Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.5.21 / dotaz č. 125945
Dobré ráno,
v nějaké diskusi jsem našel Váš odkaz s informací o bezplatném poradenství, mimo jiné i v oblasti stavařství. Pokud mohu, obracím se na Vás s dotazem na izolaci soklu. Mám cca 40 let starý domek. Zahájil jsem přípravné práce k zateplení fasády vatou a to včetně obkopání domku alespoň 20 cm pod hranu s vodorovnou hydroizolací. Nevím v jakém je stavu, ale je tam a předpokládám, že vlhkost se do stěn dostávala kontaktem zeminy s cihlami a nad úrovní hydroizolace. Základ stojí na kamenech pojených jílem a betonem, podloží je většinou jílovité, spodní voda bych řekl že zde není a skladba vnitřních podlah leží na škváře sypané na zeminu v tlouštce cca 40 cm.Beton na té škváře byl pohledově suchý,udělala se vana z lepenky, zateplení cca 18cm,skladba podlahového topení,... Ještě jedna asi důležitá informace... vnitřní podlaha je dnes zhruba 50 cm nad hydroizolací a zde vnikají dotazy:
Je nutné izolovat základ? Myslím si,že by kameny šly přebetonovat ještě cca dalších 50 cm do hloubky (dál bych nekopal) a udělat jakou si rovinu pro další práce jenže se bojím co bude s případnou vlhkostí.
Pokud bych základ -betonek propojil hydroizolací až k vodorovné hydroizolaci, nezavřu případné vlhko uvnitř? Zda pak sokl zateplit či ne je už asi jedno pokud se budeme bavit jen o případné vlhkosti.
Uvažoval jsem i o drenáži,ale je u těchto základů vůbec vhodná? Bojím se že by jíl naopak mohl zůstávat vlhký a kolem by při dešti mohla téct voda pod kámen a tím třeba vzlínáním vlhnout škvára v podlaze, tak že drenáž jedině s hydroizolací a tím by podle mého byla v letitém jílu zbytečná pokud se chodník ze zámkové dlažby dobře vyspáduje.
Další mě napadlo vyrovnat základ,zateplení eps až k zemi což by vodě také trochu bránilo,přiložit nopovou folii a zasypat. Případná vlhkost kolem základu by mohla odcházet vatou v další řadě? případně nějakými větracími kolečky či odvětranou mezerou při instalaci zakládací lišty.Jsou to sice tepelné mosty,ale neuzavřu vlhkost pokud tam bude, tepelně by to asi pomohlo a voda by mohla odcházet pryč od základu.
Předem děkuji za Váš čas a případný návrh řešení.
v nějaké diskusi jsem našel Váš odkaz s informací o bezplatném poradenství, mimo jiné i v oblasti stavařství. Pokud mohu, obracím se na Vás s dotazem na izolaci soklu. Mám cca 40 let starý domek. Zahájil jsem přípravné práce k zateplení fasády vatou a to včetně obkopání domku alespoň 20 cm pod hranu s vodorovnou hydroizolací. Nevím v jakém je stavu, ale je tam a předpokládám, že vlhkost se do stěn dostávala kontaktem zeminy s cihlami a nad úrovní hydroizolace. Základ stojí na kamenech pojených jílem a betonem, podloží je většinou jílovité, spodní voda bych řekl že zde není a skladba vnitřních podlah leží na škváře sypané na zeminu v tlouštce cca 40 cm.Beton na té škváře byl pohledově suchý,udělala se vana z lepenky, zateplení cca 18cm,skladba podlahového topení,... Ještě jedna asi důležitá informace... vnitřní podlaha je dnes zhruba 50 cm nad hydroizolací a zde vnikají dotazy:
Je nutné izolovat základ? Myslím si,že by kameny šly přebetonovat ještě cca dalších 50 cm do hloubky (dál bych nekopal) a udělat jakou si rovinu pro další práce jenže se bojím co bude s případnou vlhkostí.
Pokud bych základ -betonek propojil hydroizolací až k vodorovné hydroizolaci, nezavřu případné vlhko uvnitř? Zda pak sokl zateplit či ne je už asi jedno pokud se budeme bavit jen o případné vlhkosti.
Uvažoval jsem i o drenáži,ale je u těchto základů vůbec vhodná? Bojím se že by jíl naopak mohl zůstávat vlhký a kolem by při dešti mohla téct voda pod kámen a tím třeba vzlínáním vlhnout škvára v podlaze, tak že drenáž jedině s hydroizolací a tím by podle mého byla v letitém jílu zbytečná pokud se chodník ze zámkové dlažby dobře vyspáduje.
Další mě napadlo vyrovnat základ,zateplení eps až k zemi což by vodě také trochu bránilo,přiložit nopovou folii a zasypat. Případná vlhkost kolem základu by mohla odcházet vatou v další řadě? případně nějakými větracími kolečky či odvětranou mezerou při instalaci zakládací lišty.Jsou to sice tepelné mosty,ale neuzavřu vlhkost pokud tam bude, tepelně by to asi pomohlo a voda by mohla odcházet pryč od základu.
Předem děkuji za Váš čas a případný návrh řešení.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Pokud byl upravený terén před odkopáním nad vodorovnou hydroizolací, je možné, že to skutečně zapříčiňovalo zvýšenou vlhkost soklové části domu.
Otázkou je, kde bude upravený terén nově? Z poskytnutých fotografií to vypadá, že bude možno provést chodník níže, tedy pod úrovní hydroizolace.
Stav hydroizolace se těžko odhaduje. V době stavby již používali asfaltové pásy, ale nepoznáme jaký. Liší se kvalitou a trvanlivostí. Byly vyztuženy lepenkami (hadovou nebo papírovou), nebo již z netkané textilie či skelného rouna nebo tkaniny. Vesměs z oxidovaných asfaltů. Levnější lepenky tolik nevydrží a časem přestanou fungovat. Také mohl být proveden jen nějaký asfaltový nátěr. Zdivo po odkopání se zdá být suché, takže izolace nejspíše nějak funguje. Pokud je k ní nedůvěra, pak je možnost v této spáře dodatečně stavbu přeizolovat. Například systémem zarážených plechů. Až bude fasáda hotová, již se k tomu nevrátíme.
Z Vašeho popisu se zdá, že úroveň hydroizolace je spodní úrovní násypu škvárou v podlaze, která byla, jak uvádíte 40 cm silná. Byl zřejmě při stavbě nejprve upraven základ a plocha, na vrch základu položena izolace (mohla být položena i celoplošně?, bylo by dobré), pak vyzděno a dosypáno škvárou jako tepelnou izolací. Vy jste zřejmě trochu škváry ubral, aby se vešla nová skladba podlahy.
V tuto chvíli je vhodné zamyslet se nad tepelným mostem soklu. Pokud zůstane terén pod hydroizoací, lze zateplení z minerální vaty ukončit zhruba v úrovni podlahy a zbytek dolů (tedy oněch cca 50 cm, řešit soklovou úpravou zateplení.
Zde se obvykle používá extrudovaný polystyrén XPS a na něj keramický obklad nebo marmolit. Pokud věříme hydroizolaci, jistě lze takto.
Při obavě z možnosti vzlínající vlhkosti a snaze umožnit soklu dýchat, je ještě možnost tento spodní pruh izolovat děrovaným polystyrénem v systému „sanačním“. Nyní se obvykle označují názvy OPEN nebo CLIMA a podobně. Není primárně určen na sokl !!, ale děrovaný EPS (šedý) s paropropustnými komponenty umožní odvádět vlhkost. Jako povrchová úprava by nešlo použít marmolit nebo obklad, ale pokud by se zvolila vhodná vlhku odolávající probarvená omítka a obsyp oblázky cca 40 cm od zdi (zabrání odstřikující vodě), pak by to mohlo fungovat. EPS by se mohl dát jen v malé hloubce pod, třeba 30 cm.
Varianta hlubšího výkopu kolem domu s tím, že by se zde vytvářela nějaká provětrávaná vzduchoizolační mezera, přináší bezpodmínečnou nutnost provedení drenážního systému kolem domu. Ten by byl vhodný v případě „nešikovného“ sklonu terénu, nebo pokud by se k domu stahovala voda. To se podle fotografií nedá posoudit, ale nezdá se to. Pokud je podloží jílovité, pak je správné provedení funkční drenáže opravdu důležité, protože jinak je zde riziko, že naopak voda se k základu stáhne, jíl ji zadrží a dům bude podmáčet.
Se vzduchoizolační dutinou (popisováno v jiných odpovědích v poradně) by mohl být problém i proto, že kameny různě přečnívají. Vyrovnání betonem – snad spíše jen maltou v horní části, aby se dal osadit spodní XPS.
Zvyšování terénu nad hydoizolaci se nezdá vhodné. Důležité je zateplení soklu po celé nyní odhalené výšce v tloušťce alespoň 12 cm. Možná bude vhodnější i více vzhledem k tloušťce MV 18 cm.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Pokud byl upravený terén před odkopáním nad vodorovnou hydroizolací, je možné, že to skutečně zapříčiňovalo zvýšenou vlhkost soklové části domu.
Otázkou je, kde bude upravený terén nově? Z poskytnutých fotografií to vypadá, že bude možno provést chodník níže, tedy pod úrovní hydroizolace.
Stav hydroizolace se těžko odhaduje. V době stavby již používali asfaltové pásy, ale nepoznáme jaký. Liší se kvalitou a trvanlivostí. Byly vyztuženy lepenkami (hadovou nebo papírovou), nebo již z netkané textilie či skelného rouna nebo tkaniny. Vesměs z oxidovaných asfaltů. Levnější lepenky tolik nevydrží a časem přestanou fungovat. Také mohl být proveden jen nějaký asfaltový nátěr. Zdivo po odkopání se zdá být suché, takže izolace nejspíše nějak funguje. Pokud je k ní nedůvěra, pak je možnost v této spáře dodatečně stavbu přeizolovat. Například systémem zarážených plechů. Až bude fasáda hotová, již se k tomu nevrátíme.
Z Vašeho popisu se zdá, že úroveň hydroizolace je spodní úrovní násypu škvárou v podlaze, která byla, jak uvádíte 40 cm silná. Byl zřejmě při stavbě nejprve upraven základ a plocha, na vrch základu položena izolace (mohla být položena i celoplošně?, bylo by dobré), pak vyzděno a dosypáno škvárou jako tepelnou izolací. Vy jste zřejmě trochu škváry ubral, aby se vešla nová skladba podlahy.
V tuto chvíli je vhodné zamyslet se nad tepelným mostem soklu. Pokud zůstane terén pod hydroizoací, lze zateplení z minerální vaty ukončit zhruba v úrovni podlahy a zbytek dolů (tedy oněch cca 50 cm, řešit soklovou úpravou zateplení.
Zde se obvykle používá extrudovaný polystyrén XPS a na něj keramický obklad nebo marmolit. Pokud věříme hydroizolaci, jistě lze takto.
Při obavě z možnosti vzlínající vlhkosti a snaze umožnit soklu dýchat, je ještě možnost tento spodní pruh izolovat děrovaným polystyrénem v systému „sanačním“. Nyní se obvykle označují názvy OPEN nebo CLIMA a podobně. Není primárně určen na sokl !!, ale děrovaný EPS (šedý) s paropropustnými komponenty umožní odvádět vlhkost. Jako povrchová úprava by nešlo použít marmolit nebo obklad, ale pokud by se zvolila vhodná vlhku odolávající probarvená omítka a obsyp oblázky cca 40 cm od zdi (zabrání odstřikující vodě), pak by to mohlo fungovat. EPS by se mohl dát jen v malé hloubce pod, třeba 30 cm.
Varianta hlubšího výkopu kolem domu s tím, že by se zde vytvářela nějaká provětrávaná vzduchoizolační mezera, přináší bezpodmínečnou nutnost provedení drenážního systému kolem domu. Ten by byl vhodný v případě „nešikovného“ sklonu terénu, nebo pokud by se k domu stahovala voda. To se podle fotografií nedá posoudit, ale nezdá se to. Pokud je podloží jílovité, pak je správné provedení funkční drenáže opravdu důležité, protože jinak je zde riziko, že naopak voda se k základu stáhne, jíl ji zadrží a dům bude podmáčet.
Se vzduchoizolační dutinou (popisováno v jiných odpovědích v poradně) by mohl být problém i proto, že kameny různě přečnívají. Vyrovnání betonem – snad spíše jen maltou v horní části, aby se dal osadit spodní XPS.
Zvyšování terénu nad hydoizolaci se nezdá vhodné. Důležité je zateplení soklu po celé nyní odhalené výšce v tloušťce alespoň 12 cm. Možná bude vhodnější i více vzhledem k tloušťce MV 18 cm.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.