MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

HLEDÁME NOVÁ EKIS PO CELÉ ČR

Program EFEKT 2020 nabízí mj. dotaci na provoz energetických konzultačních a informačních středisek, tzv. EKIS. Uvítáme nová EKIS zejména v Karlovarském, Královéhradeckém a Libereckém kraji.
uzávěrka podání žádosti o dotaci na rok 2021 je 30.9.2020

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

31.1.20 / dotaz č. 114910
Dobrý den

V současné chvíli připravujeme realizaci pasivního domu, nyní jsme v projekční fázi, rád bych zkonzultoval vhodnost některých řešení:

Vytápění:
uvažuji teplovodní vytápění kombinace - strop+podlaha+stěny (systém uponor plaster 9,9)
zdroj vytápění tepelné čerpadlo+zemní kolektor
předpokládám, že se pak dostaneme na velmi nízkou teplotu otopné vody a nízký tepelný spád a tím vysoký topný faktor čerpadla

Systémem pak bude možné také chladit, zde naopak očekávám vyšší teplotu chladící vody

Myslíte - že tento systém - tedy podlaha+strop+stěny dává smysl a mé předpoklady jsou správné?

Akumulační schopnosti:
Do jaké míry je nutné/vhodné řešit akumulační schopnosti zdiva a stropů?

Osobně si myslím, že zejména v zimě to není zcela nutné, možná i zbytečné, ale přijde mi to vhodné v letních měsících, kdy vnímám, že je vhodné akumulovat noční chlad a tím částečně vyvážit tepelné zisky přes den....? Přičemž dům bude mít velké prosklené plochy, samozřejmě je budeme stínit, ale i tak budou tepelné zisky v letních měsících určitě značné.

Zejména se nemohu rozhodnout, zda v podkroví na vikýřích na jižní straně udělat těžký tedy betonový, resp. heluz strop nebo to neřešit a udělat jen klasickou konstrukci krovu a spoléhat na systém stropního+stěnového+podlahového chlazení

Pokud je opravdu nutné resp. vhodné akumulaci řešit - do jaké míry?
rozhodl jsem se pro cihly heluz family + vnější zateplení
(původně jsem uvažoval o VPC, ale z důvodu vysoké ceny předsazené montáže oken, jsem udělal tuto optimalizaci, předpokládám, že do heluzu předsazená montáž není nutností.

Předem děkuji za odpovědi
Dobrý den,
Co se týče vhodnosti kombinace vytápění strop, podlaha, stěny, je zde dle mého názoru více protichůdných vlivů. Vzhledem k velkým otopným plochám bude jistě vliv na topný faktor tepelného čerpadla pozitivní. Úvaha o vyšší teplotě chladící vody je dle mého názoru rovněž správná. Na druhou stranu dojde k navýšení (nejspíše ne až tak výraznému) spotřeby energie pro oběhová čerpadla vzhledem takto rozsáhlým otopným plochám.
Dále bude pravděpodobně negativní vliv těchto ploch na využití pasivních tepelných zisků (vnitřních a solárních), kdy velké otopné plochy budou disponovat značnou schopností akumulace a budou vykazovat velkou teplotní setrvačnost, díky čemuž bude jejich regulace horší a tím i využití tepelných zisků. Tyto se nebudou aktuálně v daném čase vzhledem k tepelné setrvačnosti moci „ukládat“ do konstrukcí. Zde tedy zvýšení COP a zhoršení využití tepelných zisků jde proti sobě a výsledný efekt na provozní úspory nelze jednoduše odhadnout, každopádně nebude dle mého názoru zásadní.
Otázkou dle mého tedy zbývá především výše investice (která dle mého názoru nebude případnými nižšími provozními náklady v rozumném časovém horizontu vykompenzována) a dále je třeba zvážit komplikace při správném návrhu a zaregulování okruhů/soustavy.

K otázce akumulace.
Naprosto souhlasím, že v zimním období není nezbytné toto řešit. Sice se akumulační schopnost konstrukcí drobně projeví v lepším využití tepelných zisků (solárních a vnitřních), které jinak díky neregulovatelnosti zvyšují vnitřní teplotu a tím i ztrátu, ale dle mého názoru není tento vliv až tak markantní. Navíc je zde skutečnost, že všechny velká část ploch (stropy, podlaha, stěny) bude využita topným systémem (viz výše).

V otázce letního přehřívání, je vliv akumulačních schopností drobně markantnější, přesto dle mého názoru nikterak zásadní.
Bohužel relevantních studií na toto téma není mnoho a vliv akumulace se mnohdy přeceňuje. Funguje především krátkodobě a v případě déle trvajících veder se již pak zcela ztrácí.
I v tomto případě je zde obdobný efekt chladících ploch, které, jsou-li v provozu, není je možné „předchlazovat konstrukci“ (tedy nesprávně fyzikálně řečeno „ukládat chlad“) a tím snižovat potřebu energie na chlazení.
Z tohoto důvodu bych volil spíše řešení klasického stropu.
Naopak správný návrh stínící techniky je pro otázku chlazení zcela zásadní a má násobně vyšší efekt, nežli je vliv akumulační hmoty, specificky v případech, kdy jsou využity velké otopné plochy.
Co se týče případného snížení provozních nákladů a ekologických dopadů spotřeby na chlazení, doporučuji zvážit instalaci fotovoltaické elektrárny, kdy zpravidla výroba elektřiny FVE a spotřeba chlazení v letních měsících velmi dobře koresponduje a tím dochází k dobré využitelnosti vyrobené elektřiny.

S pozdravem Jan Antonín, EnergySim