MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

OMEZENÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ V PORADNÁCH EKIS

PORADNY EKIS MOHOU PŘERUŠIT POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH KONZULTACÍ PO DOBU PANDEMIE.
Při zájmu o konzultaci nejdříve kontaktujte vybrané EKIS telefonicky či e-mailem a postupujte dále podle vzájemné dohody.

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

27.4.09 / dotaz č. 14273
Dobrý den,
Jako majitel novostavby RD, bych rád využil dotaci na pořízení tepelného čerpadla z programu “Zelená úsporám” ( kategorie C2 ) země-voda ( StiebelEltron WPC7 ).

Obvodové stěny: Porotherm 30 P+D 15cm polystyren zateplení
Okna: 6komorové plastové s izolačními trojskly ( SaintGobain )
Podlaha nad terénem: 12cm polystyren EPS 150S
Střecha: 24cm KnauffIsolation vlny

Jako jeden z požadavků je doložit výpočet “roční měrné potřeby tepla na vytápění budovy v KWh/m2 vytápěné plochy”, přičemž, aby byla splněna podmíka dotace, nesmí tato hodnota přesáhnout 50KWh/m2. A zde nastává problém. Mne by zajímalo, jakým způsobem se k této hodnotě došlo. Pokud to má být hraniční hodnota, při které je domek zařazen do kategorie nízkoenergetický, pak by se asi nemělo jednat o “měrnou potřebu” ale o “měrnou spotřebu”.

Cituji z článku na http://hestia.energetika.cz/encyklopedie/12.htm:

“Potřeba tepla je něco jiného než spotřeba! Potřeba je to, co potřebujeme, abychom dům vytopili. Spotřeba je to, co nakonec skutečně spotřebujeme a hlavně zaplatíme. Potřeba je závislá na tepelně-izolačních vlastnostech objektu a na intenzitě větrání, tedy zcela vychází z tepelné ztráty domu. Na druhou stranu spotřeba je ovlivněna účinností zdroje vytápění, účinností rozvodů, regulace a v neposlední řadě schopností reagovat a využít tepelné zisky.“

Nebo jinak, podle mého projektanta TZB autorizovaného v oborech TE01 a IE01, má takto postavený domek měrnou roční potřebu tepla na vytápění kolem 114KWh/m2, a celková tepekná ztráta 7,9KW což se ani vzdáleně nepřibližuji k požadovaným 50KWh/m2 potřeby tepla, a domnívám se, že je nadstandardně zateplen. Pokud však můj projektant při výpočtu zahrne i účinnost tepelného čerpadla, tzn. bude brát vliv čerpadla pak se při průměrném topném faktoru 3.4 dostáváme na cca 34KWh/m2 a pak bych splňoval požadovaných 50KWh/m2.
Dle mého projektanta je požadovaná hodnota 50KWh/m2 natolik přísná, že jej mohou splnit pouze domy na úrovni pasivních, ne nízkoenergetických, ale tím by ale tato dotace pozbývala smysl, protože do pasivního domu není nutné tepelné čerpadlo instalovat, měla by stačit rekuperace a vlastní tepelné zisky.

Jak tedy počítat měrnou roční potřebu tepla na vytápění, má se do toho zahrnout i vliv tepelného čerpadla či nikoli. Nebo se má počítat bez vlivu tepelného čerpadla, ale hraniční hodnota pro přiznání dotace má být vyšší ?

Ukázka z dokumentu:

Praktická aplikace metodiky hodnocení energetické náročnosti budov NKN

4.1. Varianta 1 - použijeme doplňkový zdroj tepla – tepelné čerpadlo

RODINNÝ DŮM

Rodinný dům je doplněn tepelným čerpadlem typu země-voda, které je doplňkovým zdrojem tepla a kryje z 50% potřeby energie pro vytápění zón (pouze demonstrační referenční hodnota). Měrná roční spotřeba dodané energie na vytápění se sníží na hodnotu 34,32 kWh/m2.a v důsledku využití OZE, zdroj energie země, do objektu dodáváme pouze energii na provoz TČ (el. energie - provoz kompresoru, případně plyn na provoz plynového TČ). Potřeba energie však zůstává stejná.

Podrobnější bilance energií jsou uvedeny v příloze 5a 6 článku.
Parametr

RD

RD - VAR 1

Pozn.


Spotřeba dodané energie na vytápění

68,64 kWh/m2.a

34,32 kWh/m2.a




Třída energetické náročnosti hodnocené budovy

B - ÚSPORNÁ

A – VELMI ÚSPORNÁ

pokud < 50 kWh/m2.a A – VELMI ÚSPORNÁ


Měrná spotřeba dodané energie CELKEM

79,13 kWh/m2.a

44,8 kWh/m2.a

Tab. 12 – porovnání varianty 1

I zde je vidět, že při výpočtu energetické náročnosti budovy se při výpočtu bere v úvahu i zdroj vytápění.
Děkuji za odpověď
Vážený pane,

pokud jde o dotaci na tepelné čerpadlo, skutečně jde v programu zelená úsporám o potřebu, nikoli spotřebu. Nezapočítává se vliv vytápěcího systému, tj. ztráty v kotli a rozvodech, případně topný faktor tepelného čerpadla. To je jednoznačně směřováno proti situaci, kdy je jako nízkoenergetický prezentován téměř jakýkoli dům vytápěný tepelným čerpadlem, bez ohledu na kvalitu stavebního řešení.

Pro rodinný dům se v programu ZÚ stačí dostat pod hranici potřeby 70 kWh/m2.rok. Podle popisu vašeho domu byste se této hranici mohl blížit.
Podle našich zkušeností projektanti topenáři mají tendenci spotřebu energií brát spíše vyšší, což je vhodné z hlediska bezpečnosti výpočtu, ale nevhodné chceme-li se s výpočtem co nejvíce přiblížit budoucí realitě.

Co se týče pojmu pasivní a nízkoenergetický dům, pokládám terminologii programu ZÚ za velmi nešťastnou.

v programu Zelená úsporám se setkáme s pojmem „nízkoenergetický standard“, který je pro RD definován jako potřeba tepla na vytápění maximálně 70 kWh/m2.rok a pro BD max. 50 kWh/m2.rok. Pojem „nízkoenergetický dům či standard není v ČR nikde závazně definován; odborná veřejnost však již léta chápe „nízkoenergetický dům“ jako dům se spotřebou pod 50 kWh/m2.rok.
Snahou MŽP bylo podpořit domy i bez strojního větrání s rekuperací tepla. Proto ona hranice potřeby tepla 70 kWh/m2.rok. Proč tomu ale říká „nízkoenergetický standard“ a zvyšuje už tak velký zmatek v této oblasti, je záhadou.

Jinde v programu ZÚ narazíme na pojem „pasivní standard“. Ten je definován potřebou tepla na vytápění max. 20 kWh/m2, požadavkem na průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy max. 0,22 W/m2.K a požadavkem na těsnost budovy h50 <=0,6 h-1 (platí pro rodinné domy). Odborná veřejnost i informovaní laici jsou opět zmateni: až dosud se za pasivní pokládal dům s potřebou pod 15 kWh/m2.
Opět, méně přísný požadavek MŽP vychází ze snahy zjednodušit stavebníkům život, protože dosáhnout parametru 15 kWh/m2 není u rodinného domu opravdu nic jednoduchého. Proč tomu ale říkat „pasivní energetický standard“?

*go181109*

Odpovídá:  Ing. Karel Srdečný* - tisk