Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

1.4.21 / dotaz č. 125149
Dobrý den. Mám dřevěnou chatu 5,5 x 5,5 m ve které se nachází dřevěná podlaha. Plánujeme podlahu zateplit. Chata stojí na základové desce pokrytou ipou. Podlahu tvoří dřevěný rošt z hranolů na výšku 6cm, které jsou rozmístěny podélně cca 50cm od sebe. Nahoře jsou podlahová prkna. Můžete mi poradit jakou formu izolace zvolit. Samozřejmě nejhorší varianta je rozebrání celé podlahy. Nebo je lepší nechat podlahu ve stávajícím stavu? Rozebrání části podlahy a zastrkávání polystyrénových desek pod podlahová prkna, které nevyplní stejně celou část podlahy je asi nesmyslné a zbytečné. Foukanou izolaci jsem poptával, ale mají problém s výškou roštu pokud bych jim nechal pouze odkrytou část podlahy tím, že vyndám jedno nebo dvě podlahová prkna. Hadice na foukání mají vetší průměr nebo akorát 6cm. A i kdyby se to povedlo jak by to bylo s vlhkostí? Nezačala by se v podlaze tvořit plíseň? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

Aby se dosáhlo nějakého významnějšího vylepšení tepelné izolace podlahy, bylo by nutno stávající podlahu skutečně rozebrat. Nedovedu si představit, jak jinak tepelnou izolaci přidat, kromě již zmíněného zafoukání. To však zřejmě naráží na problém technologický problém nedostatku výšky vyplňované dutiny pod prkny.
Pokud by se prováděl takovýto zásah, bylo by dobré rovnou řešit i radon.

K radonu:
Způsob ochrany stavby je stanoven dle výsledků radonového průzkumu, tedy měření množství záření a zatřídění pozemku (nízký, střední a vysoký index). V případě vysokého radonového indexu je potřeba věnovat odpovídající péči návrhu protiradonových opatření.
Opatření proti pronikání radonu z podloží jsou obvykle navrhována použitím radonové bariéry (asfaltové pásy s příslušnými vlastnostmi a atesty) a v případě potřeby vyšší ochrany odvětráním podloží. Provedení se řídí pokyny ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Nutno počítat s plynotěsnými spoji a prostupy.
Vy máte na podkladním betonu starší pás IPA, který požadavky patrně nesplňuje. Předpokládat lze střední index. V tomto radonovém zatížení by situaci řešilo doplnění jedné souvislé vrstvy protiradonové bariéry na stávající podklad.
Pokud se jedná o zateplení - normativní požadavky udává závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu, dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy.
Pro podlahu na terénu – nebo konstrukci k nevytápěnému prostoru (strop sklepa):
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,45 (W/m2.K) Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Pro zajištění doporučené hodnoty nutno 10 až 12 cm podlahového EPS, pokud bude součinitel tepelné vodivosti použitého EPS menší, tedy kolem 0,034 (splní většina XPS, dále některé EPS S 150, 200 apod.) To je tloušťka, která je patrně neakceptovatelná.
Pro minimální hodnotu by stačilo cca 8 cm takové izolace a to je stále poměrně hodně.

Výrazné úspory tloušťky lze dosáhnout v případě použití podlahových izolačních desek na bázi PIR, nebo PUR (polyuretanová tvrdá pěna). Desky mají z obou stran integrovanou hliníkovou fólii, funkce parozábrany. Součinitel teplotní vodivosti se pohybuje v rozmezí 0.022 až 0.024 W/m.K. K dosažení minimální požadované izolace by téměř stačila 4 cm tloušťka desky. 6 cm tloušťka desky by se již blížila doporučené hodnotě (U 0,34 dle technického listu jednoho z výrobců).
Lze si tedy představit doplnění skladby: protiradonový pás – PIR deska 40 mm – roznášecí deska (OSB) – 18 mm – podlahová prkna.
Nebo zateplit 60 mm izolací s tím, že nášlapná podlahová palubka bude uchycena zase na rošt a PIR desky budou jen mezi roštem.

Pokud se v současné době jeví při užívání chaty podlaha chladná, bude po takto provedeném zateplení poměrně účinně bráněno úniku tepla pod podlahu. Pocit chladu ještě souvisí rovněž s tepelnou jímavostí podlahy, což je dáno druhem povrchu. Zde jsou prkna celkem výhodná. Pokud by se uvažovalo o podlahovém vytápění (zajistí tepelnou pohodu), například elektrickou rohoží, musela by se koncepce podlahových vrstev tomu přizpůsobit. Avšak zde by stálo za úvahu na tloušťce PIR přidat na 80 mm.

Výše popsané znamená vyšší náklad do rekonstrukce podlahy. Pokud by se podařilo přece jen do stávajícího roštu vpravit foukanou izolaci, i toto tepelný únik zmenší a na pocitové teplotě snad částečně také projeví. Součinitel prostupu tepla U by se dostal někam na hodnotu 0,8 W/m.K, tedy cca pouze na polovinu minimální hodnoty podle ČSN.

S pozdravem

Ing. Jiří Veselý, energetický poradce Energy Centre České Budějovice
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk