Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.8.20 / dotaz č. 120083
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, jestli máte zkušenost s nátěrem Aditizol jako s variantou (hlavně u historických budov) úspory energie na vytápění?
Na jejich webu aditizol.eu jsou technické listy. Lze na jejich základě (kdy to mají odzkoušené v TZÚS viz.příloha) uvažovat s procentuální úsporou?
Zde jen kousek textu z jejich technické zprávy pro výpočet úspory energie na vytápění:
1. Materiál ADITIZOL není standardní zateplovací materiál pracující pouze s přenosem tepla v konstrukci vedením, ale i přenosem sáláním tj. radiací a prouděním. Nelze tedy u něj stanovit součinitel tepelné vodivosti dílčí vrstvy materiálu = λ, jelikož na tento typ materiálu neexistuje ani příslušná evropská ani česká norma.
2. Při aplikaci ADITIZOLU na vnější konstrukci se snižuje vyzařování (radiace) tepla z prostředí s vyšší energií do prostoru s nižší energií. Tento jev vychází z obecných fyzikálních zákonů
(Planckův vyzařovací zákon, Kirhofův zákon atd.)
3. Na základě provedených průkazných zkoušek lze odvodit, že 1 mm nátěru ADITIZOL na materiálu s objemovou hmotností cca 2500 Kg/m3 (prostý beton) činí úsporu na přenosu tepla Q cca 13,5%. Objemová hmotnost má vliv na celkový výsledek. Čím nižší tato hmotnost je tím se snižuje i prostup (na kovu - 7,86 g/cm3 - je úspora více jak 23%).
4. Aplikací ADITIZOLU se tedy snižuje tepelný tok souvrství. Pro cihelné konstrukce (s nižší objemovou hmotností) vychází, že úspora bude činit cca 12,5 % při nástřiku 1mm.
5. Při aplikaci 1,5 mm by úspora mohla činit až cca 18,5%.
6. Jestliže vztáhneme plochu otvorů k celkové ploše cca 5% bude dosažena úspora 12,5%.
Děkuji a přeji hezký den.
chtěl jsem se zeptat, jestli máte zkušenost s nátěrem Aditizol jako s variantou (hlavně u historických budov) úspory energie na vytápění?
Na jejich webu aditizol.eu jsou technické listy. Lze na jejich základě (kdy to mají odzkoušené v TZÚS viz.příloha) uvažovat s procentuální úsporou?
Zde jen kousek textu z jejich technické zprávy pro výpočet úspory energie na vytápění:
1. Materiál ADITIZOL není standardní zateplovací materiál pracující pouze s přenosem tepla v konstrukci vedením, ale i přenosem sáláním tj. radiací a prouděním. Nelze tedy u něj stanovit součinitel tepelné vodivosti dílčí vrstvy materiálu = λ, jelikož na tento typ materiálu neexistuje ani příslušná evropská ani česká norma.
2. Při aplikaci ADITIZOLU na vnější konstrukci se snižuje vyzařování (radiace) tepla z prostředí s vyšší energií do prostoru s nižší energií. Tento jev vychází z obecných fyzikálních zákonů
(Planckův vyzařovací zákon, Kirhofův zákon atd.)
3. Na základě provedených průkazných zkoušek lze odvodit, že 1 mm nátěru ADITIZOL na materiálu s objemovou hmotností cca 2500 Kg/m3 (prostý beton) činí úsporu na přenosu tepla Q cca 13,5%. Objemová hmotnost má vliv na celkový výsledek. Čím nižší tato hmotnost je tím se snižuje i prostup (na kovu - 7,86 g/cm3 - je úspora více jak 23%).
4. Aplikací ADITIZOLU se tedy snižuje tepelný tok souvrství. Pro cihelné konstrukce (s nižší objemovou hmotností) vychází, že úspora bude činit cca 12,5 % při nástřiku 1mm.
5. Při aplikaci 1,5 mm by úspora mohla činit až cca 18,5%.
6. Jestliže vztáhneme plochu otvorů k celkové ploše cca 5% bude dosažena úspora 12,5%.
Děkuji a přeji hezký den.
Dobrý den,
zkušenost s nátěrem Aditizol nemám, ale fyzikální principy jsou jasné. Izolační přínos nátěru bude velmi malý, jak popíši dále. Informace k výrobku uvedené budou zřejmě správné, ale jsou účelově interpretované, aby výsledky vyzněly velmi pozitivně - popíšu dále.
Nejprve trocha jednoduché teorie. Teplo se skutečně šíří vedením, prouděním a sáláním. Složka vedení se projevuje v samotné konstrukci - jednotlivé vrstvy stavební konstrukce mají určitou tepelnou vodivost (lambda). Tepelný odpor (R) samotné konstrukce je dán součtem tepelných odporů jednotlivých vrstev konstrukce dle vztahu d*λ, tedy tloušťka*tepelný vodivost. Složka proudění a sálání se projevuje na vnitřním a vnějším povrchu konstrukce (také v místech vzduchových dutin uvnitř konststrukcí, ale to nyní není podstatné). Složka proudění a sálání povrchů je reprezentována tzv. tepelným odporem na vnitřním a vnějším povrchu konstrukce (Rsi a Rse). Výsledný tepelný odpor konstrukce se stanovuje dle vztahu Rsi + R + Rse, tedy součet tepelného odporu samotné konstrukce (R) a odporů při přestupu na vnitřní a vnější straně (Rsi, Rse). Odpory Rsi a Rse jsou pro výpočty smluvně určené. Je to dáno tím, že je poměrně kompikované pro každý případ výpočtu tepelného odporu konstrukce Rsi a Rse přesně počítat. Výsledné Rsi a Rse totiž závisí zejména na emisivitě vlastního povrchu samotné konstrukce, ale také na emisivitách povrchů, na které je z daného místa konstrukce vidět a také na teplotách těchto povrchů. Zjednodušeně - reálně Rsi a Rse ovlivňuje například teplota a emisivita fasády domu, který stojí naproti. Například pro výpočet tepelného odporu pro stěnu se uvažuje Rsi (vnitřní strana) hodnotou 0,13 K.m2/W a Rse (vnější strana) hodnotou 0,04 K.m2/W. Tyto hodnoty odpovídají reálným emisivitám stavebních konstrukcí (0,9) a nulovému proudění vzduchu. Pokud bychom emisivitu povrchu snížili, například nátěrem ADITIZOL, zvýšíme tím odpor při přestupu tepla povrchu a tím zvýšíme celkový tepelný odpor konstrukce. Pojďme si ale vyčíslit reálný vliv. Nebudu se pouštět do nějakých složitých fyzikálních výpočtů. Budu jen interpretovat čísla od výrobce.
Na základě provedených průkazných zkoušek lze odvodit, že 1 mm nátěru ADITIZOL na materiálu s objemovou hmotností cca 2500 Kg/m3 (prostý beton) činí úsporu na přenosu tepla Q cca 13,5%. Objemová hmotnost má vliv na celkový výsledek. Čím nižší tato hmotnost je tím se snižuje i prostup (na kovu - 7,86 g/cm3 - je úspora více jak 23%).
V této informaci mi chybí tl. betonu, ale pracovně budu uvažovat např. 300 mm. Vzhledem k poměrně vysoké tepelné vodivosti beronu to nemá velký vliv.
Tepelný odpor betonu je R = d*λ = 1,5 * 0,3 = 0,45 K.m2/W
Smluvní odpor Rsi a Rse odpovídající běžným emisivitám je 0,13 a 0,04 K.m2/W
Výsledný tepelný odpor konstrukce bez nátěru 0,45+0,13+0,04 = 0,62 K.m2/W
S nátěrem má být odpor dle zkoušky o 13,5% vyšší, tedy 0,704 K.m2/W
Z toho lze odvodit, že se Rse (tedy odpor povrchu s nátěrem) zvýší z 0,04 na 0,124 K.m2/W
To je významné zvýšení Rse způsobené nátěrem s velmi nízkou emisivitou
Pokud ale to samé vyčíslíme nikoli na betonu, ale na reálné stavební konstrukci, bude procentuelní úspora dramaticky nižší. Požadavek na součinitel obvodové stěny domu, kde je návrhová teplota 20°C je 0,3 W/m2.K. To odpovídá tepelnému odporu 3,333 K.m2/W. Po odečtení Rsi a Rse to odpovídá odporu 3,163 K.m2/W. Samotný beton jsme si výše vyčíslili na 0,45 K.m2/W. Pojďme tedy vyšíslit úsporu na reálné konstrukci splňující minimální požadavek normy:
Tepelný odpor 3,16 K.m2/W, Rsi = 0,13 (dle normy), Rse = 0,124 K.m2/W (zvýšená hodnota pro ADITIZOL)
3,163+0,13+0,124 = 3,417 K.m2/W
Procento zlepšení je tedy (3,417-3,333) / 3,333 = 2,5%
Na stěně, která splňuje nikoli jen požadovanou ale i hodnotu doporučenou normou ČSN 730540-2, což je základ pro splnění energetických požadavků je procentuelní zlepšení ještě nižší
Kdybych to měl shrnout, tak pokud "zateplíte" ADITIZOLEM skutečně stěnu z prostého betonu, ušetříte možná skutečně 13,5% energie prostupem přes tuto stěnu. Pokud ale "zateplíte" reálnou konstrukci, bude procentuelní úspora mnohem nižší. Vyplatit se tedy může nátěr stěn, které mají velmi nížký tepelný odpor, ale nelze v žádném případě zateplit. V jiném případě to bude spíše neefektivní nebo neekonomické. Pokud máte totiž například stěnu na urovni požadavku normy, je přes 1m této konstrukce ztráta prostupem za rok cca 26 kWh. Při vytápění plynem tedy cca 42 Kč na energiích. Pokud nátěrem ušetříte 2,5%, pak je úspora převedená na peníze 1 Kč na m2 konstrukce za rok. Pokud chcete návratnost třeba 15 let, pak by 1 m2 nátěru musel stát do 15 Kč na 1 m2.
S pozdravem Tomáš Kupsa
zkušenost s nátěrem Aditizol nemám, ale fyzikální principy jsou jasné. Izolační přínos nátěru bude velmi malý, jak popíši dále. Informace k výrobku uvedené budou zřejmě správné, ale jsou účelově interpretované, aby výsledky vyzněly velmi pozitivně - popíšu dále.
Nejprve trocha jednoduché teorie. Teplo se skutečně šíří vedením, prouděním a sáláním. Složka vedení se projevuje v samotné konstrukci - jednotlivé vrstvy stavební konstrukce mají určitou tepelnou vodivost (lambda). Tepelný odpor (R) samotné konstrukce je dán součtem tepelných odporů jednotlivých vrstev konstrukce dle vztahu d*λ, tedy tloušťka*tepelný vodivost. Složka proudění a sálání se projevuje na vnitřním a vnějším povrchu konstrukce (také v místech vzduchových dutin uvnitř konststrukcí, ale to nyní není podstatné). Složka proudění a sálání povrchů je reprezentována tzv. tepelným odporem na vnitřním a vnějším povrchu konstrukce (Rsi a Rse). Výsledný tepelný odpor konstrukce se stanovuje dle vztahu Rsi + R + Rse, tedy součet tepelného odporu samotné konstrukce (R) a odporů při přestupu na vnitřní a vnější straně (Rsi, Rse). Odpory Rsi a Rse jsou pro výpočty smluvně určené. Je to dáno tím, že je poměrně kompikované pro každý případ výpočtu tepelného odporu konstrukce Rsi a Rse přesně počítat. Výsledné Rsi a Rse totiž závisí zejména na emisivitě vlastního povrchu samotné konstrukce, ale také na emisivitách povrchů, na které je z daného místa konstrukce vidět a také na teplotách těchto povrchů. Zjednodušeně - reálně Rsi a Rse ovlivňuje například teplota a emisivita fasády domu, který stojí naproti. Například pro výpočet tepelného odporu pro stěnu se uvažuje Rsi (vnitřní strana) hodnotou 0,13 K.m2/W a Rse (vnější strana) hodnotou 0,04 K.m2/W. Tyto hodnoty odpovídají reálným emisivitám stavebních konstrukcí (0,9) a nulovému proudění vzduchu. Pokud bychom emisivitu povrchu snížili, například nátěrem ADITIZOL, zvýšíme tím odpor při přestupu tepla povrchu a tím zvýšíme celkový tepelný odpor konstrukce. Pojďme si ale vyčíslit reálný vliv. Nebudu se pouštět do nějakých složitých fyzikálních výpočtů. Budu jen interpretovat čísla od výrobce.
