Internetová poradna i-EKIS / odpověď
8.1.21 / dotaz č. 122940
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu, jak řešit nebo na koho se obrátit v otázce řešení rekonstrukce podlahy 20m2 v přízemí bez podsklepení. Rozhodl jsem se rekonstruovat podlahu a současně umístit podlahové topení. Bohužel nevím, jak provést správně skladbu podlahy, abych do budoucna nemusel řešit doplnění izolací a provádět nákladnou novou rekonstrukci. V současnosti je budova zateplena 25cm černého polystyrénu, stropy potom 30cm PUR stříkané pěny. Obdobně bych rád zateplil i podlahu, abych mohl budovu vytápět nízkopotenciálním zdrojem tepla, nebo klimatizací vzduch vzduch. Budova je cca 92 let stará, plná cihla, kamenný sokl, předpokládám, že v podlaze žádná izolace není, pouze byla podlaha vybetonována.
Stojím před rozhodnutím jak a čím nejlépe zajistit izolaci podlahy, jaká by měla být skladba jednotlivých vrstev. Finální vrstvu uvažuji třívrstvou dřevěnou podlahu Bohužel zde bydlím s rodinnou a nemohu provést najednou výměnu v celé budově, ale jsem nucen provádět záměnu po jednotlivých místnostech.
Budu rád za každou radu, případně za kontakt, kde naleznu informace ke skladbě podlahy.
obracím se na Vás s prosbou o radu, jak řešit nebo na koho se obrátit v otázce řešení rekonstrukce podlahy 20m2 v přízemí bez podsklepení. Rozhodl jsem se rekonstruovat podlahu a současně umístit podlahové topení. Bohužel nevím, jak provést správně skladbu podlahy, abych do budoucna nemusel řešit doplnění izolací a provádět nákladnou novou rekonstrukci. V současnosti je budova zateplena 25cm černého polystyrénu, stropy potom 30cm PUR stříkané pěny. Obdobně bych rád zateplil i podlahu, abych mohl budovu vytápět nízkopotenciálním zdrojem tepla, nebo klimatizací vzduch vzduch. Budova je cca 92 let stará, plná cihla, kamenný sokl, předpokládám, že v podlaze žádná izolace není, pouze byla podlaha vybetonována.
Stojím před rozhodnutím jak a čím nejlépe zajistit izolaci podlahy, jaká by měla být skladba jednotlivých vrstev. Finální vrstvu uvažuji třívrstvou dřevěnou podlahu Bohužel zde bydlím s rodinnou a nemohu provést najednou výměnu v celé budově, ale jsem nucen provádět záměnu po jednotlivých místnostech.
Budu rád za každou radu, případně za kontakt, kde naleznu informace ke skladbě podlahy.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Provedení nové podlahy by mělo splnit v daném případě tři základní požadavky. Je to ochrana stavby před namáháním vlhkostí, ochrana před vnikáním radonu a tepelně technická kritéria, tedy tepelně izolační vlastnosti podlahy.
Uvádíte velmi dobré zateplení stěn a stropu domu, takže i podlaha by měla tomu odpovídat.
Existují technická řešení, která všechna výše uvedená kritéria splní. Konkrétní návrh by měl samozřejmě vycházet z posouzení stavu na místě.
Jedná se o podlahu na terénu, starší dům, je nutno předejít problému s možnou zemní vlhkostí. Tomu lze provedením provětrávané spodní vrstvy pod novou podlahou. Nejčastěji jsou používány štěrkové podsypy a systém větracích trubek ve štěrku uložených. Je nutné použít hrubý čistý suchý štěrk bez příměsí frakce 32-63 mm, obvykle v tloušťce min. 20 cm. Větrací trubky jsou z flexibilního děrovaného PVC, doporučený profil 125 mm a jsou vedeny především podél stěn (snížení jejich vlhkosti), ale mohou být i v ploše. Systém má v soklu přiváděcí otvory vzduchu a odtahy do volných komínových průduchů (nebo potrubím nad střechu), aby se zajistilo tlakovým rozdílem neustálé přirozené proudění.
Účinnější je pak vytvoření celoplošné provětrávané vzduchové mezery. Jedná se o systém s tvarovkami IGLU nebo IPT deskou z HDPE. Oba jsou v zásadě rovnocenné, měl by se ale udělat odborný návrh (platí i pro variantu se štěrkem), který navrhne výšku dutiny, rozmístění vstupních otvorů přívodního vzduchu z exteriéru a rozmístění odtahů ať už do komínových průduchů využitelných pro tah, nebo jinak, tedy stanovení jednotlivých odvětrávaných sekcí.
Pokud jde o ochranu proti účinkům ionizujícího půdního záření (radonu), způsob ochrany stavby je stanoven dle výsledků radonového průzkumu (doporučuji provést), tedy měření množství záření a zatřídění pozemku (nízký, střední a vysoký index). V případě vysokého radonového indexu je potřeba věnovat odpovídající péči návrhu protiradonových opatření. Pokud je podlahové vytápění, stanovuje norma provětrání podloží i pro střední index.
