MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

29.4.21 / dotaz č. 125735
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na vlastnosti omítky ke vztahu k blower door testu. Vzhledem k tomu, že hodláme stavět z YTONGU, kde je poměrně vysoká přesnost zdění, zda li je potřeba dělat omítku jako takovou, nebo byl stačilo použít lepidlo, perlinku a štuk. Jestli v tomto případě bude zachována vzduchotěsnost vnitřních prostor.
Děkuji
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

Vzduchotěsná vrstva budovy může být provedena různými způsoby. U zděných staveb záleží mimo jiné také na materiálu zdiva a nelze opomenout způsob zdění, především typ zdící spáry, řešení svislých spár apod. Ve výsledku se při praktickém měření ukazuje, že problémem nebývá až tak plocha zdiva, kde je provedena souvislá a homogenní povrchová úprava, jako spíše veškeré detaily a spáry. Těch se najde v každé místnosti více než dost.
Dále je podstatné, z jakého důvodu se měření vzduchotěsnosti obálky budovy provádí, resp. hodnota závazného požadavku, což je především otázka dotací.
U pasivních domů se obecně požaduje, aby hodnota průvzdušnosti obálky budovy po dokončení stavby byla pod hodnotou n50 ≤ 0,6 h-1. Pokud se ptáte z důvodu dotace NZÚ na pasivní domy, pak je to přesně hodnota požadovaná pro podoblast podpor B.1 a B.2. V případě B.0 je to pak n50 ≤ 1,0 h-1. V praxi je to již podstatný rozdíl. Pokud se ptáte v souvislosti s tím, že ve Vašem domě bude rekuperační systém větrání, bylo by vhodné dosáhnout této minimální hodnoty.
Nejčastěji se uvádí, že k bezpečnému splnění požadovaného přísnějšího kritéria postačí souvislá vrstva vápenosádrové omítky v tloušťce 10 až 15 mm nanesené strojně na systémový penetrační můstek. Omítka musí být provedena souvisle bez prasklin a to po výšce od hrubých podlah až ke stropu. Stropní konstrukce, pokud jsou provedeny betonové, nebo keramo-betonové se souvislou betonovou vrstvou vykazují velmi dobrou vzduchotěsnost. Omítka může být i vápenocementová, ale bez prasklin a defektů.
Vzduchové propustnosti při tlakovém rozdílu 50 Pa q50 m3/(m2.h) se pro různé materiály uvádí například: zdivo z kusového staviva 0,001 až 0,05, pórobeton nebo lehčený beton 0,06 až 0,35, VPC omítka 0,002 až 0,05, sádrokarton 0,002 až 0,03, asfaltová lepenka 0,008 až 0,02.
Upoutá poměrně velký rozptyl u zdiva a pórobeton jak vidno moc příznivý není.
S náhradou klasické omítky v pasivním domě za souvislou vrstvu tenkovrstvé vyztužené omítky (použita cementová flexibilní stěrka na bázi cementu a skelná tkanina) byla dobrá zkušenost v případě zdiva z vápenopískových bloků. Zdění bylo na lepidlo celoplošně a styčné spáry byly rovněž promazány lepidlem. Veškeré styky v rozích (ve všech) bylo doporučeno těsnit rohovými těsnícími pásky, ale vzhledem k ceně se nakonec použil u podlahy gumoasfat a svislé rohy a u stropu byly řešeny jen tkaninou do rohu a stěrkou. Po utěsnění nalezených netěsností po prvním testu vyšel druhý finální test na 0,22. Bezpochyby díky VPC pečlivě provedenému zdivu.
V případě pórobetonu nízké hustoty (vylehčené tepelně izolační tvárnice) a pochybách o způsobu výplně spár (ložných i styčných) bych šel cestou strojní omítky v dostatečné tloušťce a kvalitním provedením detailů. Vámi žádaný postup by nemusel dopadnout dobře.
Detaily na které je potřeba dávat pozor, resp. stanovit jak budou provedeny. Podlaha – stěna obvykle natavením a přetěsněním hydroizolace podlah (většinou se jedná zároveň o plynotěsnou protiradonovou vrstvu, tedy vyhovující) na soklovou část stěny, kde je provedena vzduchotěsně omítka. Stěna – strop nemusí vyhovět pokud z důvodu dotvarování vznikne mikrotrhlina. Lze dobře řešit těsnícími rohovými pásky pod omítku. Osazení oken – zde je nutno velmi pečlivě dodržet těsnění připojovací spáry k tomu určenými parotěsnými pásky. Nesnadno se lepí rohy, vyžaduje pečlivost.
Instalace – utěsnění všech prostupů, nejlépe systémovými prvky. V podlaze lze použít systémové těsnící manžety. Při návrhu domu ve fázi projektu, pokud víme, že požadavek na vzduchotěsnost bude, lze snížit počet rizikových míst tak, že v obvodových stěnách dle možnosti instalace navrhovat nebudeme. Zásuvky a krabičky EI rozvodu mohou být třeba na navazujících příčných zdech a vnitřních příčkách. Pokud již něco na obálce je, je nutnou provádět plné vyplnění za krabicemi. V praxi se osvědčovalo plné zasádrování. K dispozici jsou i prvky vzduchotěsné, názory se různí.
Ještě k otázce příček – pro vzduchotěsnost se doporučuje provést vzduchotěsnící vrstvu souvisle před vyzděním příček. Je to ale zase v mírném rozporu s požadavky zdění (vazba, provazování kotvami)
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk