Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

14.1.20 / dotaz č. 114577
Dobrý den,
obracím se na vás s žádostí o porovnání výhodnosti vytápění domácnosti a provozovny, kde není zemní plyn, PB plynem ze zabudované zemní nádrže, elektřinou, nebo tepelným čerpadlem vzduch při současných cenách energií s výhledem do budoucna. Děkuji za radu !
Dobrý den,
děkujeme za dotaz. Bohužel odpověď na tuto otázku je poněkud komplexnější a nelze stanovit bez znalosti tepelných ztrát a energetických spotřeb v budově. Pro určení, který systém by byl pro budovu výhodnější, je třeba kromě účinnosti jednotlivých typů soustav a ceny daného paliva/energonositele stanovit rovněž předpokládané investiční náklady do dané soustavy a rovněž i odhadnout budoucí provozní náklady typu nutná reinvestice do obnovy zařízení, náklady na servis, atd.
Lze předpokládat, že z pohledu ceny paliva/energonositele bude řešení s kotlem na propan butan obdobně nákladné, jako vytápění elektřinou či pomocí TČ. Cena paliva (propan-butanu) bude obdobná, jako cena elektřiny v sazbě pro elektrické vytápění nebo tepelné čerpadlo. Předpokládaná cena může být i vyšší, nežli 3 Kč/kWh vč. DPH, a bude závislá na tom, zdali investujete do vlastního zásobníku a budete nakupovat pouze PB nebo bude v ceně dané služby zahrnut i pronájem nádrže. V případě elektrického vytápění, pokud se bude jednat o domácnost, bude sazba stejná jak pro vytápění elektřinou (např. elektrokotel) tak pro systém tepelného čerpadla, a to sazba D57d, jejíž výše se rovněž pohybuje kolem 3 Kč/kWh vč. DPH (např. území Praha, ČEZ Prodej a.s., elektřina na dobu neurčitou, nízký tarif – 3,06 Kč/kWh vč. DPH).
Ceny paliva jsou nicméně pouze jednou částí problému. Dalším je samozřejmě investice do daného systému, kdy lze předpokládat, že investičně nejlevněji vyjde vytápění elektřinou bez použití tepelného čerpadla, tedy například použití elektrokotle, případně využití přímotopů, elektrických sálavých panelů, rohoží, patron v zásobníku, atd. Zde lze ovšem očekávat vysoké náklady přičemž další složkou plateb je kromě odebrané elektřiny stálá platba za připojení (v případě domácnosti platba za jistič), která se odvíjí od velikosti, resp. hodnoty jističe. Tato je závislá na výkonu připojených elektrických zařízení a potažmo tedy na tepelné ztrátě, která má vliv na výkon elektrického zdroje. Složka platby za připojení může být pro úvahy o výhodnosti rovněž zásadní.
Dalším parametrem pro porovnání vhodnosti systémů je potom účinnost výroby tepla daného systému. V případě kotle na propan butan se bude sezónní účinnost pohybovat pod 100%. V případě tepelného čerpadla vzduch-voda potom záleží na konkrétním použitém výrobku, nicméně pro vytápění lze předpokládat hodnotu topného faktoru vyšší, než 2,5 (tedy účinnost vyšší, nežli 250%). V případě ostatních elektrických zařízení lze předpokládat účinnost mezi 94-100%.
Závěrem lze konstatovat, že systém s využitím tepelného čerpadla bude z hlediska provozních nákladů pravděpodobně nejúspornější. Systém s využitím ostatních elektrických zdrojů bude naopak z pohledu investic nejlevnější. Ostatní otázky nelze bez bližší znalosti a podrobnějších výpočtů zodpovědět.
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim