Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.3.21 / dotaz č. 124880
Dobrý den, zajímal by mě Váš názor na následující dotazy: Jak se podle vás vyvíjel prodej kotlů na dřevo a prodej palivového dříví pro domácnosti v uplynulém roce? Kvůli pandemii jsou lidé víc doma - roste kvůli tomu spotřeba paliv? Jak jsou na tom dřevěné brikety? Podle statistik MPO jejich využití v letech 2017-2019 trochu klesalo. Dá se s nimi topit i ve zplyňovacích kotlích a celkově v takových zdrojích tepla (např. i krby, kamna), které budou splňovat normy i třeba po roce 2022? Jak se v poslední době vyvíjely ceny palivového dřeva a dřevěných briket? Nakolik se do cen promítlo velké kácení smrků kvůli kůrovci od roku 2019? Co lze podle Vás čekat v blízké budoucnosti a poté, co kůrovcové dřevo dojde a naopak bude smrku málo? Jaký je podle Vás poměr mezi lidmi, kteří využívají kotle na kusové dřevo a dřevěné brikety ve srovnání s peletami? Snižuje se rozdíl? Jakou roli hraje štěpka v domácnostech? Děkuji!
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz. Oficiální statistika kotlů na spalování biomasy je vedena na MPO. Pokud Vám jde o pohled z provozu mezi lidmi, vidím to takto:
Nárůst prodaných počtu kotlů na pelety může být kromě jiného způsoben kotlíkovými dotacemi, kdy automatické peletové kotle nahrazovaly kotle na tuhá paliva s ručním přikládáním nižších emisních tříd a v poslední výzvě byly z podpory vyloučeny automatické kotle na uhlí, které nahradily právě kotle na pelety.
Teoreticky by měla spotřeba paliv vlivem pandemie narůstat. U automatických vytápěcích systémů je nastaven v rodinách, kdy jsou děti ve škole a rodiče v práci, tedy v době nepřítomnosti osob, útlum, u systémů s ruční obsluhou se prostě netopí.
Pokles využívání dřevěných briket může být způsoben tím, že cenově jsou výše než dřevo a vlastní obsluha při vytápění je stejně pracná jako u dřeva. Pro někoho může být nepříjemný pocit, když kotel spolkne najednou i 50 kg briket, tj. jedno přiložení za 250 Kč. Výhodou je, že brikety jsou skladné a vyrábějí se s cílenými vlastnostmi – pro rychlé natopení systému nebo pomalé odhořívání (noční).
Domnívám se, že briketami lze topit všude tam, kde lze spalovat dřevo. Válcové brikety i tvarem připomínají polena a voní po dřevě. Funguje i zplyňování, opatrný bych byl při používání briket z tvrdého dřeva válcového tvaru (akát), které nabudou na objemu a silně žhnou, že může být u kotle problém s předáním vznikajícího tepla do otopného systému. Chce to vyzkoušet, nebo se pozeptat u výrobce. Ostatně někteří z nich přímo uvádějí, že kotel je vhodný jak pro kusové dřevo, tak pro dřevěné brikety.
Před kalamitou bylo místy obtížné sehnat dřevo na samovýrobu. Dnes by tento problém být neměl, ceny jsou uváděny v cenících majitelů lesů. U briket vliv kalamity jsem vcelku nezaznamenal, je zde vždy vložen ještě nějaký výrobní proces, jehož vedlejším produktem je surovina pro výrobu briket. Ceny se alespoň nezvýšily a zdá se, že rozdíl mezi zimní a letní cenou briket se zmenšil. Aby se zabránilo dalším podobným kalamitám, přejde se patrně od umělých monokultur ke smíšeným lesům, kde bude řidší zalesnění a tím i logicky méně hmoty. Přesto si myslím, objemy těžby budou natolik velké, že dřeva bude dost, jen podraží.
Na venkově v místech, kde se pohybuji, zcela převládá způsob vytápění kusovým dřevem a ještě stále velká část obyvatel topí uhlím. Nejméně je peletových topení. Popravdě to není zcela bezobslužný způsob vytápění, úroveň obsluhy závisí na sofistikovanosti systému. Pořízení kompletního vybavení včetně skladu pro zavážení cisternou a automatické dopravy do násypky kotle i kotel sám, není levnou záležitostí, o peletách nemluvě. Nejrychleji rostoucím segmentem jsou tepelná čerpadla. Vytápění štěpkou je vhodné spíše pro větší objekty, než je rodinný dům.
Skutečnost, která by mohla přispět k rozvoji vytápění palivem na bázi dřeva, je legislativa. V hodnocení energetické náročnosti budov se přesouvá těžiště na primární energii z neobnovitelných zdrojů energie (dříve primární neobnovitelná energie). Díky svým vyhláškou stanoveným konverzním faktorům z dodané na primární energii z neobnovitelných zdrojů pro kusové dřevo (0,1) a pelety (0,2), lze většinou bez problémů, při splnění ostatních ukazatelů, automaticky naplnit požadavky na primární energii z neobnovitelných zdrojů bez nutnosti použití solárních systémů a to i po roce 2022 (další zpřísnění požadavků).
S pozdravem
Ing. Zdeněk Krejčí, poradce ECČB
děkujeme za Váš dotaz. Oficiální statistika kotlů na spalování biomasy je vedena na MPO. Pokud Vám jde o pohled z provozu mezi lidmi, vidím to takto:
Nárůst prodaných počtu kotlů na pelety může být kromě jiného způsoben kotlíkovými dotacemi, kdy automatické peletové kotle nahrazovaly kotle na tuhá paliva s ručním přikládáním nižších emisních tříd a v poslední výzvě byly z podpory vyloučeny automatické kotle na uhlí, které nahradily právě kotle na pelety.
Teoreticky by měla spotřeba paliv vlivem pandemie narůstat. U automatických vytápěcích systémů je nastaven v rodinách, kdy jsou děti ve škole a rodiče v práci, tedy v době nepřítomnosti osob, útlum, u systémů s ruční obsluhou se prostě netopí.
Pokles využívání dřevěných briket může být způsoben tím, že cenově jsou výše než dřevo a vlastní obsluha při vytápění je stejně pracná jako u dřeva. Pro někoho může být nepříjemný pocit, když kotel spolkne najednou i 50 kg briket, tj. jedno přiložení za 250 Kč. Výhodou je, že brikety jsou skladné a vyrábějí se s cílenými vlastnostmi – pro rychlé natopení systému nebo pomalé odhořívání (noční).
Domnívám se, že briketami lze topit všude tam, kde lze spalovat dřevo. Válcové brikety i tvarem připomínají polena a voní po dřevě. Funguje i zplyňování, opatrný bych byl při používání briket z tvrdého dřeva válcového tvaru (akát), které nabudou na objemu a silně žhnou, že může být u kotle problém s předáním vznikajícího tepla do otopného systému. Chce to vyzkoušet, nebo se pozeptat u výrobce. Ostatně někteří z nich přímo uvádějí, že kotel je vhodný jak pro kusové dřevo, tak pro dřevěné brikety.
Před kalamitou bylo místy obtížné sehnat dřevo na samovýrobu. Dnes by tento problém být neměl, ceny jsou uváděny v cenících majitelů lesů. U briket vliv kalamity jsem vcelku nezaznamenal, je zde vždy vložen ještě nějaký výrobní proces, jehož vedlejším produktem je surovina pro výrobu briket. Ceny se alespoň nezvýšily a zdá se, že rozdíl mezi zimní a letní cenou briket se zmenšil. Aby se zabránilo dalším podobným kalamitám, přejde se patrně od umělých monokultur ke smíšeným lesům, kde bude řidší zalesnění a tím i logicky méně hmoty. Přesto si myslím, objemy těžby budou natolik velké, že dřeva bude dost, jen podraží.
Na venkově v místech, kde se pohybuji, zcela převládá způsob vytápění kusovým dřevem a ještě stále velká část obyvatel topí uhlím. Nejméně je peletových topení. Popravdě to není zcela bezobslužný způsob vytápění, úroveň obsluhy závisí na sofistikovanosti systému. Pořízení kompletního vybavení včetně skladu pro zavážení cisternou a automatické dopravy do násypky kotle i kotel sám, není levnou záležitostí, o peletách nemluvě. Nejrychleji rostoucím segmentem jsou tepelná čerpadla. Vytápění štěpkou je vhodné spíše pro větší objekty, než je rodinný dům.
Skutečnost, která by mohla přispět k rozvoji vytápění palivem na bázi dřeva, je legislativa. V hodnocení energetické náročnosti budov se přesouvá těžiště na primární energii z neobnovitelných zdrojů energie (dříve primární neobnovitelná energie). Díky svým vyhláškou stanoveným konverzním faktorům z dodané na primární energii z neobnovitelných zdrojů pro kusové dřevo (0,1) a pelety (0,2), lze většinou bez problémů, při splnění ostatních ukazatelů, automaticky naplnit požadavky na primární energii z neobnovitelných zdrojů bez nutnosti použití solárních systémů a to i po roce 2022 (další zpřísnění požadavků).
S pozdravem
Ing. Zdeněk Krejčí, poradce ECČB