Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.2.11 / dotaz č. 25671
Dobrý den,
vlastníme starší RD z pálených cihel 45 cm. Stropy jsou trámové. Nad ložnicí je z poloviny strop pod vytápěným prostorem a z poloviny pod studenou půdou. Skladba stropu je od spodu: polystyren cca 8 cm, původní omítka na rákosu, prkna, trámy, záklop, škvára asi 8 cm, půdovky. V ložnici se teď v zimě objevily u podlahy na obvodové zdi náznaky plísně - pás asi 5 cm široký. Je to v místě, kde je podřezaná stěna a vložena izolace. A druhé místo je nad oknem, těsně pod stropem (vlastně v místě překladu). Na jaře plánujeme vnější zateplení polystyrenem. Mám obavy co to udělá a zda nemůže dojít ke kondenzacím v konstrukci stropu. Po odkrytí 1 trámu z vrchu jsem zjistil, že je trám v pořádku ("rýpal" jsme do něj dlátem). Děkuji
vlastníme starší RD z pálených cihel 45 cm. Stropy jsou trámové. Nad ložnicí je z poloviny strop pod vytápěným prostorem a z poloviny pod studenou půdou. Skladba stropu je od spodu: polystyren cca 8 cm, původní omítka na rákosu, prkna, trámy, záklop, škvára asi 8 cm, půdovky. V ložnici se teď v zimě objevily u podlahy na obvodové zdi náznaky plísně - pás asi 5 cm široký. Je to v místě, kde je podřezaná stěna a vložena izolace. A druhé místo je nad oknem, těsně pod stropem (vlastně v místě překladu). Na jaře plánujeme vnější zateplení polystyrenem. Mám obavy co to udělá a zda nemůže dojít ke kondenzacím v konstrukci stropu. Po odkrytí 1 trámu z vrchu jsem zjistil, že je trám v pořádku ("rýpal" jsme do něj dlátem). Děkuji
Dobrý den,
na Vaši otázku odpovím zcela jednoznačně. Zateplení tepelným izolantem z vnější stany obvodové konstrukce bude jednoznačně příznivě působit na kondenzační poměry ve skladbě obvodové stěny. Rosný bod v obvodové stěně se posune směrem ven, zpravidla až do tepelného izolantu.
Teď něco k místům, ve kterých se nyní ve Vašem domě vyskytuje plíseň (jeden z důsledků povrchové kondenzace).
1. podlaha v ložnici - jak popisujete, v problémovém místě jste prováděl dodatečnou hydroizolaci a předpokládám, že opětovné vyplnění místo původního zdiva, bylo provedeno z materiálu o horších tepelně-izolačních vlastnostech, než původní zdivo (např. beton). Tímto zásahem se lokálně snížil tepelný odpor zdiva a povrchová vnitřní teplota klesla v chladných dnech pod úroveň rosného bodu.
2. místo pod stropem v místě nadokenních překladů - problémem bude pravděpodobně Vámi provedená dodatečná tepelná izolace stropní konstrukce z vnitřní strany. Výsledkem její aplikace z vnitřní strany je to, že se rosný bod posouvá směrem dovnitř budovy (zpravidla na hranici mezi dodatečnou izolací a původním vnitřním povrchem stropu) a v nezaizolovaných místech, kde svislé konstrukce touto izolací prostupují (příčky, obvodové stěny) dochází k ochlazení horních částí těchto svislých konstrukcí.
V obou případech, pak na kritických vnitřních plochách dochází při nízkých venkovních teplotách k povrchové kondenzaci a následnému vzniku plísní.
Mimochodem doporučuji provést ještě jednu tepelně-izolační vrstvu stropu a to ze strany půdy (např. na půdovky provést dřevěný rošt, ten vyplnit tepelnou izolací a provést novou pochůznou vrstvu (pokud možno difúzně otevřenou).
S přáním pěkného dne
Ing. David Knill
IR INSPECTIONS s.r.o. Police nad Metují
na Vaši otázku odpovím zcela jednoznačně. Zateplení tepelným izolantem z vnější stany obvodové konstrukce bude jednoznačně příznivě působit na kondenzační poměry ve skladbě obvodové stěny. Rosný bod v obvodové stěně se posune směrem ven, zpravidla až do tepelného izolantu.
Teď něco k místům, ve kterých se nyní ve Vašem domě vyskytuje plíseň (jeden z důsledků povrchové kondenzace).
1. podlaha v ložnici - jak popisujete, v problémovém místě jste prováděl dodatečnou hydroizolaci a předpokládám, že opětovné vyplnění místo původního zdiva, bylo provedeno z materiálu o horších tepelně-izolačních vlastnostech, než původní zdivo (např. beton). Tímto zásahem se lokálně snížil tepelný odpor zdiva a povrchová vnitřní teplota klesla v chladných dnech pod úroveň rosného bodu.
2. místo pod stropem v místě nadokenních překladů - problémem bude pravděpodobně Vámi provedená dodatečná tepelná izolace stropní konstrukce z vnitřní strany. Výsledkem její aplikace z vnitřní strany je to, že se rosný bod posouvá směrem dovnitř budovy (zpravidla na hranici mezi dodatečnou izolací a původním vnitřním povrchem stropu) a v nezaizolovaných místech, kde svislé konstrukce touto izolací prostupují (příčky, obvodové stěny) dochází k ochlazení horních částí těchto svislých konstrukcí.
V obou případech, pak na kritických vnitřních plochách dochází při nízkých venkovních teplotách k povrchové kondenzaci a následnému vzniku plísní.
Mimochodem doporučuji provést ještě jednu tepelně-izolační vrstvu stropu a to ze strany půdy (např. na půdovky provést dřevěný rošt, ten vyplnit tepelnou izolací a provést novou pochůznou vrstvu (pokud možno difúzně otevřenou).
S přáním pěkného dne
Ing. David Knill
IR INSPECTIONS s.r.o. Police nad Metují