Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

26.7.19 / dotaz č. 109578
Dobrý den,
Rád bych získal podporu z NZÚ - rekosntrukce, zateplovací opatření (rekonstrukce podlah, zateplení stropů, zateplení fasády).

Dotaz:
Zateplení stropů minerální vatou bych rad alternoval využitím slámy - DRCENÁ SLÁMA. Do dřeveného roštu místo vaty ´vsypat´drcenou slamu v odpovidající mocnosti požadvkům auditu (nyni je verze pro vatu k dispozici; muselo by se upravit).


Rád bych u Vás zjistil zda:
- existují podklady, které by napomohli definovat využítí drcené slámy (a SFŽP by pak využití uznal),
- je již s tímto materiálem zkušenost,
- existují dodavatelé drcené slámy

Vycházím z toho, že v rámci programu jsou podporovány novostavby v nichž se používají tzv. balíky slámy (pokud budou trvalou součástí objektu), pak by bylo možné využít stejný materiál v jeho jiné formě.

V případě, že by dotaz směřoval nevhodně na Vás a bylo by možné doporučit jinou stranu, na kterou bych se mhl obrátit, prosím o doporučení.

Využití tohoto materiálu vnímám jako volbu, která přinese řadu výhod a rád bych takto postupoval (jde o relatitivně levný, ekologický a snadno obměnitelný - po X letech nahradit/doplnit stejným materiálem, pokud by to bylo třeba - prostě definuje přesně intenci Programu).

Děkuji předem za odpověď a jsem s pozdravem,

Vážený pane, děkujeme za váš dotaz.

Sláma se jako tepelná izolace v budovách v ČR používá již mnoho let. Vždy ale jde o slámu lisovanou (balíky). Je to proto, že ve volně sypané slámě jsou příliš velké vzduchové mezery, v nichž vzduch proudí, takže izoluje hůř. Sláma pro izolaci by měla mít hustotu 112 kg/m3. Podrobnější vysvětlení najdete zde:
https://www.veronica.cz/prirodni-materialy-jako-tepelna-izolace-slama-a-nejen-ta

Lisovaná sláma má součinitel tepelné vodivosti cca 0,06 až 0,07 W/m.K. Desky z minerálních vláken mají cca 0,04 W/m.K. Znamená to, že pokud máte v projektu např 400 mm skelné vaty, musíte použít nejméně 600 mm lisované slámy. Volně sypané slámy budete potřebovat odhadem dvojnásobek - vešlo by se vám to tam?

Další problém je v hořlavosti, resp. požární bezpečnosti. S lisovanou slámou už umí někteří projektanti pracovat, s volnou ne. Volná sláma samozřejmě hoří mnohem lépe než lisovaná, právě proto, že je v ní hodně vzduchu.

Další problém je hmotnost, sláma je těžší, než jiné izolace. Konzultujte se svým statikem, zda můžete zvýšit zatížení konstrukce.

Co se týče životnosti, sláma v suchu vydrží 100 let. Není důvod ji měnit. Pokud vám do slámy bude zatékat, nebo v ní bude kondenzovat vlhkost z vnitřního vzduchu v budově, shnije. Případně začnou hnít i dřevěné prvky střechy. Je tedy nutno dobře vyřešit parotěsnou zábranu.


Sláma je velmi ekologický materiál, rozhodně ji lze doporučit. Domů ze slámy nebo se slaměnou izolací stojí v ČR desítky. Je ale nezbytné, aby s použitím slámy počítal projekt.
Více informací najdete například zde:
https://www.veronica.cz/prirodni-materialy-jako-tepelna-izolace-slama-a-nejen-ta
http://www.sdruzeni-ekodum.cz/
https://www.slamak.info/
http://slamenedomy.cz/
http://www.domyzeslamyahliny.cz
Slámu si stavebníci vždy shánění sami, většinou od místních zemědělců. Tím se snižuje zátěž dopravou.

Co se týče dotace Nová zelená úsporám: Použitý materiál v podoblasti NZÚ-A musí mít tzv. SVT kód nebo k němu musí žadatel doložit technické parametry (ideálně protokol ze zkušebny o tepelně technických parametrech materiálu). Foukaná sláma SVT kód nemá, nelze na ni tedy získat dotaci.

O dotaci lze uvažovat v programu NZÚ-B, tedy program na výstavbu pasivních domů. Dotace je pouze do max. výše 50% nákladů doložených fakturami (maximální výše dotace je omezená podle typu domu, např. 150 000 Kč v programu B.0), takže při použití levné slámy bude i dotace poměrně nízká.

Přejeme úspěšnou stavbu!

Karel Srdečný, Gabriela Krajcarová