MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

5.2.21 / dotaz č. 123629
Dobrý den,
stavím r.d. na začátku Šumavy a musím zvolit izolaci k zateplení podkroví. Již jsem u Vás byl, a tak mě napadlo opět Vaše středisko. Mám volbu minimálně ze třech materiálů tepelné izolace níže uvedených. První nejlevnější a poslední nejdražší.

Pokud se dívám na hodnoty, tak měrná tepelná kapacita je jednoznačně nejlepší u Naturizolu(1550, teplo potřebné k ohřátí materiálu o 1stupen))
Lambda je u všech třech podobná. Součinitel tepelné vodivosti už je lehce proměnný...ale nechápu-vždyť lambda je to stejné jako součinitel tepelné vodivosti, a nebo ne?

Pomůžete mi, prosím, ke zvolení "nejlepší" izolace. Přeci jen je Naturizol dvakrát dražší než druhá tepelná izolace, což dělá nemalou částku.

Ještě bych měl jednu otázku. Po 16ti letech mi teče automaticky kotel na uhlí a budu ho muset vyměnit. Zvažuji různé varianty. Máte povědomí také o dotacích co se tohoto týče?

Děkuji pěkně za odpověď

a) se sklovláknitou vatou lambdy 0,039 Wm.K., objemové hmotnosti 12,5
kg/m2, měrné tepelné kapacity 840 J/kg.K
= součinitel tepelné vodivosti konstrukce U cca 0,167 W/m2.K (nesplní o
4,4%)
= doba fázového posunu : 5,6 hod. (nesplní o 20%)
= kondenzace v konstrukci : bez kondenzací

b) se minerální čedičovou vatou lambdy 0,038 Wm.K., objemové hmotnosti
30 kg/m2, měrné tepelné kapacity 800 J/kg.K
= součinitel tepelné vodivosti konstrukce U : 0,158 W/m2.K (splní na
101,3%)
= doba fázového posunu : 6,7 hod. (nesplní o 4,3%)
= kondenzace v konstrukci : bez kondenzací

c) se lněnou tepelnou izolací NATURIZOL, lambdy 0,039 W/m.K, objemové
hmotnosti 32 kg/m2, měrné tepelné kapacity 1550 J/kg.K
= součinitel tepelné vodivosti konstrukce U : 0,161 W/m2.K (téměř splní,
rozdíl jen o 0,6%)
= doba fázového posunu : 9,2 hod. (bohatě splní na 131,4 %)
= kondenzace v konstrukci : bez kondenzací
Dobrý den,
Děkujeme za dotaz.
Podle toho, že svůj dotaz začínáte pojednáním o měrné tepelné kapacitě materiálu tepelné izolace, soudím, že Vás zajímá především nebezpečí letního přehřívání místností podkroví Výše měrné tepelné kapacity jistě vypovídá o schopnosti materiálu tlumit výkyvy teplot. Je vztažena na 1 kg hmotnosti a u tepelných izolací je měrná objemová hmotnost (kg/m3) velice nízká, takže z pohledu hmotnosti tepelné izolace v konstrukci střechy to snižuje význam tohoto ukazatele. Vždyť měrná hmotnost dřeva, které bývá v konstrukci střechy je cca 20 x vyšší, cihly 90x vyšší. Zatím, pokud je mi známo, není běžnou praxí ani v odborných kruzích se zabývat ukazatelem měrné tepelné kapacity jakožto měřítkem kvality tepelné izolace. Není ani snadné říci, že vyšší hodnota měrné tepelné kapacity je automaticky lepší. Tyto hodnoty, opět jen pokud vím, nepředepisuje žádná norma ani předpis. Je pravdou, že při posuzování energetické náročnosti na vytápění vycházejí lépe budovy s větší akumulací.
Obvykle se tedy z pohledu stoupnutí teploty v podkroví v létě posuzuje místnost jako celek, při čemž fázový posun stoupnutí teploty od rozpálené střechy je přebit solárními zisky z nezastíněných oken. Výsledek je ovlivněn i ostatními konstrukcemi místnosti a nábytkem (knihy jsou velmi kvalitním tepelně akumulačním materiálem) a větráním. Pro letní přehřívání dle mého názoru je důležitější než tepelná kapacita dostatečné odvětrání mezery mezi střešní krytinou a tepelnou izolací.
Základní kritériem je tedy součinitel tepelné vodivosti tepelné izolace lambda udávaný ve W/(mK), na rozdíl od součinitele prostupu tepla konstrukce U ve W/(m2K), který v sobě zahrnuje všechny materiály podílející se na sdílení tepla včetně přestupu tepla z vnitřního a venkovního prostředí na konstrukci. Je správné, že uvažujete s doporučenou hodnotou podle ČSN 730540 U= 0,16 W/(m2K). Hodnoty lambda jsou hodnoty deklarované, do výpočtu je nutno dosazovat hodnoty návrhové, které jsou o 7 až 10 % vyšší (horší) a je nutno též zohlednit případné tepelné mosty (izolace mezi krokvemi).
Další parametr pro návrh je samozřejmě tloušťka tepelné izolace (o tom se v dotazu nezmiňujete) a bilance vlhkosti. Samozřejmě je lepší, pakliže je v konstrukci dřevo, když ke kondenzaci vůbec nedochází.
Materiály na přírodní bázi mají některé příjemné vlastnosti, kromě zmíněné tepelné kapacity též schopnost nakládat s vlhkostí. Ale není jich dost pro všechny, podobně jako není možné, aby všichni topili dřevem. Domnívám se, že správně aplikovaná tepelná izolace na bázi minerální vlny, kam obě zbylé patří, splní dobře svůj úkol. Aniž bych znal další podrobnosti o stavbě, doporučuji 16 cm mezi krokve a stejnou tloušťku pod krokve.
Co se týká podpory na výměnu kotle Vás asi zklamu. Momentálně je výměna kotle podporována kotlíkovými dotacemi, ale v současnosti neběží žádná výzva. Pravděpodobně budou další výzvy ještě vyhlášeny, ale v poslední uskutečněné výzvě nebyla podporována výměna automatických kotlů (odvíjí se to od emisní třídy) a nové kotle nesměly být na spalování uhlí.
S pozdravem
Zdeněk Krejčí
Odpovídá:  Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk