MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

OMEZENÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ V PORADNÁCH EKIS

PORADNY EKIS MOHOU PŘERUŠIT POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ NEJMÉNĚ DO KONCE OMEZUJÍCÍCH OPATŘENÍ.
Při zájmu o konzultaci nejdříve kontaktujte vybrané EKIS telefonicky či e-mailem a postupujte dále podle vzájemné dohody.

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKI / odpověď

12.3.20 / dotaz č. 116162
Dobrý den,

brouzdám po internetu a hledám někoho, kdo by nám mohl odborně poradit jak vyřešit vyšší vlhkost v RD a na půdě.
Syn s manželkou koupili dům u kterého nebyla dokončena rekonstrukce. Rekonstrukci jsme podle představ a PD dokončili, zkolaudovali a v listopadu 2017 se nastěhovali.
Ještě jsme na půdu přes vazníky položili několik OSB desek aby se dalo chodit a aby jsme mohli půdu využívat také na odložení věcí.
Cca po roce jsme zjistili že izolační vata je pod deskami dost mokrá, vlhko se sráží na spodu OSB desek a začíná se tvořit i plíseň.
No a dostávali jsme různé informace a rady co by mohlo být příčinou a jak vlhkost odstranit.
Nakonec jsme většinu OSB desek postavili aby vlhkost mohla pronikat dále na půdu a izolace aby vyschly a tak půdu využívat zatím moc nemůžeme.
V domě se vlhkost v zimních měsících pohybuje většinou mezi 55 - 65 %. V létě to je celkem v pohodě.
Na střešní folii na půdě se vlhkost nesráží.

Můžete mi poradit co by skutečně mohlo být příčinou ? Co jsme při rekonstrukci udělali špatně nebo neudělali vůbec ?
Posílám pár fotografií a také nákres skladby stropu.

děkujeme předem za každou radu
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a důvěru.

Rovněž děkuji za poskytnutá fota, která jsem bedlivě vyhodnotil. Jistěže prohlídka na místě by byla lepší, nicméně i tak mám téměř jistotu, že se jedná, bohužel, o typický příklad, jak řešení skladby stropu pod nevytápěnou půdou v pozici se střešním dřevěným vazníkem vypadat nemá.
Důležité je bezpochyby dostatečné zateplení, bez tepelných mostů a pokud možno tak, jak doporučuje norma.
Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Ve Vašem případě je doporučená hodnota orientačně spočítaná podle popisu skladby na zaslaných podkladech tak nějak dodržena. Na fotkách je patrné, že byla použita vata v rolích, v rovině mezi vazníky položená poměrně neuspořádaně a u nich stlačená. To je ta horní vrstva tloušťky 18 cm. Zbývajících 10 cm je patrně osazeno pod vazníky, tedy na parozábranu. Tato vrstva je zřejmě přerušená příčkami, není tedy souvislá. U nadezdívek obvodových stěn je vidět jakési opatření snad z desek EPS na stojato přiražených k podstřešní fólii, tedy asi snaha o řešení tepelného mostu.
Ke kondenzaci:
Obecně platí, že při návrhu zateplení dřevěného stropu pod nevytápěnou půdou je potřeba zohlednit požadavek na vyloučení kondenzace v konstrukci. To se může ověřit výpočtem dle citované normy. Provádění výpočtu je mimo bezplatné poradenství, domnívám se důvodně, že by nevyšel, pokud by se zadaly skutečné parametry a funkční vlastnosti odpovídající provedení, především parozábrany.
Na fotografii je vidět provedení parozábrany s patrnými netěstnostmi (nepřelepené spoje, netěsná návaznost na stěny). Důležitou roli hraje kvalita fólie. Jedná se PE fólii vyztuženou mřížkou, průhlednou, což může odpovídat výrobku s difúzní tloušťkou sD kolem 40. V daném případě skladby bych vždy předepsal sD alespoň 150, tedy kvalitní parozábranu s Al vložkou.
Umísťování parozábrany hned za SDK podhled považuji za velmi nešťastné, byť se v podkladech výrobců SDK desek takto objevuje. Je potřeba si uvědomit, že dochází k vytvoření velkého množství perforací při uchycení SDK desek a tím se i kvalitní parotěsná fólie velmi zničí.
Pak logicky nepatří na půdu OSB deska, která má poměrně vysoký difúzní odpor a skladbu shora tedy uzavře. Rosný bod je na spodním líci desek a horní vrstvě vaty.
Ověřte tedy typ použité parozábrany, její technické vlastnosti a provedení spojů. Ověřte rovněž typ podstřešní fólie. Na foto je patrné označení (Dekfol) 110 standard. To spíše odpovídá značení parozábrany. Je možné, že pod střechou je chybně osazena nesprávná fólie a to může mít vliv i na vyšší vlhkost půdy z důvodu nedostatečného provětrání. Na fólii se sice nic nesráží, ale to ještě nic neznamená. Povrch vazníků vypadá na foto divně, nedochází ke kondenzaci na nich?
Tolik tedy k příčinám stavu, je teď otázkou co s tím.
V zásadě jsou dvě možnosti:
1. Odstranit OSB a počkat, zda vlhkost vyschne a v další zimě se neobjeví.
2. Doplnit v podhledu pořádnou a funkční parozábranu.

V prvním případě by bylo dále vhodné přeložit osazenou vatu a parozábranu projít shora a pokusit se dotěsnit veškeré přístupné netěstnosti. Na to jsou systémové tmely, pásky apod.
Pak bych doporučil chemicky ošetřit vazníky, dochází k počátku biotického napadení, kterému je potřeba zamezit. V případě většího napadení kontaktovat odborníka na ochranu dřeva.
Poté vatu vrátit. Ničím nezaklápět. V případě že nebudou problémy, provést pochozí vrstvu jinak. Nutno použít úpravu, která umožní odvod prostupující vlhkosti, včetně přiměřeného odvětrání půdy – například nějaké větrací mřížky ve štítech.
Na vazníky lze položit rošt z fošen, aby se vytvořila mezera k větrání. Zaklopení nutno provést rovněž tak, aby skladba odvětrávala, tedy například z prken na sraz s malými mezerami. To udělat jen na části půdy, která se bude používat.
Ve druhém případě je to rovněž složité.
Obvykle se navrhuje instalační mezera, tedy skladba zespodu by byla: SDK na systémový rošt - mezera několik cm – kvalitní parozábrana správně provedená – záklop z desek (OSB) vazník a další horní vrstvy. Parozábrana je pak perforovaná jen v místech uchycení roštu pro SDK. Provádět se bude na plochu z desek, tedy lépe se provede přelepení a těsnění všech prostupů.
Pro podlahu půdy platí i tady to samé co výše uvedeno.
V daném případě by to znamenalo zdemontovat podhledy a udělat stropy znovu. Velmi doporučuji předtím kontaktovat na místě specialistu, který tomu rozumí, udělá přesný návrh materiálů a kontrolní výpočet.
Poradenské středisko EKIS naleznete poblíž Vašeho bydliště na stránkách poradenství EKIS.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk