Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

18.7.19 / dotaz č. 109190
Dobrý den,

mám dotaz ohledně založení svého pasivního rodinného domu z VPC. Jedná se o patrový dům o zastavěné ploše cca 100 m2. Navrhováno je vzhledem ke geologickým poměrům založení na plovoucí desce.

Nejprve stručně k objasnění základových poměrů v místě stavby, jak je zhodnotil hydrogeolog:
Jedná se o oblast s jednoduchými základovými poměry ve vztahu k případných geologickým abnormalitám v rámci pozemku (zlomy, sesuvná území atd..). Horninové prostředí je nevhodné pro založení pásovými základy. Jako vhodné lze považovat základy plošné. Horninové prostředí v hloubce založení od 120 cm je charakteristické kašovitými zeminami, které je nutno před dalším zatížením upravit.
Tedy od 20cm až do hloubky cca 180 cm se jedná o třídu zeminy F3 (cca 100 kPa) s hladinou spodní vody, která prý může dostoupat až k 80cm (mělo by být výjimečné jen v obdobích vydatnějších srážek) pod povrch. Většinu času sahá od 1 do 1,35m. Pozemek přiléhá k malému vodnímu toku, který je umístěn cca 2m pod úrovní místa stavby. Veškerá zvodeň s tímto tokem přímo komunikuje. Misto je rovinaté, mimo sesuvnou oblast.
Složení půdního profilu by mělo být v celé ploše obdobné.
Většina zemin v dosahu běžných výkopových prací je namrzavá (voda neobíhá, obíhá až od cca 2,5m).

Tak, a o co se mi jedná konkrétně:

1. Jakou tepelnou izolaci plovoucí desky použít - pěnové sklo, keramzit (Liapor) či XPS?:
Zaprvé se mi z principu nelíbí polystyren v zemi, takže ten jsem projektantovi vymluvil hned zkraje (kolega Bárta nebo Brotánek byl taktéž proti v jednom z vašich článků na tzb.info), takže váhám mezi pěnosklem a Liaporem. Myslíte, že lze s klidem pěnosklo použít i při poloviční únosnosti 0,6 MPa oproti keramzitu v případě domu z VPC 17,5/11,5cm (patrový, zastavěná plocha cca 100 m2)? Dále v jednom článku na tzb.info CPD odrazuje od použití kameniva obecně v případě "poměrů s vysokou hladinou spodní vody". Ptám se tedy jak konkrétně vysokou? Je jasné, že podle tabulky, kterou v článku uvádíte, se pro třídu zeminy F3 Liapor výborně hodí. Platí to samé i u pěnoskla?
Na druhou stranu založení na XPS se hodí do nesourodých zemin a nejsem si v mém případě jist, zda-li se náhodou o nesourodou zeminu nejedná...

2. Hydroizolaci umístit pod či nad desku?
V mém případě by měla být hydroizolace - modif. asfaltové pásy SBS. V případě izolace pod deskou vidím jako výhodu omezení koroze armatury desky + možnost zalití otopné soustavy přímo do desky? K jakému umístění se dnes spíše přikláníte?

3. Jak v mém případě vyřešit "záplavovost" dané lokality ve vztahu ke způsobu založení na plovoucí desce?
Několikrát v minulosti došlo v dané lokalitě při povodních k vystoupání hladiny vody až nad úroveň nula. Geolog navrhuje navýšit základovku o nejlépe 0,5m. Projektant se na tuto možnost dívá poměrně skepticky - drahé řešení. Existuje jiné řešení nebo byste navýšil aspoň částečně?
dobrý den,
je velmi těžké situaci posuzovat takto od stolu. Nicméně také bych se vzhledem k základovým poměrům přikláněl k použití pěnoskla a nebo keramzitu (ten rozdíl bude minimální). Nicméně samotné založení by měl posoudit statik a dle tohoto by měla být samotná deska navržena. Můžete se obrátit také na firmu Conda, která se zakládáním zabývá.

Co se týká záplavové oblasti, tak tady pozor, bude potřeba velmi pečlivě promyslet drenážní systém základů a celkově ochranu proti podzemní i povrchové vodě.

A naposledy, co se týká hydroizolace, tak doporučuji provézt hydroizolaci pod deskou, ale je to v zásadě jedno. Pokud se udělá pod deskou, je možné následně na betonovou desku již jen položit nášlapnou vrstvu podlahy, případně i jen samotnou desku vyleštit a použít jako nášlapnou vrstvu.
Odpovídá:  Ing. Libor Hrubý* - EKIS Brno CPD tisk