Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.11.20 / dotaz č. 122559
dobrý den,
na stránkách EKIS jsem našel některé Vaše doporučení i pro řešení akustiky domů.
Dovoluji požádat o radu pro následující problém.
Po rekonstrukci domu vznikly 2 bytové jednotky. Byt v přízemí velmi obtěžován kročejovým hlukem i běžným šířením zvuku shora. Řešení podhledem není asi možné z důvodu snížení světlé výšky pod normu (stávající výška 252 cm). Předpokládám, že důvod šíření zvuků je dán nedodržením skladby stropu již při výstavbě, patrně slabá betonová vrstva na hurdiskách (stropy při rekonstrukcí nebyly dotčeny, výjimkou je odstranění asfaltového pásu pod bývalými lodžijemi o celkové ploše cca 11 m2 a zarovnání betonem ). Na potěru je v celé ploše horní etáže nalepena parketová mozaika.
Pro odhlučnění jsme vybavili dodatečně horní byt ve 2 místnostech koberci a pod koberce dali vložku Floorwise Lift 7mm. Došlo sice ke zlepšení ale ne k odstranění problému. Samozřejmě je problém i nějaké další výraznější navyšování podlahy ve 2. etáži kvůli přechodům mezi pokoji. Plocha obou pokojů které jsou nad obytnými pokoji v přízemí je 40 m2.
Dokážete prosím navrhnout řešení/poradit ? Skutečně zoufalý stav. Moc předem děkuji
na stránkách EKIS jsem našel některé Vaše doporučení i pro řešení akustiky domů.
Dovoluji požádat o radu pro následující problém.
Po rekonstrukci domu vznikly 2 bytové jednotky. Byt v přízemí velmi obtěžován kročejovým hlukem i běžným šířením zvuku shora. Řešení podhledem není asi možné z důvodu snížení světlé výšky pod normu (stávající výška 252 cm). Předpokládám, že důvod šíření zvuků je dán nedodržením skladby stropu již při výstavbě, patrně slabá betonová vrstva na hurdiskách (stropy při rekonstrukcí nebyly dotčeny, výjimkou je odstranění asfaltového pásu pod bývalými lodžijemi o celkové ploše cca 11 m2 a zarovnání betonem ). Na potěru je v celé ploše horní etáže nalepena parketová mozaika.
Pro odhlučnění jsme vybavili dodatečně horní byt ve 2 místnostech koberci a pod koberce dali vložku Floorwise Lift 7mm. Došlo sice ke zlepšení ale ne k odstranění problému. Samozřejmě je problém i nějaké další výraznější navyšování podlahy ve 2. etáži kvůli přechodům mezi pokoji. Plocha obou pokojů které jsou nad obytnými pokoji v přízemí je 40 m2.
Dokážete prosím navrhnout řešení/poradit ? Skutečně zoufalý stav. Moc předem děkuji
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Děkuji rovněž za Vaši důvěru. Řešení problému není jednoduché. Situaci komplikuje to, že je provedena patrně poměrně drahá nášlapná vrstva parketovou mozaikou.
Zkusím zrekapitulovat skladbu stropu. Směrem od spodu:
Omítka stropu
Hurdiskový strop, tedy bezpochyby ocelové traverzy, v nich keramické desky hurdis, vše přebetonováno a zmonolitněno betonovou vrstvou – tedy původní strop
Pak je patrně již přímo lepená parketa, nebo je ještě proveden nějaký vyrovnávací cementový potěr. To je již celkem jedno. Z pohledu akustiky se jedná o hmotnou konstrukci stropu, která zřejmě poměrně dobře vyhoví na vzduchovou neprůzvučnost. Tedy izoluje hluk, který vzniká v sousedním prostoru (řeč, rádio apod.)
Mnohem horší to však je s hlukem kročejovým. Zásadním nedostatkem konstrukce je absence kročejové izolace. Tím se myslí měkká vrstva, nejčastěji realizovaná z tuhých desek na bázi minerální nebo kamenné vaty a v tloušťce obvykle kolem 2 nebo 3 cm. Více není nutné. Tato vrstva pak hraje zásadní roli v přerušení zvukových vln, které se šíří konstrukcí a vznikají úderem do povrchu podlahy (kroky, běhající pes, pád předmětů).
Nedílnou součástí skladby je pak horní (a do jisté míry nosná) konstrukce vlastní podlahy nad kročejovou izolací. Ta může být provedena buď jako betonový nebo anhydridový potěr. Z důvodu celistvosti se vyztužuje (například ocelovou sítí, nebo v novějších technologiích sklovláknitou tkaninou nebo potěr obsahuje ve směsi vlákna.
Alternativou jsou takzvané suché technologie, kdy je tato vrstva vyskládána z podlahových desek, tedy takových, které jsou pro tento účel určeny. Obvykle se jedná o sádrokartonové podlahové desky, cementotřískové desky, nebo desky na bázi dřeva (OSB) a podobně. Nejčastěji se dávají na vazbu ve dvou vrstvách. Některé systémy v jedné vrstvě, spojování na pero drážku.
V obou případech tato vrstva „plave“ na vrstvě kročejové izolace, proto se používá někdy termín plovoucí podlaha, nejedná se však, jak se často zaměňuje, o plovoucí lamelu povrchové úpravy. A v obou případech tato plovoucí vrstva musí být po obvodu důsledně oddělena od stěn měkkou dilatační vložkou, aby se zabránilo přenosu hluku do stran.
Výhodou suché cesty je nižší výška podlahy. Na nosnou betonovou desku stropu de facto přibude jen kročejová vláknitá deska – 20 mm a k tomu 2 x 12 mm podlahových desek. Celkem tedy 44 mm + nášlapná vrstva.
Aby stav Vašich stropů doznal výrazného zlepšení, bylo by potřeba jít touto cestou. Rozumím tomu, že je škoda parketového povrchu. Po jeho demontáži by bylo možno potřebné podlahové vrstvy provést a zřejmě i výškou by asi vyhovělo. Parkety lze jistě i ponechat a vše udělat na ně.
Řešení koberci apod. nebude nikdy zcela dokonalé. Nicméně z hlediska kročejového útlumu se ještě zmiňuje korek, resp. korková podložka. U Vámi použité podložky z PU pěny se uvádí tepelně izolační i zvukově izolační vlastnosti, ale těžko bude výrobce dokládat nějakou hodnotu v dB útlumu, protože nezáleží jen na podložce jako takové, ale na celé skladbě.
Možná by pomohlo přidat ještě jednu vrstvu na bázi korku. U korkových podložek v tloušťce 2 mm výrobce dokonce uvádí zvukovou izolaci 17 dB (brát s rezervou) a absorpci zvuků a otřesů. Je to rada ale poněkud netechnická.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Děkuji rovněž za Vaši důvěru. Řešení problému není jednoduché. Situaci komplikuje to, že je provedena patrně poměrně drahá nášlapná vrstva parketovou mozaikou.
Zkusím zrekapitulovat skladbu stropu. Směrem od spodu:
Omítka stropu
Hurdiskový strop, tedy bezpochyby ocelové traverzy, v nich keramické desky hurdis, vše přebetonováno a zmonolitněno betonovou vrstvou – tedy původní strop
Pak je patrně již přímo lepená parketa, nebo je ještě proveden nějaký vyrovnávací cementový potěr. To je již celkem jedno. Z pohledu akustiky se jedná o hmotnou konstrukci stropu, která zřejmě poměrně dobře vyhoví na vzduchovou neprůzvučnost. Tedy izoluje hluk, který vzniká v sousedním prostoru (řeč, rádio apod.)
Mnohem horší to však je s hlukem kročejovým. Zásadním nedostatkem konstrukce je absence kročejové izolace. Tím se myslí měkká vrstva, nejčastěji realizovaná z tuhých desek na bázi minerální nebo kamenné vaty a v tloušťce obvykle kolem 2 nebo 3 cm. Více není nutné. Tato vrstva pak hraje zásadní roli v přerušení zvukových vln, které se šíří konstrukcí a vznikají úderem do povrchu podlahy (kroky, běhající pes, pád předmětů).
Nedílnou součástí skladby je pak horní (a do jisté míry nosná) konstrukce vlastní podlahy nad kročejovou izolací. Ta může být provedena buď jako betonový nebo anhydridový potěr. Z důvodu celistvosti se vyztužuje (například ocelovou sítí, nebo v novějších technologiích sklovláknitou tkaninou nebo potěr obsahuje ve směsi vlákna.
Alternativou jsou takzvané suché technologie, kdy je tato vrstva vyskládána z podlahových desek, tedy takových, které jsou pro tento účel určeny. Obvykle se jedná o sádrokartonové podlahové desky, cementotřískové desky, nebo desky na bázi dřeva (OSB) a podobně. Nejčastěji se dávají na vazbu ve dvou vrstvách. Některé systémy v jedné vrstvě, spojování na pero drážku.
V obou případech tato vrstva „plave“ na vrstvě kročejové izolace, proto se používá někdy termín plovoucí podlaha, nejedná se však, jak se často zaměňuje, o plovoucí lamelu povrchové úpravy. A v obou případech tato plovoucí vrstva musí být po obvodu důsledně oddělena od stěn měkkou dilatační vložkou, aby se zabránilo přenosu hluku do stran.
Výhodou suché cesty je nižší výška podlahy. Na nosnou betonovou desku stropu de facto přibude jen kročejová vláknitá deska – 20 mm a k tomu 2 x 12 mm podlahových desek. Celkem tedy 44 mm + nášlapná vrstva.
Aby stav Vašich stropů doznal výrazného zlepšení, bylo by potřeba jít touto cestou. Rozumím tomu, že je škoda parketového povrchu. Po jeho demontáži by bylo možno potřebné podlahové vrstvy provést a zřejmě i výškou by asi vyhovělo. Parkety lze jistě i ponechat a vše udělat na ně.
Řešení koberci apod. nebude nikdy zcela dokonalé. Nicméně z hlediska kročejového útlumu se ještě zmiňuje korek, resp. korková podložka. U Vámi použité podložky z PU pěny se uvádí tepelně izolační i zvukově izolační vlastnosti, ale těžko bude výrobce dokládat nějakou hodnotu v dB útlumu, protože nezáleží jen na podložce jako takové, ale na celé skladbě.
Možná by pomohlo přidat ještě jednu vrstvu na bázi korku. U korkových podložek v tloušťce 2 mm výrobce dokonce uvádí zvukovou izolaci 17 dB (brát s rezervou) a absorpci zvuků a otřesů. Je to rada ale poněkud netechnická.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.