Opatření proti pronikání radonu z podloží jsou obvykle navrhována použitím radonové bariéry (asfaltové pásy s příslušnými vlastnostmi nebo PVC) a kombinované opatření zahrnuje odvětráním podloží. Provedení se řídí pokyny ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Nutno počítat s plynotěsnými spoji a prostupy a také plynotěsným provedením trub vedených nad střechu komínem nebo jinudy (přizdívka, ve stěně) pro převýšení zajištění tahu.
Podle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží je aktivní opatření (provětrání podloží) vyžadováno v kombinaci s izolací v těchto případech:
- pokud je zjištěn vysoký radonový index,
- pokud je pod stavbou drenážní vrstva o vysoké propustnosti,
- je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění – Váš případ.
Dle naměřených hodnot radonového průzkumu specialista posoudí a navrhne vzduchotěsnou vrstvu. Záleží tedy na plynotěsnosti daného asfaltového pásu. Zde může vyjít potřeba položení pásů ve dvou vrstvách, nebo použití speciálního asfaltového pásu nebo fólie s příslušným atestem na radon a u Vás doplněním o další opatření – odvětrání podloží pod základovou deskou.
Z toho plyne, že návrhem provětrání pod podlahou dosáhneme splnění dvou požadavků.
K tepelné izolaci:
Skladba podlahy musí respektovat požadavky ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla. Zde jednoznačně doporučuji přihlédnout k tomu, že dutinou proudí chladný vzduch z exteriéru a návrh tepelných izolací tedy přizpůsobit požadavkům na ohraničující konstrukci s venkovním prostředím, tedy součinitel prostupu tepla U alespoň na úrovni 0,25 W/m.K, což odpovídá například 16 cm podlahového EPS. To by bylo v případě bez podlahového vytápění. S podlahovým topením potřebujeme daleko lepší tepelnou izolaci.
U vstupních otvorů přívodního vzduchu, kde jsou většinou 2 kolena a svislé vedení dolů k dutině je nutno zabezpečit vnitřní povrch zdi před kondenzací na chladném povrchu zateplením trubky, nebo jiným opatřením, které eliminuje tento tepelný most.
Konkrétně k izolaci – pokud bude provětrávaná dutina, doporučení je spíše k hodnotám U 0,20 (W/m2.K) a nižším. Tomu odpovídá tloušťka kolem 20 až 26 cm podlahových EPS, případně méně, pokud bude izolant s nižší hodnotou tepelné vodivosti, například některé XPS, izolační desky na bázi polyuretanových pěn apod. Jde tedy o jejich tepelnou vodivost.
Skladba tedy může vypadat (odspodu):
Podklad pod HDPE tvarovky vytvářejících dutinu (dle předpisu výrobce, obvykle vyrovnání jemným štěrkem) – dutina (12 až 16 cm) – beton se svařovanou sítí (tloušťka a výztuž dle předpisu výrobce) – penetrační nátěr a protiradonová bariéra (asfaltové pásy) – tepelná izolace (např. podlahový XPS 20 cm) – skladba podlahy s podlahovým vytápěním (dle daného vybraného systémového řešení).
K nášlapné vrstvě podlahy:
Nášlapná vrstva na podlahovém topení musí mít malý tepelný odpor. Z toho důvodu se doporučuje nejvíce keramická nebo jiná pálená dlažba. Prkna logicky to být nemohou. Existují ale dřevěné tenké podlahy z vrstvených prvků, které jsou pro podlahové vytápění určené a mají malý tepelný odpor. Jiné podlahové krytiny jsou možné, vhodnost pro podlahové vytápění obvykle deklarují výrobci. (PVC, vinyl, tenké speciální lamely).
Projektant ústředního topení by v návrhu měl odpor povrchové vrstvy vzít v potaz.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Provedení nové podlahy by mělo splnit v daném případě tři základní požadavky. Je to ochrana stavby před namáháním vlhkostí, ochrana před vnikáním radonu a tepelně technická kritéria, tedy tepelně izolační vlastnosti podlahy.
Uvádíte velmi dobré zateplení stěn a stropu domu, takže i podlaha by měla tomu odpovídat.
Existují technická řešení, která všechna výše uvedená kritéria splní. Konkrétní návrh by měl samozřejmě vycházet z posouzení stavu na místě.
Jedná se o podlahu na terénu, starší dům, je nutno předejít problému s možnou zemní vlhkostí. Tomu lze provedením provětrávané spodní vrstvy pod novou podlahou. Nejčastěji jsou používány štěrkové podsypy a systém větracích trubek ve štěrku uložených. Je nutné použít hrubý čistý suchý štěrk bez příměsí frakce 32-63 mm, obvykle v tloušťce min. 20 cm. Větrací trubky jsou z flexibilního děrovaného PVC, doporučený profil 125 mm a jsou vedeny především podél stěn (snížení jejich vlhkosti), ale mohou být i v ploše. Systém má v soklu přiváděcí otvory vzduchu a odtahy do volných komínových průduchů (nebo potrubím nad střechu), aby se zajistilo tlakovým rozdílem neustálé přirozené proudění.
Účinnější je pak vytvoření celoplošné provětrávané vzduchové mezery. Jedná se o systém s tvarovkami IGLU nebo IPT deskou z HDPE. Oba jsou v zásadě rovnocenné, měl by se ale udělat odborný návrh (platí i pro variantu se štěrkem), který navrhne výšku dutiny, rozmístění vstupních otvorů přívodního vzduchu z exteriéru a rozmístění odtahů ať už do komínových průduchů využitelných pro tah, nebo jinak, tedy stanovení jednotlivých odvětrávaných sekcí.
Pokud jde o ochranu proti účinkům ionizujícího půdního záření (radonu), způsob ochrany stavby je stanoven dle výsledků radonového průzkumu (doporučuji provést), tedy měření množství záření a zatřídění pozemku (nízký, střední a vysoký index). V případě vysokého radonového indexu je potřeba věnovat odpovídající péči návrhu protiradonových opatření. Pokud je podlahové vytápění, stanovuje norma provětrání podloží i pro střední index.
Opatření proti pronikání radonu z podloží jsou obvykle navrhována použitím radonové bariéry (asfaltové pásy s příslušnými vlastnostmi nebo PVC) a kombinované opatření zahrnuje odvětráním podloží. Provedení se řídí pokyny ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Nutno počítat s plynotěsnými spoji a prostupy a také plynotěsným provedením trub vedených nad střechu komínem nebo jinudy (přizdívka, ve stěně) pro převýšení zajištění tahu.
Podle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží je aktivní opatření (provětrání podloží) vyžadováno v kombinaci s izolací v těchto případech:
- pokud je zjištěn vysoký radonový index,
- pokud je pod stavbou drenážní vrstva o vysoké propustnosti,
- je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění – Váš případ.
Dle naměřených hodnot radonového průzkumu specialista posoudí a navrhne vzduchotěsnou vrstvu. Záleží tedy na plynotěsnosti daného asfaltového pásu. Zde může vyjít potřeba položení pásů ve dvou vrstvách, nebo použití speciálního asfaltového pásu nebo fólie s příslušným atestem na radon a u Vás doplněním o další opatření – odvětrání podloží pod základovou deskou.
Z toho plyne, že návrhem provětrání pod podlahou dosáhneme splnění dvou požadavků.
K tepelné izolaci:
Skladba podlahy musí respektovat požadavky ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla. Zde jednoznačně doporučuji přihlédnout k tomu, že dutinou proudí chladný vzduch z exteriéru a návrh tepelných izolací tedy přizpůsobit požadavkům na ohraničující konstrukci s venkovním prostředím, tedy součinitel prostupu tepla U alespoň na úrovni 0,25 W/m.K, což odpovídá například 16 cm podlahového EPS. To by bylo v případě bez podlahového vytápění. S podlahovým topením potřebujeme daleko lepší tepelnou izolaci.
U vstupních otvorů přívodního vzduchu, kde jsou většinou 2 kolena a svislé vedení dolů k dutině je nutno zabezpečit vnitřní povrch zdi před kondenzací na chladném povrchu zateplením trubky, nebo jiným opatřením, které eliminuje tento tepelný most.
Konkrétně k izolaci – pokud bude provětrávaná dutina, doporučení je spíše k hodnotám U 0,20 (W/m2.K) a nižším. Tomu odpovídá tloušťka kolem 20 až 26 cm podlahových EPS, případně méně, pokud bude izolant s nižší hodnotou tepelné vodivosti, například některé XPS, izolační desky na bázi polyuretanových pěn apod. Jde tedy o jejich tepelnou vodivost.
Skladba tedy může vypadat (odspodu):
Podklad pod HDPE tvarovky vytvářejících dutinu (dle předpisu výrobce, obvykle vyrovnání jemným štěrkem) – dutina (12 až 16 cm) – beton se svařovanou sítí (tloušťka a výztuž dle předpisu výrobce) – penetrační nátěr a protiradonová bariéra (asfaltové pásy) – tepelná izolace (např. podlahový XPS 20 cm) – skladba podlahy s podlahovým vytápěním (dle daného vybraného systémového řešení).
K nášlapné vrstvě podlahy:
Nášlapná vrstva na podlahovém topení musí mít malý tepelný odpor. Z toho důvodu se doporučuje nejvíce keramická nebo jiná pálená dlažba. Prkna logicky to být nemohou. Existují ale dřevěné tenké podlahy z vrstvených prvků, které jsou pro podlahové vytápění určené a mají malý tepelný odpor. Jiné podlahové krytiny jsou možné, vhodnost pro podlahové vytápění obvykle deklarují výrobci. (PVC, vinyl, tenké speciální lamely).
Projektant ústředního topení by v návrhu měl odpor povrchové vrstvy vzít v potaz.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.