MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

23.3.20 / dotaz č. 116399
Dobrý den,

chtěl bych Vaši kancelář požádat o posouzení návrhu tepelné izolace stropů sklepních místností pro snížení prochládání podlah přízemních bytů. Jedná se o panelový dům z r. 1969, po obvodu izolovaný polystyrenem. Nákres domu zasílám v příloze.
Byla by přínosná izolace stropu a horní části příček stříkanou PUR pěnou v místech dle nákresu? Je mi jasné, že zateplení v tomto rozsahu není dokonalé, ale protože tyto prostory nejsou využívané, je nejsnáze proveditelné. Sklepní prostory v druhé polovině domu jsou částečně vytápěné, a chladnější podlahy v místnostech, kde jsou většinou ložnice, nejsou takový problém.
Prosím o Váš komentář, zda by byla realizace tohoto návrhu efektivní a popř. doporučení jiných opatření, jak by se docílilo většího tepelného komfortu v přízemních bytech.

Předem děkuji za odpověď

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

Zateplení stropu sklepů v panelovém domě pod vytápěnými místnostmi bytů bude mít vždy význam. Přínosem bude především pro tepelnou pohodu dotčených bytů. Z praktických zkušeností lze doložit, že zateplení většinou obyvatelé kladně hodnotili a změnu skutečně pocítili. Z pohledu celkové spotřeby tepla na vytápění domu a nákladů za CZT se to již projeví méně, rozhodující vliv mělo zateplení fasád a výměna oken. Těžko se odhaduje, možná se projeví v řádu několika málo jednotek procent, ale to se může vytratit i v rozdílu topných sezón z pohledu vnějších průměrných teplot. Pokud by se provedl výpočet celkové tepelné bilance, snížení hodnot spotřeb by bylo jistě v jednotkách % doloženo.
Pokud jde o efektivní tloušťku zateplení, to řeší norma. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop z vytápěného k nevytápěnému prostoru 0,60 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,40 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,30 až 0,20 (W/m2.K).
Obvykle se doporučuje hodnota doporučená. Pro izolant o běžné tepelné vodivosti λ 0,038 W/m.K (například bílý obyčejný EPS, nebo levnější desky z minerální vaty), odpovídá to tloušťce 10 cm. Pokud je na stropu dostatek místa, dává se většinou 12 cm. Lze samozřejmě i více, ale pod stropy technického podlaží jsou obvykle vedeny zavěšeny různé instalace, rozvody vody a topení a často se musí v těchto místech improvizovat, tloušťku zmenšit apod.
Z pohledu kondenzace bych neočekával zásadní problém. V době výstavby panelového domu se patrně do podlahy žádné tepelné izolace vůbec nedávaly, jedná se o beton a ŽB panely poměrně málo propustné pro vodní páru, která by mohla v izolaci kondenzovat. Navíc se jedná o prostory sklepa, kde nemrzne, nýbrž se teplota vždy pohybuje kolem 5 až 10°C.
Z pohledu tepelných mostů je pravda, že pokud se zateplují pouze stropy, v místech navazujících panelů tepelné mosty zůstávají a lze se setkat s doporučením přetahovat tepelnou izolace na určitou výšku po stěnách směrem od stropu. Aby to bylo v případě ŽB panelů nějak účinné, musel by tento pruh být poměrně vysoký, takže se to spíše nedělá. Tepelná pohoda v horních pokojích tím zásadně dotčená není, ve sklepích nemrzne.
Pokud budete zateplovat stříkanou PUR pěnou, je potřeba u dodavatele či výrobce ověřit, jakou tepelnou vodivost po nanesení bude pěna mít. Výrobci udávají odlišné hodnoty λ od 0,022 do 0,039 W/m.K. Při nižších hodnotách λ lze tedy na základě přepočtu adekvátně tloušťku o něco snížit. Doporučuji rovněž zvážit životnost úpravy, mírné snížení účinnosti v čase, náchylnost k poškození apod.
Nutno ale upozornit na jiný a dost zásadní problém a to je požární bezpečnost. To, že se nejvíce používají desky z minerální vaty, má důvod v jejich nehořlavosti. Izolanty z minerální vaty mají třídu reakce na oheň A. Naproti tomu polystyrény jsou klasifikovány jako E a stejně tak, pokud se nemýlím, je klasifikace i PIR a PUR výrobků včetně pěn.
Takové materiály se nemohou používat v prostorách chráněných únikových cest (CHÚC) nebo prostorech, které jsou součástí CHÚC, tedy nejsou od nich odděleny požárními uzávěry. V zásadě o tomto rozhoduje požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) domu, které zpracovává příslušný specialista – u stavebních úprav změn budov je to autorizovaná osoba (projektant) v oboru požární ochrany staveb. Vy takové PBŘ k dispozici nemáte. Z toho důvodu se používají nehořlavé materiály, kde se předpokládá, že k negativnímu ovlivnění požární bezpečnosti stavby provedenou úpravou za použití výrobků nehořlavých třídy „A“ nedojde.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk