MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

9.7.09 / dotaz č. 15701
Dobrý den,

začínáme stavět RD a stále řešíme otázku s topením. Chtěl bych Vás tedy tímto poprosit o posouzení našeho záměru.
Již od samého začátku bylo našim cílem stavět tak, aby byl dům úsporný jak z hlediska provozních nákladů tak i realizačních. Původně jsme vybírali z teplných čerpadel či kotle na peletky. Pozdeji jsme začali přemýšlet o lepším zateplení a tím snížit celkovou spotřebu tepla a až následně řešit topení. Dům bychom chtěli zateplit 16 cm polystyrenu (na cihlu 30 cm P+D), do střechy min 30 cm a podlahy asi 15 cm. Současně zateplit i základy domu po terénem. Na jižní straně velká francouzká okna a naopak neobytné místnosti (koupelna, WC, tech. místnost) na straně severní. Dům bude mít zastavěnou plochu 9 x 11 m + garáž 7 x 5 m (nevytápěná)
A nyní k topení.
Po všemožných úvahách jsme dospěli k názoru že bychom si pořídili krbovou vložku s výměníkem + elektrokotel + solární panely. Vše by bylo propojeno do jedné akumulační nádrže.
Systém by měl fungovat asi takto:
KRB - chtěli jsme ho tak jako tak a když už ho budeme mít tak ho připojíme na výměník. Nejen proto aby odvedl přebytečné teplo, které by jinak možná místnost přehřálo, ale i proto aby bylo účelně využito. Krb bude umístěn v obývacím pokoji a bude se v něm spalovat kusové dřevo nebo brikety.
ELEKTROKOTEL - bude fungovat jako druhý zdroj když se nám nebude chtít topit nebo dojde dřevo. Bude to vlastně další způsob topení, který bude samozřejmě dražší, ale bezobslužný. Elektrokotel bude taktéž napojen na akumulační nádrž, aby mohla být využita elektřina v nízkém tarifu.
AKUMULAČNÍ NÁDRŽ - bude nádrž o objemu asi 1000 L s dvěma šnekovými výměníky (nebo jedním výměníkem a vnitřím bojlerem na TUV). Systém by měl fungovat tak, že kotel nebo krbová vložka naakumuluje teplo přímo do vody v bojleru, odkud se pak bude využívat do podlahového vytápění či radiátorů.
TUV - teplá užitková voda bude nahřívána přes výměník tepla umístěný v akumulační nádrži ( nebo přes stěnu bojleru, pokud by byl zásobník TUV umístěn přímo v akumulační nádrži) To se samozřejmě bude dít pouze v období, kdy se bude topit.
SOLÁRNÍ PANELY - budou umístěny na střeše se sklonem 40 ° a odklonem od jihu na západ o 33 °. Budou to trubkové kolektory, přes které bude během léta proudit kapalina, která bude přes spodní výměník nahřívat akumulační nádrž. Teplo bude předáno z akumulační nádrže do TUV a v případě jejího nedostatečného nahřátí se sepnou topné tyče které vodu dohřejí.
OTOPNÁ SOUSTAVA- otopná soustava bude řešena jako nízkoteplotní. Na více jak 50 % podlahové plochy bude umístěno podlahové vytápění, jinde pak radiátory s vstupem asi 55 °C.
Pozdeji bychom třeba chtěli nahradit elektrokotel tepelným čerpadlem vzduch / voda.

Co říkáte na tento systém vytápění, není moc překombinovaný, na kolik odhadujete investice do takové kotelny a jak ého doporučujete dodavatele?

Můj odhad je cca 150 tis (20 tis. el. kotel + 50tis. krbová vložka + 40 tis. aku. nádrž + 15 tis. kolektory)
myslíte si že taková kombinace je vůbec výhodná a zda není lepší rovnou koupit TČ za 200 tis a krb. také by mě zajímal Váš názor na kombinaci TČ s krbem.

