Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.1.11 / dotaz č. 25469
Navazuji na již zodpovězený dotaz z dnešního dne č. 25464. Dům má pouze obvodové stěny vyzděné z keramických tvarovek bez oken, podlaha na terénu neprovedena, trámové stropy nad přízemím jsou bez záklopu a podbití, dřevěný sedlový krov je opatřen bedněním a provizorní krytinou. Dům můžeme zateplit vpodstatě jakkoliv. Pokud by bylo zdrojem tepla tepelné čerpadlo s velkým investičním nákladem, bylo by asi ekonomicky únosné zateplit dům na nízkoenergetický standard s podlahovým topením. Pokud by se dům zateplil na pasivní standard, jaký zdroj tepla a způsob vytápění zvolit? V obou případech předpokládám nucené větrání s rekuperací. Existuje nějaké porovnání nákladů investičních a provozních na obě zmíněné varianty? Děkuji za odpověď.
Děkuji za reakci. Chybí mi ještě jedna podstatná informace - a to jak silná zeď je nyní vyzděna - jde totiž o to, že pokud je tl. 40-50 cm, tak přidání 25 cm tepelné izolace udělá z některých oken tunel. V tomto případě bych volil na stěny "rozumnou" tloušťku tepelné izolace tak, aby to nedělalo problémy s osvětlením místností, s již hotovou střechou a pod.
Na podlahu zřžejmě nepůjde dát tepelnou izolaci v tl. 200 mm, tak bych volil takovu tloušťku, jako stavba povolí. Samozřejmostí je svislé nebo vodorovné zaizolování základů z vnější strany perimetrickým EPS nebo XPS.
Na střechu bych rozhodně, pokud je to možné, volil nadkrokevní tepelnou izolaci - tedy na stávající bednění položit parotěs - dost se osvědčil klasický těžký asfaltový pás, pokud možno s hliníkovou vložkou. Na něj pak tepelnou izolaci a na pojistnou hydroizolaci a falešné krokvičky, které udělají přesah střechy. Krokvičky mohou být buď na nadkrokevních nosnících Rockwool nebo na dvou křížem dávaných vrutech nebo položené na tepelné izolaci a zabezpečené proti ujetí buď vruty a nebo krátkými námětky z fošny (pozor! - ta způsobuje tepelný most!). Při této konstrukci je možné krokve uříznout zároveň se stěnou a pak je možné vnější tepelnou izolaci prohnat po stěně až k tepelné izolaci nad krokvemi a tím dojde k dokonalému obalení budovy tepelnou izolací. Při této konstrukci je potřeba včas udělat průchodky pro anténu, vnější kamery apod.
Tímto zateplením vznikne "skoropasivní" dům - tedy asi na pasivní standard nedosáhne, ale bude se mu blížit.
Otázka vytápění je daná způsobem užívání domu. Nejlevnější je dřevo, provozně asi nejdražší elektřina a investičně tepelné čerpadlo. Rozhodně bych však instaloval nízkoteplotní teplovodní vytápění - ať již podlahovku, radiátory, konvektory či jejich kombinaci. Zdroj tepla bych pak volil podle požadavků majitele objektu na komfort. Do ceny energie je nutné započítávat i elektřinu na provoz domácnosti, která je silně ovlivněna odběrovou sazbou a u rodinných domů činí velké procento v nákladech na energie.
Ještě k oknům. Přiznám se, že v tomto ohledu neumím poradit. V zásadě jsou dvě cesty: volit levné a málo kvalitní okno s tím, že až okna dospějí generačně k nové konstrukci (to odhaduji tak za 10 - 15 let), tak se budou okna měnit za nová. Druhou možností je již nyní si instalovat kvalitní okna s tím,ž e cca 10 let budou nadstandardní a pak budou mírně horší. Za tato okna považuji dřevěná se skrytým rámem, dřevěná s tepelnou izolací rámu a opláštěním hliníkem, plastová z kompozitního materiálu bez ocelových výztuh. Zasklení pochopitelně c Uf = 0,8 a méně a g = 0,5 a více.
Zdraví
Roman Šubrt
*Op200111*
Na podlahu zřžejmě nepůjde dát tepelnou izolaci v tl. 200 mm, tak bych volil takovu tloušťku, jako stavba povolí. Samozřejmostí je svislé nebo vodorovné zaizolování základů z vnější strany perimetrickým EPS nebo XPS.
Na střechu bych rozhodně, pokud je to možné, volil nadkrokevní tepelnou izolaci - tedy na stávající bednění položit parotěs - dost se osvědčil klasický těžký asfaltový pás, pokud možno s hliníkovou vložkou. Na něj pak tepelnou izolaci a na pojistnou hydroizolaci a falešné krokvičky, které udělají přesah střechy. Krokvičky mohou být buď na nadkrokevních nosnících Rockwool nebo na dvou křížem dávaných vrutech nebo položené na tepelné izolaci a zabezpečené proti ujetí buď vruty a nebo krátkými námětky z fošny (pozor! - ta způsobuje tepelný most!). Při této konstrukci je možné krokve uříznout zároveň se stěnou a pak je možné vnější tepelnou izolaci prohnat po stěně až k tepelné izolaci nad krokvemi a tím dojde k dokonalému obalení budovy tepelnou izolací. Při této konstrukci je potřeba včas udělat průchodky pro anténu, vnější kamery apod.
Tímto zateplením vznikne "skoropasivní" dům - tedy asi na pasivní standard nedosáhne, ale bude se mu blížit.
Otázka vytápění je daná způsobem užívání domu. Nejlevnější je dřevo, provozně asi nejdražší elektřina a investičně tepelné čerpadlo. Rozhodně bych však instaloval nízkoteplotní teplovodní vytápění - ať již podlahovku, radiátory, konvektory či jejich kombinaci. Zdroj tepla bych pak volil podle požadavků majitele objektu na komfort. Do ceny energie je nutné započítávat i elektřinu na provoz domácnosti, která je silně ovlivněna odběrovou sazbou a u rodinných domů činí velké procento v nákladech na energie.
Ještě k oknům. Přiznám se, že v tomto ohledu neumím poradit. V zásadě jsou dvě cesty: volit levné a málo kvalitní okno s tím, že až okna dospějí generačně k nové konstrukci (to odhaduji tak za 10 - 15 let), tak se budou okna měnit za nová. Druhou možností je již nyní si instalovat kvalitní okna s tím,ž e cca 10 let budou nadstandardní a pak budou mírně horší. Za tato okna považuji dřevěná se skrytým rámem, dřevěná s tepelnou izolací rámu a opláštěním hliníkem, plastová z kompozitního materiálu bez ocelových výztuh. Zasklení pochopitelně c Uf = 0,8 a méně a g = 0,5 a více.
Zdraví
Roman Šubrt
*Op200111*
Odpovídá: Ing. Roman Šubrt* - EKIS České Budějovice Energy Consulting tisk