MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

13.11.01 / dotaz č. 2500
Dobrý den,

potřebuji poradit ohledně volby vytápění v bytě. Byt má ústřední topení a já se nyní potřebuji rozhodnout, zda budu topit plynovým nebo elektrickým kotlem. Jde mi o informace, na základě kterých se rozhodnu o úspornější variantu, a to zejména s ohledem na předpokládaný budoucí vývoj cen el. energie a plynu.

S pozdravem

Vážený pane Stavěli,

rozhodnutí o způsobu vytápění činíte na cca 10 až 20 let dopředu a je zcela přirozené, že se snažíte zvolit z hlediska vývoje optimální variantu - již dnes platby za energie tvoří významnou položku v rodinném rozpočtu a nebude tomu jinak ani do budoucna. Pokud stojíte před volbou "elektřina versus zemní plyn", lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že i přes předpokládaný nárůst cen obou komodit bude z hlediska provozních nákladů (náklady na pořízení energie) ekonomicky výhodnější vytápění zemním plynem. Růst cen elektrické energie pro obyvatelstvo postihuje a postihne více odběry neregulovatelné - tj. odběry, které nelze regulovat v pásmu nízkého tarifu v rámci dálkového řízení spotřeby v rámci DSM (Demand Side Management). V případech, kdy elektrické vytápění vyplňuje v denním diagramu pouze pásma nízkého zatížení a není v podstatě vznášen požadavek na nové výrobní kapacity, je užití nízkého tarifu ekonomicky zcela oprávněné. Pokud ovšem požadovaný objem elektřiny přesahuje rámec DSM, musí být cena elektřiny taková, aby odpovídala celkovým nákladům na její výrobu a přenos. Pohyb v jednotlivých tarifech bude rovněž záviset na dalším provozu Jaderné elektrárny Temelín. V současné době lze v případě elektrického přímotopného vytápění bytové jednotky využít odběratelskou dvoutarifovou sazbu D45 s operativním řízením doby platnosti nízkého tarifu po dobu 20 hodin. Maximální cena elektřiny se skládá jednak z měsíčního platu za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem:

jistič do 3x10 A, 1x25 A včetně 175,00 Kč
jistič nad 3x10 A do 3x16 A včetně 280,00 Kč
jistič nad 3x16 A do 3x20 A včetně 350,00 Kč
jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně 438,00 Kč
jistič nad 3x25 A do 3x32 A včetně 560,00 Kč
jistič nad 3x32 A do 3x40 A včetně 700,00 Kč
jistič nad 3x40 A do 3x50 A včetně 875,00 Kč
jistič nad 3x50 A do 3x63 A včetně 1 103,00 Kč
jistič nad 3x63 A 17,50 Kč/A

a jednak z platu za elektrickou energii naměřenou ve vysokém tarifu 3,60 Kč/kWh a z platu za elektrickou energii naměřenou v nízkém tarifu 1,00 Kč/kWh. Přeměna elektrické energie na teplo se děje s téměř stoprocentní účinností (cca 98 ).

V případě vytápění zemním plynem se bude roční odběr s nejvyšší pravděpodobností pohybovat v rozmezí (dle aktuálního ceníku) od 9450 kWh do 63000 kWh, tj. v přepočtu na "kubíky" pomocí spalného tepla (10,5 kWh/m3) 900 až 6000 m3. Cena zemního plynu je opět dvousložková, v této kategorii činí stálý měsíční plat 140,- Kč a za odebraný zemní plyn 0,71 Kč/kWh resp. 7,455 Kč/m3. U plynového vytápění je nutno počítat s max. průměrnou účinností 85 % (cenu tepla obsaženého v palivu je nutno podělit 0,85).

Porovnáme-li pouze cenu za jednotku odebrané energie, je tedy i v současné době výhodnější vytápění zemním plynem, přestože vysoký převis nabídky na trhu elektrické energie ceny elektřiny deformuje - a přes připravovanou liberalizaci tomu tak bude i v nejbližších dvou až třech letech. V podobných vzájemných relacích lze očekávat vývoj cenové úrovně obou komodit i ve vzdálenější budoucnosti. Korektně provedená volba způsobu vytápění však zahrnuje nejen náklady na pořízení energií, ale také pořizovací (investiční) náklady spojené s realizací otopné soustavy (zdroje). Zde bude záviset mj. hodně na konkrétních dispozicích (výběr zařízení, budování nebo posilování přípojek, možnost odvodu spalin od plynového kotle, ...). Technologie na spalování ZP je sice složitější a investičně nákladnější, přesto však při komplexních analýzách vychází - v případě, že je za stejných podmínek dostupný plyn i elektřina - výhodnější vytápění zemním plynem. Při výběru mohou být samozřejmě zohledněna (nebo dokonce upřednostněna) i mimoekonomická kritéria - bezpečnost, uživatelský komfort, ...

Problematika úsporného vytápění se ovšem nevztahuje pouze na vhodnou volbu zdroje tepla, ale souvisí rovněž s úrovní koncové spotřeby tepla. V případě neúsporného chování, které souvisí s přetápěním místností a nadměrným větráním, či důsledkem z hlediska současných požadavků nevyhovujících tepelně technických vlastností vytápěného objektu, je snadné dosáhnout značných nákladů i při vytápění zemním plynem (nebo jakýmkoliv jiným palivem).

Snížení průměrné vnitřní teploty během topné sezóny o 1 °C představuje v našich klimatických podmínkách snížení spotřeby tepla přibližně o 6 %. Vaši pozornost byste tedy měl upřít, pokud jste tak již neučinil, na postupné snižování tepelných ztrát a na možnost vhodné regulace vnitřní teploty. Z Vašeho dotazu není zcela jasné, zda se Váš byt nachází v bytovém domě s více bytovými jednotkami nebo v rodinném domku, jedná-li se o novostavbu či starší objekt, z jakého zdroje tepla je nebo byla bytová jednotka vytápěna. Za předpokladu bytového domu je ke zvážení i možnost společného zdroje tepla (domovní kotelny) - záleží na dohodě ostatních nájemníků (vlastníků, ...).

Co se týká regulace vytápění, doporučujeme zavedení prostorové regulace tepla v jednotlivých vytápěných místnostech. Taková regulace umožňuje upravit požadovanou teplotu v místnosti a množství tepla dodávaného otopnou soustavou nejen v závislosti na venkovní teplotě a rychlosti větru, ale rovněž s ohledem na aktuální vnější i vnitřní tepelné zisky - energetické zisky z oslunění, zisky z přítomnosti osob, ... Jednodušší variantu prostorové regulace představuje instalace termostatických ventilů. Tímto opatřením je možné docílit (oproti jednoduché regulaci teploty OV) úspory tepla okolo 10 až 15 %. Společně s tím je třeba zaměřit se na opatření vedoucí ke snížení ztrát prostupem tepla (vedením) stavební konstrukcí budovy - zejména okny. V případě oken se jedná o instalaci silikonového těsnění, termoizolačních fólií, nebo až repasi popř. výměnu oken. Později, v delším časovém horizontu, je třeba se zaměřit na snížení ztrát střechou a obvodovým zdivem (aplikace komplexních zateplovacích systémů na bázi polystyrenu, minerálních plstí apod.).
Předpokládané snížení tepelných ztrát by tedy správně mělo být respektováno při volbě výkonového dimenzování zdroje tepla (kotle).

Pokud se nejedná o nějaký atypický případ a máte v dosahu (v domě) plynovou přípojku, doporučili bychom Vám využít spíše zemní plyn i když budou ceny energií ještě nějaký čas deformovány resp. zkreslovány situací na trhu. Cen plynu bude podléhat více vlivu kursu koruny, ale ani zde není očekáván nepříznivý vývoj.

Srdečně zdraví
Ing. Jan Juřica
Ing. Vladislav Schmidt
E&EC
Odpovídá:  -
Téma:  Ostatní
tisk