Děkuji a zdravím
Vážený pane,
vámi navržený systém je v zásadě rozumný a není nijak nadměrně komplikovaný; pokud bude správně realizovám tak bude jistě fungovat k vaší spokojenosti. Je tam několik věcí, které by možná ještě stálo za to promyslet:
- je otázkou zda je třeba používat vedle nádrže samostatný elektrokotel; v zásadě stejnou úlohu plní elektrická topná vložka + termostat v nádrži (ta tam musí být stejně kvůli ohřevu vody, takže ji
stačí jen dimenzovat tak aby vyhověla i na to vytápění.
- Ideální by bylo, kdyby bylo možné se vyhnout těm topným tělesům a použít jen podlahové topení (tomu totiž stačí znatelně nižší teplota topné vody což je výhodné z hlediska využitelné kapacity
nádrže, účinnosti solárních kolektorů pro přitápění i účinnosti (topného faktoru) tepelného čerpadla vzduch-voda pokud by se někdy instalovalo.
- Nemyslím, že by bylo možno očekávat nějaké významné přínosy pro vytápění domu od toho solárního systému. Pokud jej totiž budete dimenzovat tak aby poskytoval znatelně více tepla než kolik je třeba na ohřev vody tak budete mít v létě potíže s využitím tepla a také se prodlouží doba návratnosti té investice do solárního systému (zvláště pokud budete více topit dřevem, které je přece jen
relativně levné oproti elektřině).
- Na krbovou vložku na kusové dřevo asi nedostanete dotaci (firma Verner předváděla interiérový krb, který prý bude splňovat podmínky emisí, zatím jsem jej ale v seznamu nenašel), nicméně v seznamu (http://www.zelenausporam.cz/vyhledavani/svt/142/list-vyrobku/)
jsou již "interiérové kotle" na pelety, na které je možné dotace získat. Tohle řešení by ale mělo význam spíše pokud byste nechtěli věnovat topení čas, pelety jsou znatelně dražší než dřevo.
- Souhlasím s tím, že tepelné čerpadlo je rozumná alternativa, v tom případě by nemělo cenu instalovat solární systém a tu velkou nádrž a patrně by bylo lepší pak použít jen nějaký levný krb bez
výměníku, spíše pro potěšení a jako záložní systém pro případ výpadku el. proudu.
- bylo by také možné zvýšit úroveň tepelné izolace a přidat rekuperační větrání a postavit dům pasivní a čerpat dotaci z programu Zelená úsporám- podle požadavků Programu (viz Příručka pro
žadatele str.11 http://www.zelenausporam.cz/ke-stazeni/4391/detail/prirucka-pro-zadatele-o-podporu/ ) t.j.
bod B Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu. V této oblasti je podporována výstavba nových rodinných v pasivním energetickém standardu.
Základním kritériem je dosažení výpočtové hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění u rodinných domů na úrovni nejvýše 20 kWh/m2 podlahové plochy za rok (+ nějaké další požadavky)
Výše podpory pro novostavbu v pasivním standardu je 220 tisíc korun. V pasivním domě by bylo možné ušetřit na instalaci topného systému a jen přihřívat vzduch za rekuperační jednotkou a pak
eventuelně přidat nějaké sálavé topné panely, pro vytvoření "ostrůvků zvýšené tepelné pohody" třeba před televizí a pod. I v tom pasivním domě by bylo rozumné použít krb a mít solární systém na
ohřev vody a přihřívání vzduchu (pokud tam nebude TČ). Existuje i varianta s malým tepelným čerpadlem které pracuje společně s rekuperační jednotkou a ukládá teplo do nádrže odkud se používá na TUV nebo vytápění (viz např.http://tepelnacerpadla-cz.eu/121-ventilacni-systemy-ventilacni-jednotky-s-tep-cerpadlem.htm).
Myslím, že to konečné rozhodnutí by mělo být postaveno na solidním propočtu doby návratnosti pro jednotlivé možnosti. Možná by stálo za úvahu nechat si zpracovat "Energeticko-ekonomickou
optimalizaci projektu domu" (http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov).

S pozdravem F.Macholda

*go231109*
KM
Odpovídá:  Mgr., MBA František Macholda - tisk