MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

OMEZENÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ V PORADNÁCH EKIS

PORADNY EKIS MOHOU PŘERUŠIT POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ NEJMÉNĚ DO KONCE OMEZUJÍCÍCH OPATŘENÍ.
Při zájmu o konzultaci nejdříve kontaktujte vybrané EKIS telefonicky či e-mailem a postupujte dále podle vzájemné dohody.

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKI / odpověď

23.3.20 / dotaz č. 116347
Mám dilema, jestli má smysl pořizovat si pasivní či aktivní chlazení, dát zavděk pouze venkovnímu zastínění nebo kombinaci obojího. Jedná se o patrový pasivní RD z vápenopísku, podlahová plocha 160m2, ztráty vedením 2 kW, řízené větrání s rekuperací. Vytápění bude řešeno pomocí tepelného čerpadla země/voda 4 kW s čerpáním energie z vrtu do podlahového vytápění v obou patrech.
Otázka tedy zní, zda si pořídit vrt hlubší, až 120m (chladící výkon předpokládejme 20 W/m) oproti stávajícímu návrhu 70m (topný výkon 50 W/m) a k tomu si připlatit za pasivní/aktivní chlazení, což je investice až 100 tisíc Kč navíc nebo se spokojit s venkovními žaluziemi na J fasádě, které vyjdou ale podobně draze? Nebo to vše nějak zkombinovat? Jde hlavně o tu délku vrtu - modul chlazení si kdykoliv můžu dokoupit (byť dráž než rovnou s TČ), vrt už nezvětším... Další věc je, jestli chladicí výkon podlahovky, která je navržena celkem na 100 m2 plochy domu s roztečí otopných trubek 20 cm (16tka, Pex-Al-Pex), bude také dostatečný - ten topný vychází na 3,418 kW. Jedná se o opravdu o případy, kdy řekněme bude týden v kuse jasné letní počasí až 40 stupňů ve stínu (a věřím, že se toho brzy dočkáme :-)) - radiační zátěž jižními i západními okny bez zastínění řádově v kW?

Děkuji za radu.
Dobrý den,
ideální cestou je nejprve přehřívání co nejvíce zabránit. To spočívá ve stínění oken například venkovními žaluziemi, mít rekuperační jednotku nastavenou na možnost nočního předvětrání (= v noci se skrze by-pass v jednotce přivádí venkovní vzuch přímo do domu mimo rekuperační výměník, tím se dům "vychladí" na noční venkovní teplotu, ráno se opět spustí normální provoz rekuperace skrze výměník), dále doporučuji umístiti nasávání VZT na severní stranu objektu, případně někam na stíněnou část. A až v druhém kroku, je možné vrt využít. Myslím si, že by měl vyjít vrt i bez zvětšení a dům by se dochlazoval reverzním provozem tepelného čerpadla. Pro podrobný výpočet by bylo potřeba spočítat letní stabilitu objektu (ta zhodnotí riziko přehřívání) a následně určit potřebný chladící výkon. Dům z takto masivního materiálu, by však, při správném návrhu stínění a větrání, měl vycházet bez nutnosti chlazení.
Odpovídá:  Ing. Libor Hrubý - EKIS Brno CPD tisk