Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

4.11.20 / dotaz č. 122437
Dobrý den,

v současné době řeším projekt RD, který jsem zadal architektovi tak, aby splňoval dotaci B. 2 NZÚ. Již mám druhý PENB. Jeden dle staré vyhlášky a druhý dle současné vyhlášky č. 264/2020 Sb., ale s jinými hodnotami např. u měrné potřeby tepla na vytápění (původně pod 15kWh/m2a, v aktuálním 22 kWh/m2a) a objemového faktoru tvaru budovy (původně 0,59, v aktuálním 0,73). U projektu neproběhly žádné změny. V současné době se vyhotovuje 3. varianta s odůvodněním architekta, že pro potřeby dotace je jiná podoba PENB, dle jiné metodiky dle SFŽP, kde vychází hodnota měrné potřeby tepla na vytápění 14,7kWh/m2a. Pokud k tomu přistupuji selským rozumem, tak potřeba na vytápění je pořád stejná bez ohledu na to, dle jaké metodiky je tato hodnota vypočtena a bez ohledu na změnu vyhlášky. Možná se mýlím, ale dle jiného ener. specialisty by tyto hodnoty měly být pořád stejné. Ztratil jsem k architektovi důvěru již na základě jiných okolností. Proto se jeho tvrzení snažím ověřit. Rád bych tak předešel problému, že má žádost o dotaci nebude posouzena s kladným výsledkem např. na základě nesprávného PENB nebo tím, že už se bude jednat o 3. variantu PENB v ENEXu bez jakékoliv změny v projektu.

Můžete mi v této věci poradit, případně potvrdit, zda tvrzení architekta jsou správná?

Děkuji moc za Váš čas.
Dobrý den,

na měrnou potřebu tepla na vytápění má vliv vlastní obálka budovy (plochy a součinitele prostupu tepla), dále vnitřní zisky od osob a spotřebičů, sluneční zisky, větrání a i třeba osvětlení, které má vliv na vnitřní zisky.
Vlastní obálka budovy a faktor tvaru budovy by měl být pořád stejný. Samozřejmě pokud byla např. přilehlá garáž započítána v PENBu v rámci DSP do obálky budovy, pak pro NZÚ tam být nesmí. Nicméně by neměla být započítána v obálce ani v případě PENBu pro DSP. Toto by vysvětlovalo rozdíly ve faktoru obálky budovy.
Co se týká vnitřních zisků, slunečních zisků, větrání a osvětlení, pak klíčové hodnoty těchto parametrů upravuje legislativa. Legislativní úprava se liší dle platnosti následovně.
Pro NZÚ platila do 31.8.2020 vyhl. 78/2013 Sb. a metodický pokyn, který upravoval vnitřní zisky, vnější zisky osvětlení. Pro PENB v rámci dokumentace DSP platila do 31.8.2020 vyhl. 78/2013 a ČSN 73 0331-1 ze září 2018 Energetická náročnost budov - typické hodnoty pro výpočet. Pokud má energetické hodnoty specialista např. konkrétní hodnoty některých parametrů provozu budovy a technologií je možné jej ve výpočtu použít.
Od 1.9. 2020 platí vyhl. 264/2020 Sb., pro NZÚ byly zrušeny metodické pokyny a platila ČSN 73 0331-1 ze září 2018. Tzn. že výpočty dle vyhl. 264/2020 Sb, pro NZÚ a dokumentaci DSP se shodují.
Od 1.11. 2020 začala platit ČSN 73 0331-1 ze října 2020 Energetická náročnost budov - typické hodnoty pro výpočet. Tato norma má některé typické hodnoty výpočtu energetické náročnosti budovy odlišné od předchozí verze z roku 2018.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že faktor tvaru budovy by se lišit neměl, ale měrná potřeba tepla na vytápění se lišit může. Často je běžné, že v PENBu pro DSP se přesně nepočítají okna, sluneční zisky okna a tepelné vazby. V PENBu pro NZÚ se pak okna přesně modelují a tepelné vazby se řeší výpočtem detailů. S pozdravem a přáním hezkého dne.
Odpovídá:  Ing. Gabriela Krajcarová - EKIS Praha Ekowatt tisk