MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Internetová poradna i-EKI / odpověď

17.5.20 / dotaz č. 116946
Dobrý den,
stavím bungalov. Projekt již mám. CHtěla bych vás poprosit o váš názor na vytápění resp. náklady na "energie" jako takové na celý dům. Nyní kolem sebe mám dva "tábory". 1. zastánce plynového kotle(podlahové vytápění- voda, ohřev teplé vody) a 2.zastánce elektrického podlahového topení a ohřev teplé vody sluneční energií (solární panely/fotovoltaika). V domě budeme bydlet 2 dospělí 1 dítě, takže řeším i náročnost na obsluhu, případné revize a provozní činnosti, ty by měly být pokud možno co nejjednodušší. Domek má užitnou plochu 106m2 a zastavěnou 148,2. Materiál Ytong 45cm+izolační omítka,vazníky ve střeše a zateplení střechy vatou 40cm, okna izolační trojskla, venkovní žaluzie, střecha keramická taška, vnitřní krbový komín Kingfire Parat Lineare S(pouze na "víkendovou atmosféru", nechci jím primárně topit) . Poslala bych vám i energetický štítek(Stavba splňuje požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie v souladu se zákonem 406/2006 Sb. §7., Energ.náročnost je vypočítána od projektanta na 133/Dop. kWh/(m2.rok), plocha obálky budovy 444,2 m2, objemový faktor tvaru A/V: 0,98 m2/m3, Energeticky vztažná plocha:137,1 m2.) Rekuperaci neuvažuji. Budu dělat jen přípravu na případné dopojení klimatizací v místnosti pokud bude třeba.
Co byste mi doporučili vy?
Mockrát děkuji za váš názor.
Dobrý den, na úvod chci reagovat na skutečnost, že máte vyhotovený průkaz energetické náročnosti budovy -PENB (energetický štítek) na jehož základě budova splňuje požadavek na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Tento dokument vychází z konkrétních navržených technických systému v budově jako je zdroj tepla na vytápění a druh otopné soustavy, ohřev teplé vody, způsob větrání, osvětlení atd. PENB je součástí dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby a pokud se rozhodnete pro jiný zdroj tepla a ohřev teplé vody než je uvedená v projektové dokumentaci a v PENB je nutné to zapracovat do projektové dokumentace v nechat si vyhotovit nový PENB. Pokud již máte stavební povolení nebo ohlášení tak je nutné v případě změny způsobu vytápění a ohřevu TV požádat o změnu stavby před dokončením a to doložit upraveno projektovou dokumentací a novým průkazem ENB.

A nyní k Vámi preferovaným variantám:
1. Plynový kondenzační kotel s nepřímotopným zásobníkem teplé vody pokládám za rozumné řešení, z hlediska pořizovacích nákladů je levnější než tepelné čerpadlo, nebo elektrické topení s fotovoltaickou elektrárnou, a z hlediska komfortu provozu lepší než spalovací zdroje na biomasu( kusové dřevo či peletky). Účinnost plynového kondenzačního kotle je téměř srovnatelní s účinností elektrokotle a provozní náklady za nákup energie podstatně nižší.
Systém je možné doplnit solárním ohřevem teplé vody. Zde je ale nutné zvážit počet osob žijících v domě a tím spotřebu teplé vody, a taky možnost umístění solárních kolektorů na střeše nejlépe jižním směrem. Optimálně navržený systém využívá pokrytí energie na ohřev teplé vody ze solárních kolektorů kolem 60-70 %, v případě předimenzovaného nastavení dochází k nevyužitelným solárním ziskům v letním období. Prostá doba návratnosti se pohybuje mezi 15-25 lety a lze ji snížit využitím vhodné dotace např. NZU.

2. V případě elektrického podlahového topení a elektrického ohřevu TV narazíme na problém se splněním požadavku na neobnovitelnou primární energii pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Solární ohřev, respektive předehřev teplé vody toho moc neřeší. Pro splnění požadavku na NePrE je nutné tento systém doplnit fotovoltaickou elektrárnou alespoň o výkonu 5 kWp. Pro představu se jedná o 20 panelů o špičkovém výkonu 250 W, což odpovídá ploše asi 32 m2 a je nutné na to mít vhodnou střechu a to nejlépe orientovanou na jih. Taková elektrárna vyrobí za rok přibližně 5 MWhod elektřiny, z toho v topném období přibližně 30 %, zbytek v letním období využitelné pak hlavně pro ohřev teplé vody. Přibližně 30-35 % z celkové vyrobené energie je pak v letním období nevyužitelné pro účely vytápění a ohřevu teplé vody. Využití této části je pouze pro domácí spotřebiče nebo k odevzdání do distribuční sítě za nepatrnou cenu. Rozložení spotřeby energie na vytápění je tak v zimním období a je nutné ji stejně nakupovat. Pořizovací náklady na FV se pohybují kolem 30000 Kč na kW instalovaného výkonu a obdobně vychází i cena bateriového úložiště, což je podmínka, pokud by jste chtěli využívat vyrobenou energii v nočních hodinách. Řešením je i možnost tak zvaného virtuálního úložiště po dohodě s dodavatelem elektřiny.
Kombinace elektrického topení s doplňkovým spalovacím zdrojem (krb na biomasu) není řešení a navíc uvádíte, že jej chcete využívat jen pro navození víkendové atmosféry. I kdyby tomu tak nebylo tak doplňkový spalovací zdroj lze do celkového pokrytí energie na vytápění započítat nejvýše 25 % respektive 35% u zdroje s teplovodním výměníkem ( pokud projektant nestanoví jinak) a to splnění požadavku na NPrE neřeší.

Doufám, že jsem váš dotaz uspokojil a jsem s pozdravem
František Švadleňák
Odpovídá:  Ing. František Švadleňák - EKIS Uherský Brod tisk