Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

14.4.21 / dotaz č. 125333
Dobrý den, plánuji rekonstrukcí jednoplášťové střechy bez parotěsné folie.
Střechu hodlám předělat na dvouplášťovou s odvětrávanou mezerou mezi taškami a difuzní folií.
Stávající skladba střechy je následující:
1, beton. tašky
2, vodorovné latě
3, asfalt. lepenka
4, prkna 25mm
5, krokve 140mm
6, mezikrokevní izolace skelnou vatou 140mm.
7, prkna 25mm
8, vzduch mezera cca 60mm
9, sádrokartón
Plánuji vyměnit vatu mezi krokvemi a doplnit nadkrokevní izolaci.
Jako nadkrokevní izolaci zvažuji buď dalších 14cm vaty nebo 10cm PIR panelů nebo odstranění stávající vaty mezi krokvemi a její náhrada stříkanou tvrdou pěnou.
Prosím o doporučení nejvhodnější varianty s ohledem na riziko kondenzace vody ve skladbě střechy.
Bylo by možné umístit parobrzdu Isover Vario XtraSafe nad spodní prkenný záklop a přes krokve?
Viděl jsem to zde:
https://m.tzb-info.cz/strechy/13185-jak-se-vyhnout-chybam-v-zatepleni-sikme-strechy.
Nebo by bylo lepší vytvořit v interiéru další vrstvu SDK s parotěsnou folií?
Děkuji předem za doporučení.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

Pokusme se porovnat nabízené tři varianty. Ve všech předpokládáme, že rekonstrukce střechy bude probíhat shora a pokusíme se tedy vyloučit nepříjemný zásah ze strany interiéru, které je obýváno.
Stávající skladba podle Vašeho popisu má jeden zásadní neduh a tím je absence parozábrany na vnitřním líci konstrukce. Chybí na spodním líci spodního prkenného záklopu. Pokud by zde byla v kvalitním provedení, jednalo by se o konstrukci difúzně uzavřenou. Ale není. Nemyslím, že by bylo nutné a vhodné doplňovat parozábranu nějakým krkolomným způsobem přidáním dalších vrstev pod současný SDK obklad. Druhý neduh je absence kontralatě. Našlo by se neduhů více, pokud striktně budeme hodnotit podle platných norem - ČSN 73 1901 Navrhování střech. Základní ustanovení (aktuální revize), Směrnice ČHIS 03 Střechy se skládanými krytinami, Směrnice ČHIS 04 Navrhování střech.
Lze se vyhnout i demontáži stávajícího SDK kvůli doplnění parozábrany, pokud zvolíme skladbu jiné, variantně naznačené, koncepce.
K variantě PIR desek lze jednoznačně doporučit použít systémové řešení popisované výrobci a dodavateli, kterých je několik. Jedná se o difúzně uzavřené řešení střechy. Parozábrana by byla položena na horní prkenný záklop po demontáži krytiny, latí a lepenky. Nutností je však vyjmutí tepelné izolace z prostoru mezi krokvemi a to z důvodu, který je popisován v článku na který jste odkázal v dotazu. Týká se parozábrany „Měla by se umísťovat co nejblíže do teplého interiéru a zároveň by se neměla nikde propíchnout. Lze ji zabudovat i dovnitř střechy, kde ji posuneme max. do první pětiny (1 díl R před parozábranou, 4 díly R za parozábranou).“
Skladba by tedy mohla vypadat takto: stávající SDK podhled - 60 mm mezera – prkna stávají – krokve a mezi nimi prázdná vzduchová vyčištěná mezera – nový záklop (prkna nebo OSB desky) – systémový parotěsnící, vzduchotěsnící a provizorní vodotěsnící pás – PIR panel alespoň 160 mm – doplňková hydroizolační vrstva – kontralatě – latě – krytina.
Výhody: poměrně rychlá montáž a po položení prvního pásu na bednění již zajištěno proti dešti. Tepelná izolace na úrovni doporučení ČSN (U 0,14 W/m2.K). Dále možnost kontroly stavu krokví, důkladné vyčištění mezikrokevního prostoru a preventivní chemické ošetření krokví.
Pozor: Nutno dodržet systémové materiály, především typ bitumenových pásů nebo fólií dle systému. Zhotovitelé rádi vnucují nějaké náhrady, které například nemusí být vůbec vhodně na OSB desky (z důvodu nevhodných tažností a pevností pásů) mohou se pak vlivem teplotních změn trhat.
Varianta difúzně otevřená střecha by mohla být provedena s použitím Vámi uvedené parobrzdy položené přes krokve na spodní bednění. Skladba od této parobrzdy výše: tepelná izolace minerální (kamenné) vlny mezi krokve 140 mm – druhá vrstva horní izolace z desek MV nebo kamenné vlny min. 140 mm – difúzně otevřená pojistná izolace – kontralatě, latě, krytina. Nabízejí se možnosti kotvení kontralatí přes vložené pásy z EPS, nebo použití systémových kovových nadkrokevních držáků apod.
Výhody: difúzně otevřená konstrukce. Tepelná izolace na úrovni doporučení ČSN (U 0,16 W/m2.K), podle provedení, bylo by nutno přesněji spočítat. Aby se dosáhlo lepší izolace, bylo by lépe dát horní vrstvu MV alespoň 180 mm - oproti PIR je tady rozdíl v tepelné vodivosti λ (W/m.K) a v tom, že krokve tvoří tepelné vazby, jejichž vliv nutno do U započítat.
Montáž bude náchylnější na nepřízeň počasí.
Stříkaná pěna – zde bych asi postupoval obdobně, jako u předchozí varianty. Dodavatelé pěn sice tvrdí, že není nutno použít parozábranu, raději bych se k tomu přiklonil. Pěnou by byl vystříkaný prostor mezi krokvemi shora + druhá vrstva nad krokve (asi do roštu z hranolů), pak zaklopit bedněním z prken, vysokodifúzní podstřešní pojistnou fólii, konrtalatě, latě, krytina. Celkovou tloušťku stříkané pěny dle výrobcem udávané tepelné vodivosti (jsou různé) pro konkrétní aplikaci a zase se snažit mít U alespoň 0,16 nebo nižší.
Konkrétnímu výběru se vyhnu. Záleží na zvážení plusů a mínusů a to je u každé akce jiné.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk