Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.2.21 / dotaz č. 124135
Dobrý den,
koupili jsme dům z roku 1936 (kámen, cihla). Jedná se o jednopodlažní samostatně stojící dům v centru malé obce. Dům je bez tepelných izolací, v původním stavu s dvojitými špaletovými okny. Obytná plocha 100m2, 60 cm široké obvodové zdi, rozdělen do 5 místností. Přibližná tepelná ztráta 11,3 kW, dle online kalkulačky. Momentálně nemáme prostředky na zateplení domu a výměnu oken, protože nás čeká kompletní rekonstrukce. Potřebujeme poradit, jaký zvolit nejvhodnější typ a zdroj vytápění. V obci není zaveden plyn.
Uvažujeme o vytápění domu kotlem na dřevo/štěpku/pelety nebo krebovými kamny s výměníkem (rozvod radiátory). Ohřev vody by byl řešen buď zároveň kotlem nebo el. bojlerem.
Prosíme o váš odborný názor, popřípadě doporučení výrobce, či typu.
Do budoucna uvažujeme i o solárních kolektorech na střechu, které by sloužily k ohřevu vody. Jaký je na to váš názor, zdali se to vyplatí a jaké celkové náklady.
Děkuji
koupili jsme dům z roku 1936 (kámen, cihla). Jedná se o jednopodlažní samostatně stojící dům v centru malé obce. Dům je bez tepelných izolací, v původním stavu s dvojitými špaletovými okny. Obytná plocha 100m2, 60 cm široké obvodové zdi, rozdělen do 5 místností. Přibližná tepelná ztráta 11,3 kW, dle online kalkulačky. Momentálně nemáme prostředky na zateplení domu a výměnu oken, protože nás čeká kompletní rekonstrukce. Potřebujeme poradit, jaký zvolit nejvhodnější typ a zdroj vytápění. V obci není zaveden plyn.
Uvažujeme o vytápění domu kotlem na dřevo/štěpku/pelety nebo krebovými kamny s výměníkem (rozvod radiátory). Ohřev vody by byl řešen buď zároveň kotlem nebo el. bojlerem.
Prosíme o váš odborný názor, popřípadě doporučení výrobce, či typu.
Do budoucna uvažujeme i o solárních kolektorech na střechu, které by sloužily k ohřevu vody. Jaký je na to váš názor, zdali se to vyplatí a jaké celkové náklady.
Děkuji
Dobrý den,
Děkujeme za dotaz. Tam, kde není zaveden plyn, zbývá volit z běžných zdrojů tepla kotel na tuhá paliva nebo elektřinu. Vytápění přímo elektřinou je investičně levné, ale provozně drahé. Pokud je v domě teplovodní otopná soustava, lze jako zdroj použít tepelné čerpadlo, ale je nutno počítat s vyššími investičními náklady, tento zdroj je lépe použít v zatepleném objektu, protože pořizovací cena tepelného čerpadla se odvíjí od jeho velikosti a otopná soustava dimenzovaná pro kotel na tuhá paliva by nemusela přenést potřebný topný výkon vlivem nižší teploty topné vody z tepelného čerpadla.
Dřevěná štěpka je, jak se domnívám, vhodnější pro větší objekty. Dřevěné pelety jsou vhodným energonositelem pro vytápění, je ale třeba si uvědomit, že to není bezobslužný zdroj, je třeba nasypávat pelety a občas odstranit popel. Existují sice automatické systémy s peletami přivezenými cisternou, ale jejich pořizovací cena je vysoká a také vlastní provoz není nejlevnější. Z toho všeho mi vyplývá, že s přihlédnutím k okolnostem (venkov, stav domu) mi vychází vytápění kusovým dřevem, pokud tomu nebrání okolnosti, které neznám (ochota věnovat se obsluze, věk, druh zaměstnání). Je to zároveň nejlevnější způsob.
Vytápěcí systém by měl být doplněn o akumulační nádobu topné vody. To vám zajistí, že kotel bude pracovat vždy s maximální účinností a nejnižšími emisemi a vlastní otopný systém může pracovat automaticky. Vaší starostí bude jen, aby se nabila zásobní nádrž. Nejmenší zplynovací kotle na dřevo mají obvykle výkon kolem 15 kW, díky akumulační nádrži můžete volit i větší kotel. Primární okruh kotle s akumulační nádrží má vlastní oběhové čerpadlo a armaturu proti nízkoteplotní korozi. Sekundární okruh vytápění může mít trojcestný regulační ventil se servopohonem a regulátor podle vnitřní teploty referenční místnosti nebo podle venkovní teploty. Sekudárních kruhů může být více – ještě pro podlahové vytápění a bojler.
V praxi to pak znamená, že v mrazech vám vydrží topit nádrž po vyhasnutí kotle až do druhého dne do rána, při obvyklých zimních teplotách kolem nuly můžete zatápět obden a na jaře a na podzim jednou za tři dny. Obvyklá velikost akumulační nádrže je 50 litrů na 1 kW výkonu kotle. Další detaily vám jistě sdělí váš projektant vytápění a také poradí s výběrem dodavatele, tohle mi dělat nemůžeme. Díky akumulační nádrži se systém přizpůsobuje měnící se tepelné ztrátě vlivem zateplování, takže po úplném zateplení se zkrátí doba nabíjení nádrže dvakrát až třikrát a doba, kdy je možno topit z nádrže se prodlouží. Pokud budete mít dům již zateplený a přestane vás bavit manipulace se dřevem, můžete teď už v klidu nahradit dosluhující kotel tepelným čerpadlem (např. vzduch – voda).
Krbovou vložku s výměníkem jako hlavní zdroj tepla bych příliš nedoporučoval. Musí mít stejnou výbavu jako kotel (pojistný ventil, dochlazovací smyčka, exp. nádoba, atd) a veškeré palivo musí projít obývacím pokojem včetně popela, ledaže by se použila kamna se zadním přikládáním z chodby. Spíše bych doporučoval obyčejná krbová kamna, abyste si mohli zatopit i když vypadne elektřina.
Co se týká solárních kolektorů na střechu pro přípravu teplé vody je možno použít fototermický nebo fotovoltaický systém, oba vyjdou zhruba stejně draho. Podmínkou je velký odběr teplé vody v létě. Při ohřívání teplé vody levným dřevem nebo i tepelným čerpadlem by mohl být při velmi malé spotřebě problém s návratností investice. Proto je vhodné využít dotační program Nová zelená úsporám, který podporuje tyto instalace a to bez ohledu na stav domu. Základní výše podpory je 35 tis, nebo polovina nákladů, to odpovídá spíše menším základním systémům.
S pozdravem
Krejčí
Děkujeme za dotaz. Tam, kde není zaveden plyn, zbývá volit z běžných zdrojů tepla kotel na tuhá paliva nebo elektřinu. Vytápění přímo elektřinou je investičně levné, ale provozně drahé. Pokud je v domě teplovodní otopná soustava, lze jako zdroj použít tepelné čerpadlo, ale je nutno počítat s vyššími investičními náklady, tento zdroj je lépe použít v zatepleném objektu, protože pořizovací cena tepelného čerpadla se odvíjí od jeho velikosti a otopná soustava dimenzovaná pro kotel na tuhá paliva by nemusela přenést potřebný topný výkon vlivem nižší teploty topné vody z tepelného čerpadla.
Dřevěná štěpka je, jak se domnívám, vhodnější pro větší objekty. Dřevěné pelety jsou vhodným energonositelem pro vytápění, je ale třeba si uvědomit, že to není bezobslužný zdroj, je třeba nasypávat pelety a občas odstranit popel. Existují sice automatické systémy s peletami přivezenými cisternou, ale jejich pořizovací cena je vysoká a také vlastní provoz není nejlevnější. Z toho všeho mi vyplývá, že s přihlédnutím k okolnostem (venkov, stav domu) mi vychází vytápění kusovým dřevem, pokud tomu nebrání okolnosti, které neznám (ochota věnovat se obsluze, věk, druh zaměstnání). Je to zároveň nejlevnější způsob.
Vytápěcí systém by měl být doplněn o akumulační nádobu topné vody. To vám zajistí, že kotel bude pracovat vždy s maximální účinností a nejnižšími emisemi a vlastní otopný systém může pracovat automaticky. Vaší starostí bude jen, aby se nabila zásobní nádrž. Nejmenší zplynovací kotle na dřevo mají obvykle výkon kolem 15 kW, díky akumulační nádrži můžete volit i větší kotel. Primární okruh kotle s akumulační nádrží má vlastní oběhové čerpadlo a armaturu proti nízkoteplotní korozi. Sekundární okruh vytápění může mít trojcestný regulační ventil se servopohonem a regulátor podle vnitřní teploty referenční místnosti nebo podle venkovní teploty. Sekudárních kruhů může být více – ještě pro podlahové vytápění a bojler.
V praxi to pak znamená, že v mrazech vám vydrží topit nádrž po vyhasnutí kotle až do druhého dne do rána, při obvyklých zimních teplotách kolem nuly můžete zatápět obden a na jaře a na podzim jednou za tři dny. Obvyklá velikost akumulační nádrže je 50 litrů na 1 kW výkonu kotle. Další detaily vám jistě sdělí váš projektant vytápění a také poradí s výběrem dodavatele, tohle mi dělat nemůžeme. Díky akumulační nádrži se systém přizpůsobuje měnící se tepelné ztrátě vlivem zateplování, takže po úplném zateplení se zkrátí doba nabíjení nádrže dvakrát až třikrát a doba, kdy je možno topit z nádrže se prodlouží. Pokud budete mít dům již zateplený a přestane vás bavit manipulace se dřevem, můžete teď už v klidu nahradit dosluhující kotel tepelným čerpadlem (např. vzduch – voda).
Krbovou vložku s výměníkem jako hlavní zdroj tepla bych příliš nedoporučoval. Musí mít stejnou výbavu jako kotel (pojistný ventil, dochlazovací smyčka, exp. nádoba, atd) a veškeré palivo musí projít obývacím pokojem včetně popela, ledaže by se použila kamna se zadním přikládáním z chodby. Spíše bych doporučoval obyčejná krbová kamna, abyste si mohli zatopit i když vypadne elektřina.
Co se týká solárních kolektorů na střechu pro přípravu teplé vody je možno použít fototermický nebo fotovoltaický systém, oba vyjdou zhruba stejně draho. Podmínkou je velký odběr teplé vody v létě. Při ohřívání teplé vody levným dřevem nebo i tepelným čerpadlem by mohl být při velmi malé spotřebě problém s návratností investice. Proto je vhodné využít dotační program Nová zelená úsporám, který podporuje tyto instalace a to bez ohledu na stav domu. Základní výše podpory je 35 tis, nebo polovina nákladů, to odpovídá spíše menším základním systémům.
S pozdravem
Krejčí