MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

OMEZENÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ V PORADNÁCH EKIS

PORADNY EKIS MOHOU PŘERUŠIT POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ NEJMÉNĚ DO KONCE OMEZUJÍCÍCH OPATŘENÍ.
Při zájmu o konzultaci nejdříve kontaktujte vybrané EKIS telefonicky či e-mailem a postupujte dále podle vzájemné dohody.

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKI / odpověď

3.3.20 / dotaz č. 115817
Dobrý den,
prosím o radu. Vybíráme technologie do plánované novostavby RD na Plzeňsku.
RD - přízemní, obdélník 17x10m, 30cm cihla + 20cm šedý EPS, strop vazníkový s 40-45cm minerální vaty (dle lambdy). Obytné prostory orientované na JJZ - JZ. Dle dokumentace je TZ= 4.6kW. Bude obýván 4 osobami (2 dospělí + 2 děti). Chceme teplovodní podlahovku a rekuperaci a žádat o dotaci NZÚ (spočteno na podporu B.1).
Aktuálně navržené řešení projektantkou - Nilan VPL 15 (jen aktivní), TČ AC Heating AW9, teplovodní podlahovka.
Líbí se nám ale kombinovaná rekuperace (aktivní i pasivní), zároveň bychom chtěli alespoň vlažnou podlahu. Tepelné čerpadlo by se nám líbilo, ale vyplatí se pro takovouto TZ? Můžeme ale mít elektrokotel, abychom dosáhli na dotaci? Není lepší jít do kombinované jednotky (př. Nilan Compact s elektrokotlem)? Tam TČ je v rámci rekuperace, ale nevím, jestli je pro účely dotace dostačující? Případně doporučíte nějakou jinou osvědčenou kombinaci?
V případě potřeby mohu zaslat informace z PENB.

Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Váš přesný technický dotaz je na samotném rozhraní obecnosti a komerčního posuzování vhodnosti dané technologie. Proto si dovolím abstrahovat od komerčních závěrů a zaměřím se spíše na obecný princip výběru.

Tepelná ztráta objektu jak píšete je 4,6 kW. Velikost tepelné ztráty bude při průměrné zimní teplotě 2-3 stupně Celsia činit cca 1/2 tepelné ztráty, která je udávána podle lokality (např. pro -13. -15 st.C), což ve Vašem případě bude tepelná ztráta činit jen 2,3 kW. Navržené řešení kombinovanou rekuperací od projekční kanceláře bude tedy pokrývat většinu zimního období, kdy aktivní rekuperace umí i dotápět do hodnoty 2,1 kW.

Rekuperace nezvládne tedy 5-8-10 dnů skutečně zimních nízkých teplot, kdy budete potřebovat na krytí ztrát ještě další zdroj tepla.

Tepelné čerpadlo tak bude poskytovat zbývající výkon, tedy zbylých 2,3 kW tepla. Takové čerpadlo se sériově nevyrábí ani neprodává. Navržený výkon TČ je tedy vysoce nad potřebným výkonem a bude docházet k vysokému cyklování tepelného čerpadla, nutnosti doplnit o akumulační zásobník tepla a navíc ekonomicky ve spojení s teplovodním vytápěním o nejdražší variantu.
Pokud byste trvali na použití teplovodního vytápění, pak je určitě varianta s elektrickým kotlem, který nebude mít problém s regulací nízkého výkonu, pro Vás tím lepším řešením.

Zvážit byste měli možná i elektrickou podlahu, pomocí tzv. sálavých topných folií.

Také ale bude ale záležet na tom, jaký zdroj bude využitý jako primární zdroj pro vytápění a jaký bivalentní (další). Pokud bude pro Vás mít podlahu vždy za jakýchkoli okolností teplou, a rekuperace bude nastavena až jako bivalentní zdroj při mrazech (přesně opačně), pak za určitých okolností (dodržení technického návrhu při běhu TČ, doplnění patřičné akumulační nádrže, příprava TUV pro RD), lze použití tepelného čerpadla také považovat za možné řešení.

Ostatní doporučení nemohu jako nezávislý energetický konzultant provést.

Dále bych se zamyslel a minimálně nechal elektro projektanta zpracovat přípravu na fotovoltaický systém, který by byl vhodným doplněním novostavby. Přípravou mám na mysli přípravu budoucích rozvodů mezi hlavním rozvaděčem a technickou místností a mezi střechou a technickou místností, v případě akumulace místem kde bude akumulátor umístěn a mezi technickou místností.
Odpovídá:  Ing., LL.M., MBA Petr Maule - EKIS Plzeň CNE tisk