MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

OMEZENÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ V PORADNÁCH EKIS

PORADNY EKIS MOHOU PŘERUŠIT POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ PO DOBU PANDEMIE.
Při zájmu o konzultaci nejdříve kontaktujte vybrané EKIS telefonicky či e-mailem a postupujte dále podle vzájemné dohody.

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

7.10.20 / dotaz č. 121322
Dobrý den, se začátkem topné sezony mi to nedá, abych se nezeptala takovou možná divnou otázku :) Máme starší patrový barák, zateplení nic moc, v přízemí špaletová okna, chodba a schodiště ze studeného mramoru. Takže za plyn. vytápění dáme ročně cca 35 tisíc Kč možná i víc. Zatím jsem vždycky topila tak, že jakmile u malýho v pokojíčku teplota přes den klesla pod cca 19 stupňů, zapnula jsem třeba na hodinu topení, aby se to trochu prohřálo a potom jsem ho zase vypnula. V noci má nastavený v pokojíku termostat na sepnutí při poklesu pod 18 stupňů. Takže celkově se topení v noci sepne cca 3×, přes den cca 5×. Tchýně mi ale pořád tvrdí, že oni to dělají tak (s elektrikou, ale podstata je stejná), že to prostě mají zapnuté pořád, kohoutky nastavené na cca 22 stupňů a kotel vlastně běží skoro neustále. A přesvědčuje mě, že to takhle vyjde levněji, protože se tím pádem nemusí znovu rozehřívat ty studené trubky a vydá se míň energie atd. Jenže mě přijde, že když kotel poběží pořád, tak to bude prostě spotřeba mnohem větší. Co je prosím vás lepší? Děkuji!!!
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Lidský organismus je citlivý nejen na teplotu vzduchu v místnosti, ale také na povrchovou teplotu okolních stěn. Aby měl člověk pocit tepelné pohody musí být obě teploty v rovnováze. U špatně zateplených objektů je povrchová teplota vnitřních povrchů nízká a musí být kompenzována vyšší teplotou vnitřního vzduchu. U běžných staveb je tak, že vnitřní teplota musí být např. 21,5°C, aby člověk měl pocit, že je mu teplo.
Při přerušovaném vytápění nejde ani tolik o ztráty ohřívání trubek, neboť když chladnou, tak jejich teplo při vychládání zůstává v domě.
Při dlouhodobém přerušení dochází právě k vychládání stěn a je jich opětné ohřátí spotřebuje velké množství tepla, nehledě na to že pro pocit tepla ve vychladlé místnosti je nutno topit na vyšší teplotu.
V době přítomnosti osob by se mělo topit nepřetržitě na danou teplotu, v podstatě se však často stejně jedná o vytápění přerušované, protože výkon kotle (pokud nemoduluje) neodpovídá přesně tepelné ztrátě a kolísání vnitřní teploty je dáno citlivostí termostatu.
Přerušení vytápění, nebo lépe útlum vytápění se doporučuje provádět v době denní nepřítomnosti osob nebo na noc , ale ne více než o 3°C, při odjezdu na dovolenou o 5°C.
Uvedené hodnoty jsou jen orientační, závisí na tepelné ztrátě domu, to jest na kvalitě obálky budovy, na venkovní teplotě a akumulačních vlastnostech obvodových konstrukcí.
Protože je každý dům jiný, je třeba kombinaci přerušovaného vytápění a teplot vyzkoušet.
Odpovídá:  Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre
Téma:  Plyn
tisk