Na základě provedených průkazných zkoušek lze odvodit, že 1 mm nátěru ADITIZOL na materiálu s objemovou hmotností cca 2500 Kg/m3 (prostý beton) činí úsporu na přenosu tepla Q cca 13,5%. Objemová hmotnost má vliv na celkový výsledek. Čím nižší tato hmotnost je tím se snižuje i prostup (na kovu - 7,86 g/cm3 - je úspora více jak 23%).
V této informaci mi chybí tl. betonu, ale pracovně budu uvažovat např. 300 mm. Vzhledem k poměrně vysoké tepelné vodivosti beronu to nemá velký vliv.
Tepelný odpor betonu je R = d*λ = 1,5 * 0,3 = 0,45 K.m2/W
Smluvní odpor Rsi a Rse odpovídající běžným emisivitám je 0,13 a 0,04 K.m2/W
Výsledný tepelný odpor konstrukce bez nátěru 0,45+0,13+0,04 = 0,62 K.m2/W
S nátěrem má být odpor dle zkoušky o 13,5% vyšší, tedy 0,704 K.m2/W
Z toho lze odvodit, že se Rse (tedy odpor povrchu s nátěrem) zvýší z 0,04 na 0,124 K.m2/W
To je významné zvýšení Rse způsobené nátěrem s velmi nízkou emisivitou
Pokud ale to samé vyčíslíme nikoli na betonu, ale na reálné stavební konstrukci, bude procentuelní úspora dramaticky nižší. Požadavek na součinitel obvodové stěny domu, kde je návrhová teplota 20°C je 0,3 W/m2.K. To odpovídá tepelnému odporu 3,333 K.m2/W. Po odečtení Rsi a Rse to odpovídá odporu 3,163 K.m2/W. Samotný beton jsme si výše vyčíslili na 0,45 K.m2/W. Pojďme tedy vyšíslit úsporu na reálné konstrukci splňující minimální požadavek normy:
Tepelný odpor 3,16 K.m2/W, Rsi = 0,13 (dle normy), Rse = 0,124 K.m2/W (zvýšená hodnota pro ADITIZOL)
3,163+0,13+0,124 = 3,417 K.m2/W
Procento zlepšení je tedy (3,417-3,333) / 3,333 = 2,5%
Na stěně, která splňuje nikoli jen požadovanou ale i hodnotu doporučenou normou ČSN 730540-2, což je základ pro splnění energetických požadavků je procentuelní zlepšení ještě nižší
Kdybych to měl shrnout, tak pokud "zateplíte" ADITIZOLEM skutečně stěnu z prostého betonu, ušetříte možná skutečně 13,5% energie prostupem přes tuto stěnu. Pokud ale "zateplíte" reálnou konstrukci, bude procentuelní úspora mnohem nižší. Vyplatit se tedy může nátěr stěn, které mají velmi nížký tepelný odpor, ale nelze v žádném případě zateplit. V jiném případě to bude spíše neefektivní nebo neekonomické. Pokud máte totiž například stěnu na urovni požadavku normy, je přes 1m této konstrukce ztráta prostupem za rok cca 26 kWh. Při vytápění plynem tedy cca 42 Kč na energiích. Pokud nátěrem ušetříte 2,5%, pak je úspora převedená na peníze 1 Kč na m2 konstrukce za rok. Pokud chcete návratnost třeba 15 let, pak by 1 m2 nátěru musel stát do 15 Kč na 1 m2.
S pozdravem Tomáš Kupsa