Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.11.20 / dotaz č. 122589
Dobrý den,
chtěli jsme zateplovat rodinný dům EPS 200 mm, ale dozvěděl jsem se, že není paropropustný. Uvažujeme proto o dražších variantách zateplení: Baumit open 200 mm nebo PUR desky systém NewTerm 140mm.
Je neparopropustnost polystyrenu skutečně problém, pro který bychom měli zvolit raději paropropustné zateplení? Je to velký rozdíl v kvalitě?
Děkuji.
chtěli jsme zateplovat rodinný dům EPS 200 mm, ale dozvěděl jsem se, že není paropropustný. Uvažujeme proto o dražších variantách zateplení: Baumit open 200 mm nebo PUR desky systém NewTerm 140mm.
Je neparopropustnost polystyrenu skutečně problém, pro který bychom měli zvolit raději paropropustné zateplení? Je to velký rozdíl v kvalitě?
Děkuji.
Dobrý den,
Schopnost propouštět vodní páry je možné zjistit zpravidla v technickém listu výrobku. Difuzně otevřené materiály (např. minerální vlna) mají tento faktor roven 1, což znamená, že jsou zcela difuzně otevřené a v průběhu roku umožňují obousměrný tok vlhkosti. Jakýkoliv EPS, PUR desky či případně stříkaná pěna disponují faktorem difuzního odporu převyšujících hodnotu 1, což značí buďto velmi omezené schopnosti toku vlhkosti, či jej přímo vylučují. Materiály s nižším difuzním odporem obecně mívají horší izolační vlastnosti, tudíž pro dosažení požadovaných tepelně technických vlastností konstrukcí je potřeba aplikovat izolant větší mocnosti.
Při zateplení budovy je nutné brát v potaz dosavadní vlhkost i materiál zdiva. Při návrhu zateplení by měl faktor difuzního odporu materiálů směrem do exteriéru klesat, aby bylo zajištěno bezproblémové odvedení vlhkosti (naakumulované v zimním období) v průběhu jaro-podzim. Obecně není doporučeno zateplovat např. starší konstrukce s možnou akumulací vlhkosti nepropustným materiálem, neboť naakumulovaná vlhkost tyto konstrukce časem degraduje. Zde si dovolujeme upozornit na požadavek normy ČSN 73 0540-2, která pro konstrukce, kde by případná vlhkost mohla ohrozit požadovanou funkci konstrukce, požaduje nulovou kondenzaci vodních par v průběhu roku.
Pro běžné použití na novém běžném suchém zdivu není EPS problém, a jeho aplikovatelnost by Vám měl podle normy doložit i projektant (dle ČSN 730540-2). Minerální izolaci bychom doporučili aplikovat na propustné materiály (např. porobeton). Platí právě ta poučka, že směrem z interiéru ven by měl difúzní odpor materiálu klesat.
S pozdravem
Schopnost propouštět vodní páry je možné zjistit zpravidla v technickém listu výrobku. Difuzně otevřené materiály (např. minerální vlna) mají tento faktor roven 1, což znamená, že jsou zcela difuzně otevřené a v průběhu roku umožňují obousměrný tok vlhkosti. Jakýkoliv EPS, PUR desky či případně stříkaná pěna disponují faktorem difuzního odporu převyšujících hodnotu 1, což značí buďto velmi omezené schopnosti toku vlhkosti, či jej přímo vylučují. Materiály s nižším difuzním odporem obecně mívají horší izolační vlastnosti, tudíž pro dosažení požadovaných tepelně technických vlastností konstrukcí je potřeba aplikovat izolant větší mocnosti.
Při zateplení budovy je nutné brát v potaz dosavadní vlhkost i materiál zdiva. Při návrhu zateplení by měl faktor difuzního odporu materiálů směrem do exteriéru klesat, aby bylo zajištěno bezproblémové odvedení vlhkosti (naakumulované v zimním období) v průběhu jaro-podzim. Obecně není doporučeno zateplovat např. starší konstrukce s možnou akumulací vlhkosti nepropustným materiálem, neboť naakumulovaná vlhkost tyto konstrukce časem degraduje. Zde si dovolujeme upozornit na požadavek normy ČSN 73 0540-2, která pro konstrukce, kde by případná vlhkost mohla ohrozit požadovanou funkci konstrukce, požaduje nulovou kondenzaci vodních par v průběhu roku.
Pro běžné použití na novém běžném suchém zdivu není EPS problém, a jeho aplikovatelnost by Vám měl podle normy doložit i projektant (dle ČSN 730540-2). Minerální izolaci bychom doporučili aplikovat na propustné materiály (např. porobeton). Platí právě ta poučka, že směrem z interiéru ven by měl difúzní odpor materiálu klesat.
S pozdravem