápí. Nyní na výboru padl návrh zateplit prozatím pouze nejproblémovější severní stěnu. Je mi jasné že to není ideální řešení, ale mohlo by to částečně pomoci, nebo to naopak může způsobit nějaké další problémy?
Další možností řešení by bylo vnitřní zateplení systémem Multipor apod., jako soused pod námi, který je s tím spokojený. V blízké době se chystáme rekonstruovat dětský pokoj v SZ rohu domu, který je ještě v původním stavu, nabízelo by se tedy toto řešení použít. Co si o tom myslíte?
Děkuji.
prosím o radu s částečným zateplením domu. Bydlíme s rodinou v 5. podlaží bytového domu z 50. let, zdi jsou z plných cihel, tloušťka 45 cm. Okna byla před cca 10 lety vyměněna za plastová. Dům je pouze z jižní strany "přilepený" na sousední, náš byt je v druhé polovině domu a má orientaci na západ, sever a východ. Již od koupě bytu před 6 lety bojujeme s plísněmi na severní stěně a zejména na SZ a SV nároží. Provedli jsme za tu dobu mnoho opatření (instalace vlhkoměrů a větrání, oškrábání starých nátěrů, nový štuk a paroporopustná malířská barva s přídavkem "chytré" houby, odsunutí nábytku od stěn, koupě sušičky na prádlo) a podařilo se nám vznik plísní výrazně omezit, nicméně v nejhorších místech se objevuje stále a bydlení není v zimních měsících komfortní (studené stěny a podlaha, omezené možnosti vnitřního zařízení místností). Letos v únoru u nás byl váš poradce s termovizní kamerou a změřil v nejhorších rozích teplotu pouze 8 stupňů Celsia.
Mnoho odborníků řeklo, že by naše starosti vyřešilo vnější zateplení domu, nicméně to je velká investice a většina obyvatel domu tomu není nakloněna, protože je to netrápí. Nyní na výboru padl návrh zateplit prozatím pouze nejproblémovější severní stěnu. Je mi jasné že to není ideální řešení, ale mohlo by to částečně pomoci, nebo to naopak může způsobit nějaké další problémy?
Další možností řešení by bylo vnitřní zateplení systémem Multipor apod., jako soused pod námi, který je s tím spokojený. V blízké době se chystáme rekonstruovat dětský pokoj v SZ rohu domu, který je ještě v původním stavu, nabízelo by se tedy toto řešení použít. Co si o tom myslíte?
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Váš problém není vůbec ojedinělý, a pokud mně neklame paměť, tak za poslední 2 roky na tohle téma bylo několik odpovědí v poradně. Vaší výhodou (v uvozovkách) je, že již máte za sebou vyzkoušení několika způsobů, jak situaci vylepšit. A je potěšitelné, že se něco zlepšilo.
Máte naprostou pravdu, že nejvhodnějším řešením by bylo kompletní zateplení celého domu zvenku. Domnívám se, že by to ale nebylo zase tak snadné a to nejen pro odmítavý postoj některých vlastníků, ale zřejmě i technicky. Pokud se nepletu, dům znám od vidění, fasáda byla snad i v nedávné době opravovaná. Severní stěna je odskočená, tedy více rohů a koutů, jsou tam balkóny a Váš byt je v posledním podlaží pod římsou. To jsou všechna místa, kde se nejvíce projevuje nepříznivé působení tepelných vazeb. Pokud by se zateploval celý dům, měly by se splnit požadavky legislativy, tedy především zákona 406/2000 Sb. v platném znění 103/2015 Sb. o hospodaření energií a navazující vyhlášky o energetické náročnosti staveb 78/2013 Sb. To je povinné, tedy nakonec to dospěje do praktického uplatnění §6 vyhlášky. Jedná se o větší změnu dokončené budovy a tak vyjde jako optimální požadavek splnit referenční hodnoty pro měněné prvky, tedy v daném případě fasádu. Referenční je doporučená podle příslušné tepelně technické normy.
Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Pro plnou cihlu 45 cm vychází 16 cm běžného EPS F nebo kolem 14 cm šedého děrovaného EPS, který má nižší tepelnou vodivost a v daném případě bych ho doporučil. Ale pak nastávají další otázky: jak nezmenšit prostor balkónů, jak zateplit desky balkónů, co s nárůstem šířky ostění, když okna jsou již osazená, co s tepelným mostem římsy a tak…. Ale navíc do toho vlezou požadavky požárních norem, které mohou použití EPS znemožnit. Musela by se použít minerální vata a to jsem již zase na 16 cm. Pokud by se SVJ vydalo touto cestou, doporučuji nechat zpracovat projekt i na tuto úpravu a to především s ohledem na vyřešení detailů. On projekt v takovýchto případech nebývá zvykem, ale výsledkem je, že malá prováděcí firma normy a zákony obvykle ignoruje. Obzvláště, když stavební úřad nepovažuje toto za hodné ohlášení, tedy to považuje za údržbu. To však neznamená žádnou výjimku ze zákonů.
Pokud by se zateplila pouze severní stěna po nároží a to již bez přesahu za roh, tepelnému mostu v SZ a SV rohu to vůbec nepomůže. Jsou známy i případy, kdy je to poté horší, protože průběh izoterm v konstrukci to ovlivní tak, že vnitřní roh je ve výsledku chladnější. Tolik k první variantě.
A druhá možnost: v daném případě není vnitřní zateplení úplně k zatracení, obzvláště, bylo-li již provedeno u sousedů a funguje. Zde jistě nebudou splněny ty výše zmíněné požadavky norem, ale lze to vyložit i tak, že nemusí. Vámi uvedenou technologii lze použít. Jedná se především o odstranění hygienické závady. Rizikem vnitřního zateplení je, že s jistou pravděpodobností bude docházet ke zvýšení kondenzace uvnitř konstrukce. To by se mělo ověřit výpočtem, výše uvedená norma na to myslí také. Především jde o zjištění, že celková bilance kondenzace bude mít významně vyšší odpar než množství zkondenzované vlhkosti ve zdivu a rovněž, kde se tedy kondenzace odehraje. Tloušťka vnitřního zateplení bude stejně maximálně kolem 5 cm, tedy kondenzační zóna bude někde v plné cihle, ale ověřit třeba.
Pak jsou i další materiálové varianty, které jsou zmiňovány v jiných odpovědích. Někteří výrobci nabízejí i speciální desky na bázi křemičitanů, které jsou složeny tak, že jsou schopny o něco více vlhka vázat ve své struktuře a později zase odpařit. K tomu nabízejí i sofistikované výpočty. Konkrétně nemohu jmenovat. Obdobně fungují vnitřní zateplení na bázi desek z dřevitého vlákna. Někdy se používaly i desky lignopor, ač EPS nebyl zrovna doporučován.
Shrnutí: myslím, že naznačená varianta s vylehčeným pórobetonem je vhodná. Že v úrovni podlahy a stropu tepelný most zůstává a například pod podlahovou krytinou je to ohrožené, to samozřejmě přetrvává a je potřeba to sledovat. Na nové přizdívce použít prodyšné štuky, výmalbu lze doporučit osvědčeným hašeným vápnem.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz.
Váš problém není vůbec ojedinělý, a pokud mně neklame paměť, tak za poslední 2 roky na tohle téma bylo několik odpovědí v poradně. Vaší výhodou (v uvozovkách) je, že již máte za sebou vyzkoušení několika způsobů, jak situaci vylepšit. A je potěšitelné, že se něco zlepšilo.
Máte naprostou pravdu, že nejvhodnějším řešením by bylo kompletní zateplení celého domu zvenku. Domnívám se, že by to ale nebylo zase tak snadné a to nejen pro odmítavý postoj některých vlastníků, ale zřejmě i technicky. Pokud se nepletu, dům znám od vidění, fasáda byla snad i v nedávné době opravovaná. Severní stěna je odskočená, tedy více rohů a koutů, jsou tam balkóny a Váš byt je v posledním podlaží pod římsou. To jsou všechna místa, kde se nejvíce projevuje nepříznivé působení tepelných vazeb. Pokud by se zateploval celý dům, měly by se splnit požadavky legislativy, tedy především zákona 406/2000 Sb. v platném znění 103/2015 Sb. o hospodaření energií a navazující vyhlášky o energetické náročnosti staveb 78/2013 Sb. To je povinné, tedy nakonec to dospěje do praktického uplatnění §6 vyhlášky. Jedná se o větší změnu dokončené budovy a tak vyjde jako optimální požadavek splnit referenční hodnoty pro měněné prvky, tedy v daném případě fasádu. Referenční je doporučená podle příslušné tepelně technické normy.
Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Pro plnou cihlu 45 cm vychází 16 cm běžného EPS F nebo kolem 14 cm šedého děrovaného EPS, který má nižší tepelnou vodivost a v daném případě bych ho doporučil. Ale pak nastávají další otázky: jak nezmenšit prostor balkónů, jak zateplit desky balkónů, co s nárůstem šířky ostění, když okna jsou již osazená, co s tepelným mostem římsy a tak…. Ale navíc do toho vlezou požadavky požárních norem, které mohou použití EPS znemožnit. Musela by se použít minerální vata a to jsem již zase na 16 cm. Pokud by se SVJ vydalo touto cestou, doporučuji nechat zpracovat projekt i na tuto úpravu a to především s ohledem na vyřešení detailů. On projekt v takovýchto případech nebývá zvykem, ale výsledkem je, že malá prováděcí firma normy a zákony obvykle ignoruje. Obzvláště, když stavební úřad nepovažuje toto za hodné ohlášení, tedy to považuje za údržbu. To však neznamená žádnou výjimku ze zákonů.
Pokud by se zateplila pouze severní stěna po nároží a to již bez přesahu za roh, tepelnému mostu v SZ a SV rohu to vůbec nepomůže. Jsou známy i případy, kdy je to poté horší, protože průběh izoterm v konstrukci to ovlivní tak, že vnitřní roh je ve výsledku chladnější. Tolik k první variantě.
A druhá možnost: v daném případě není vnitřní zateplení úplně k zatracení, obzvláště, bylo-li již provedeno u sousedů a funguje. Zde jistě nebudou splněny ty výše zmíněné požadavky norem, ale lze to vyložit i tak, že nemusí. Vámi uvedenou technologii lze použít. Jedná se především o odstranění hygienické závady. Rizikem vnitřního zateplení je, že s jistou pravděpodobností bude docházet ke zvýšení kondenzace uvnitř konstrukce. To by se mělo ověřit výpočtem, výše uvedená norma na to myslí také. Především jde o zjištění, že celková bilance kondenzace bude mít významně vyšší odpar než množství zkondenzované vlhkosti ve zdivu a rovněž, kde se tedy kondenzace odehraje. Tloušťka vnitřního zateplení bude stejně maximálně kolem 5 cm, tedy kondenzační zóna bude někde v plné cihle, ale ověřit třeba.
Pak jsou i další materiálové varianty, které jsou zmiňovány v jiných odpovědích. Někteří výrobci nabízejí i speciální desky na bázi křemičitanů, které jsou složeny tak, že jsou schopny o něco více vlhka vázat ve své struktuře a později zase odpařit. K tomu nabízejí i sofistikované výpočty. Konkrétně nemohu jmenovat. Obdobně fungují vnitřní zateplení na bázi desek z dřevitého vlákna. Někdy se používaly i desky lignopor, ač EPS nebyl zrovna doporučován.
Shrnutí: myslím, že naznačená varianta s vylehčeným pórobetonem je vhodná. Že v úrovni podlahy a stropu tepelný most zůstává a například pod podlahovou krytinou je to ohrožené, to samozřejmě přetrvává a je potřeba to sledovat. Na nové přizdívce použít prodyšné štuky, výmalbu lze doporučit osvědčeným hašeným vápnem.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.