MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Internetová poradna i-EKI / odpověď

27.1.20 / dotaz č. 114777
Dobrý den,

bydlíme v bytě, kde jedna stěna je velice chladná a vytváří se nám na ní plíseň. Jedná se o zeď, která sousedí s jiným panelákem a mezi paneláky je několika cm mezera. Problém nastává v zimních měsících, kdy je venku zima a vlhko. Topit mohu jak chci, ale zeď je oproti ostatním o hodně chladnější. Řešíme to Savem, větráním a nábytek už u té zdi téměř nemáme. I přes to, se cca 2 x za zimu plíseň ukáže. Máte nějaké řešení? Pomohlo by tu zeď vnitřně zateplit 5 cm polystyrenem? Pomáhají termoizolační přídavky do malby? Případně nevíte o dalším řešení?
Máte případně i odborníky na realizaci odstranění těchto problémů?
Případně i nějaký finanční odhad (zeď o rozměrech: délka 4m, výška 3m)?

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Sousedící panelové domy se vždy stavěly tak, že mezi jednotlivými sekcemi byla vynechána cca 5 cm dilatační mezera. Ne vždy se předepisovalo, aby tento prostor byl vyplněn nějakou izolací, například polystyrénem. Praxe bývala taková, že se vzduchová mezera nechala prázdná a nahlíželo se na ní jako na uzavřenou vzduchovou mezeru. Uzavřená byla překrytím dilatační spáry. Svislá spára bývala vytmelena těsnícími provazci a asfaltovým tmelem, někdy byla ještě překrytá plechy. Shora na střeše se obvykle provedlo překrytí pozinkovaným plechem v rámci oplechování atikových panelů.
Pokud by mezera byla skutečně dobře utěsněná a fungovala by jako uzavřená vzduchová mezera, problém by patrně nenastal. Důvodem by bylo to, že teplota v mezeře by byla vždy o dost vyšší, než teplota venkovní. Štítové panely, které po obou stranách s mezerou sousedí, jsou totiž nosné, tedy 15 cm silné. Jedná se ale pouze o železobeton. To znamená, že vzduch v mezeře ohřívají.
Uzavření spáry však časem přestává být funkční, ucpávky popraskají a jsou netěsné, do spáry patrně silně zafoukává a ta prochládá. Projeví se to tím, co popisujete. Železobetonové stěny 15 cm silné nemají vůbec žádné tepelně izolační vlastnosti. Stejný problém by měly tedy mít i ostatní byty, které s mezerou sousedí.
Možnosti nápravy jsou dvě. Jednak lze obnovit uzavření dilatační mezery. To by znamenalo z obou stran spáru prohlédnout, zjistit v jakém je stavu a dle možnosti ucpat. Například vložením přířezů polystyrénu a utěsněním škvír pěnou a následným překrytím vhodným dilatačním profilem. To samé provést i mezi atikami, tedy sundat oplechování a znovu po vyplnění spáry a utěsnění překrýt. Tento zásah by vyžadoval použití minimálně plošiny a něco by to stálo.
Druhou možností je provést zateplení studené stěny alespoň zevnitř. To bude mít všechny nevýhody vnitřního zateplení a ty jsou:
Po obvodu stěny zůstanou tepelné mosty z důvodu navazující železobetonových panelů příček a příčných stěn, rovněž panelů stropních. Dále určitá rizika kondenzace mezi provedeným vnitřním zateplením a panelem.
I přesto bych vnitřní zateplení v tomto případě schválil. Jednak vyřeší Váš problém i bez vazby na exteriér a dohadování s vlastníky domu a jeho náklady nemusí být až tak velké. Zateplení polystyrénem v tloušťce cca 5 cm určitě pomůže. Volil bych extrudovaný, XPS (λD 0,034 W/m.K) například 4 cm + povrchová úprava. Existují i jiné materiálové možnosti. Například systémové tepelně izolační interiérové fenolické desky (např. Kingspan). V tloušťce 50 mm (tepelná vodivost λD 0,021 W/m.K + SDK 12,5 mm, uvnitř je hliníková fólie, která tvoří parozábranu a chrání tedy konstrukci před kondenzací. Tento systém se patrně nejvíce hodí. Desky lze nalepit přímo na panel a sádrokarton stačí vytmelit a nabílit.
Variantou může být například přizdívka z desek Multipor. Tepelná vodivost λD 0,044 W/m.K je ale 2x horší než u fenolických desek, takže izoluje podstatně méně. Další možnosti jsou materiály na bázi dřevité vlny, určené pro vnitřní zateplení (Hofatex, Steico), jedná se rovněž o systémová řešení s vnitřní omítkou.
Situaci by patrně zlepšila i tepelně izolační omítka, ale tepelná vodivost těchto omítek je kolem 0,12 W/m.K, tedy ze všech výše uvedených variant nejhorší schopnost izolace a to i při tloušťce 4 cm.
Termoizolační nátěry nebo stěrky jsou založené na tom, že obsahují přísady, které jsou schopné odrážet část tepelného záření z interiéru a tím je dosaženo vyšší teploty na povrchu. Jejich použití v tomto případě nemusí vést k žádnému výsledku.
Konkrétní realizační firmy z důvodu nestrannosti poradenství nemůžeme sdělovat. Pokud by se měla odhadnout cena, pokud se jedná o plochu cca 12 m2, nemyslím, že by byla ve výsledku nějak vysoká. Zkuste si nechat od stavební firmy udělat nabídky na různé varianty, nebo poptat ve stavebninách. Práce dobře zvládne každý šikovný zedník.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.

Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk