MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

HLEDÁME NOVÁ EKIS PO CELÉ ČR

Program EFEKT 2020 nabízí mj. dotaci na provoz energetických konzultačních a informačních středisek, tzv. EKIS. Uvítáme nová EKIS zejména v Karlovarském, Královéhradeckém a Libereckém kraji.
uzávěrka podání žádosti o dotaci na rok 2021 je 30.9.2020

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

10.4.09 / dotaz č. 13886
Dobrý den.Zatepluji strop mezi obytným a půdou u 140 let starého domu.Strop byl tvořen záklopem,zasypán pískem a navrh byly položeny půdovky.Záklop jsem již odstranil.Strop je tvořen podbitím s rákosem a nahozen maltou a naštukován.Mezi trámy ze shora budu dávat izolaci isover o tloušťce 14+12 cm,trámy jsou vysoké 29 cm.Půda se nebude využívat,pouze chci udělat přes trámy pochodové lávky,aby bylo možno opravit střechu atd.Mám betonovou krytinu bez parofolie mezi latěmi.Z Vašich příspěvků jsem vyčetl,že je lepší nedávat folii mezi dřevěný strop a izolaci z důvodu prostupu vodních par(aby podbití nevlhlo a nehnilo).A nyní se chci zeptat,jestli mohu nechat izolaci nahoře nezakrytou(může se časem zaprášit,jak prostupuje prach mezi krytinou)a nebo čím je možné ji zakrýt proti prachu(nechci dávat ze shora prkna ani palubky).Existuje nějaká paropopustná folie která propustí vodní páry a uchrání izolaci od prachu.Mám strach,že by tento prach mohl zhoršit učinnost izolace.Prosím Vás tímto o radu .Děkuji
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Původní konstrukce stropu bez tepelných izolací znamenala poměrně velký únik tepla z vytápěných místností do prostoru půdy. Z toho důvodu je zateplení konstrukce jistě velkým přínosem. Zvolené řešení, to je odstranění půdovek a násypu, má ale i své zápory. V první řadě jsme přišli o hmotné prvky konstrukce, které sice zatěžovaly nosnou konstrukci z dřevěných trámů, ale na druhé straně by zajišťovaly určitou tepelně akumulační schopnost stropu. Samozřejmě za předpokladu, že by se zateplení z desek nebo rohoží z minerální vlny položilo přímo na půdovky, bez jejich demontáže. Takto řešený strop by měl kromě schopnosti akumulace tepla i lepší akustické vlastnosti.
Druhou nevýhodou zvoleného řešení je to, že se tepelná izolace vkládá pouze mezi nosné trámy. Tím nám vznikají v celé délce trámů lineární tepelné mosty, tedy místa, kde bude v důsledku absence izolace konstrukce stropu prochládat. Měkké dřevo má součinitel tepelné vodivosti λ 0,17 W/m.K, kdežto vláknitá tepelná izolace kolem 0,042 W/m.K. Tepelný odpor konstrukce mezi trámy s tepelnou izolací v celkové tloušťce 26 cm bude cca 6,2 (m2.K/W), ale v místě trámu bude zjednodušeně řečeno tento odpor pouze 1,7 (m2.K/W), tedy cca 3 až 4 x horší. Vyjádřeno veličinou součinitel prostupu tepla (jednotkou je W/m2.K) by to bylo mezi trámy 0,16, ale v místě trámu jen 0,6 W/m2.K.
Výhodou řešení ale zase je, že po demontáži záklopu jste mohl zkontrolovat stav trámů z hlediska biotického napadení, především ve zhlavích a provést jejich očištění a chemické ošetření.

Pokud jde o návrh tloušťky tepelné izolace stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou – vychází z požadavků současné patné ČSN 73 0540-2. Můžeme tedy zopakovat, jak je uvedeno již v předchozích odpovědích s touto tématikou – tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pak 0,20 (W/m2.K). Do celkové hodnoty při výpočtu součinitele U se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i dřevěné podbití, omítka apod.
Přesto lze s jistotou říci, že takto skladba zateplení z důvodu ponechání tepelného mostu nebude vyhovovat. Doporučení tedy je, aby byla tepelná izolace položena ještě v pruzích přes nosné trámy konstrukce, a to alespoň v tloušťce 10 cm. Tím se vliv tepelného mostu do jisté míry odstraní.

Pokud jde o zakrytí izolace fólií – pokud by se použila, tak výhradně vysoce difúzní a paropropustná fólie, která se používá jako pojistná izolační fólie ve střešním plášti. Rozhodně ne mikroperforovanou polyetylénovou fólii, která má difúzní vlastnosti poměrně malé. Fólie by měla mít tedy paropropustnost alespoň 1200 až 1400 g/ m2/den. Vlastnosti uvádí výrobci (lze vybírat z několika) v technických listech.
Přesto bych doporučil, případný kondenzát pod fólií, především v zimě, kontrolovat.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

*go121109*
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk