Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

27.11.20 / dotaz č. 122568
Dobrý den.
Projektujeme přístavbu budovy ZŠ z 30. let minulého století. Zastavěná plocha původního objektu cca 890 m2, obestavěný prostor cca 17.800 m3. Přístavba bude mít zastavěnou plochu 1.550 m2 a obestavěný prostor je 26.300 m3. Přístavba / novostavba je na původní objekt napojena pouze novou vstupní halou, na původní budově bude měněna pouze malá část obálky budova (cca 35m2).
Můj dotaz se týká zpracování PENBu pro takto přistavovaný objekt. Ve smyslu 183/2006 Sb se jedná o přístavbu objektu. Přístavba bude mít samostatné stavební povolení a svými konstrukcemi a technickým vybavením bude splňovat podmínky energetické náročnosti podle vyhl. 264/2020.
Při zpracování PENBu je nutné započítat celou budovu (původní objekt + novostravbu přistavované části) nebo se PENB bude týkat pouze novostavby?
Dobrý den,
děkujeme za dotaz. Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti uvádí v § 6, odst. (3) následující:
V případech změny dokončené budovy, kdy se celková energeticky vztažná plocha rozšiřuje na nejméně dvouapůlnásobek původní celkové energeticky vztažné plochy, musí být splněny požadavky pro celou budovu podle odstavce 1. V ostatních případech musí být splněny požadavky pro celou budovu podle odstavce 2.
Ve Vašem případě popisujete zastavěné plochy, nikoliv plochy energeticky vztažné. Pokud by ale těmto plochám přibližně odpovídaly i plochy energeticky vztažné, byl by poměr následující:

energeticky vztažná plocha
původní část 890 m2
nová část 1550 m2
celek 2440 m2
poměr celku a původní části 2,74 -

V takovém případě je poměr dvouapůlnásobku překročen a budova jako celek (původní plus nová část) musí plnit požadavky dle odstavce 1, tedy požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Dále ovšem Zákon č. 406/2000 Sb. v aktuálním znění uvádí v § 7a, odst. (9) následující:
Průkaz pro ucelenou část budovy je možné zpracovat pouze v případě, že tato ucelená část budovy má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbývající části budovy nebo má samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie nezávislou na zbývající části budovy.

Bude-li tedy nově vzniklá část disponovat vlastním zdrojem nebo bude alespoň samostatně měřena a nezávisle centrálně regulována, může být Průkaz vystaven pouze na tuto novou část. Plnění požadavků na energetickou náročnost nově vzniklé části se pak prokazuje tímto Průkazem.

Máme rovněž za to, že aby mohla být nově vzniklá část chápána jako „budova“, musí mít minimálně samostatné číslo orientační. Tato informace se bohužel nenachází ani v zákoně, ani vyhlášce a proto Váš případ doporučujeme ověřit na SEI.

Dále bychom rádi upozornili, že i na měněné části na původním objektu se vztahují požadavky, byť se nejedná o tzv. větší změnu dokončené budovy a Průkaz se nemusí zpracovávat. Musí být nicméně plněny požadavky dle Zákona č. 406/2000 Sb. v akt. znění § 7, odst. (3).
(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy ………… a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou povinni uchovávat 5 let
Na závěr bychom rádi upozornili, že aktuální znění Zákona č. 406/2000 Sb. a Vyhlášky č. 264/2020 Sb. nově s termíny přístavba a nástavba neoperuje. V tomto smyslu se již vztahuje pouze k energeticky vztažné ploše. Nově tedy již i „zobytnění“ prostoru, byť se nepřistavuje ani nenastavuje může vést k novým požadavkům na energetickou náročnost.

Zdraví Tým EnergySim s.r.o., Jan Antonín