Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

6.3.11 / dotaz č. 26169
Dobry den pan Ing.Šubrt,
velmi pekne prosim o vas komentar:
ako zaklad domu som zvazoval betonovu platnu - pozemok bol v spodnej casti zatapany, ale mam rok hotove odvodnenie
a vyzera ze funguje, vidiet to aj na situacii kde su hore dreny a tahane potrubie do vsakovacej studne
predpokladam ze statik to este posudi ked sa spravi odkryv pody a vykop zeminy ( osadenie stavby bude v mieste kde nebol
v minulosti problem s vodou - cize vyska pody je uz nad urovnou cesty, pozemok smerom dozadu stupa do briezku )

chcel som teda dobre odizolovanu betonovu platnu a pod obvodove mury pasy penoveho skla oby nesla vlhkost do stien
teraz vsak zvazujem isoquick-vyzera to super ale neviem naklady, mam poslat rezy a podorys do nemecka, spravia mi ponuku

co sa tyka stien mam predbezne vybratu steny sirky 24cm od KM Beta - ako alternativa Kalksandstein, tam sa vsak udava sirka
stien 17,5 - nemam preverene ci to staci - poslem poziadavku obidvom firmam a uvidime ako budu reagovat a kolko to bude stat
zateplenie by som na obvodovu stenu chcel 30cm polystyren-vraj su aj 40cm standardne kotvy na mechanicke kotvenie

nechcem pivnicu pod domov, bude to len prizemie a prve poschodie, na prvom poschodi poctiva vyska stropu a strecha s velmi malym
sklonom - podla toho co odporuci projektant alebo predajcovia skridly, KM beta alebo bramac - moj odhad je niekde kolo 15°, ak by slo menej
tak bude menej - neviem ako sa to technicky este spravi so stropom na prvom poschodi, ale chcem izolaciu do strechy aspon 30-40cm vaty
( neviem ci to neprehanam, kedze tam bude strop a nad nim len minimalny priestor koli nizkemu sklonu strechy)

na vykurovanie by som chcel pouzit tepelne cerpadlo, nakolko plyn nie je na pozemku
mal som prvotne zaujem o IVT s plosnym zemnym kolektorom cize zem-voda, ale momentalne stale viac zvazujem vzduch-voda
dam si teda spravit ponuky do IVT, Daikin, Zubadan a Fujitsu ( moj odhad zatial na potrebu tepla je 11-12KW-mozem sa vsak mylit, nemam
tuto hodnotu zatial projektantom vypocitanu)
teda cerpadlo by malo vykurovat a taktiez zabezpecit teplu vodu do zasobnika pre celu rodinu- mame s manzelkou 3 deti od 5 do 14 rokov
kurenie by teda malo byt podlahove a zvazujem ho pouzit na prizemi ako aj na poschodi ( obycajne sa dava na poschodie radiator, ale zatial
mi nikto nepovedal preco to tak musi byt, preco nie tiez hore podlahovka )
co sa tyka podlahy tak by som rad drevenu podlahu aj ked viem ze dlazba by lepsie viedla teplo
Co si myslite inak vo vseobecnosti o TC? ake mam ratat asi naklady rocne za servis a aka bude jeho zivotnost? resp.
za ale obdobie budem musiet cerpadlo vymenit? ci len nejake jeho casti? hovori sa hlavne o kompresore?
Inak ako vidiet na podoryse garaz bude sucastou domu a sevena strana tiez zateplena tak ako obvodove steny, vychodna a juzna stena
bude mat asi 16cm izolacie. koli tomu ze by jej podlaha mal by v jednej urovni s domom a napojenie stien garaze by mali byt bez teplenych
mostov, na preklady a podporne stlpy by som rad dal drevene tramy ako aj podpery v casti okolo juznej steny smerom do vchodu domu.
Otazka je ci by ste odporucal nejake vykurovanie do garaze, podlahovka alebo by stacil nejaky rebrik ako bude v kupelniach? Stena medzi
garazou a domom bude tiez zateplena-hrubku tejto izolacie neviem zatial posudit.

ako vidiet na podoryse chceli by sme aj krb - taky pekny aby ho bolo vidiet s 3 stran, cize aj s obyvacky a tiez aj s jedalne a kuchyne
krb by som mal rad len koli romantike a manzelke, nechcem v nom kurit preto aby som mal teplo v dome,ale len prepocit ze chcem mat ohen
zvazujem vsak stale viac ci predsa len nepouzit krbovu vlozku dvojplastovu a natiahnut vzduchove prieduchy do izieb ked sa bude kurit tak bude
aj teplo.obavam sa vsak ze ci pri takto zateplenom dome nebude nastavat prehrievanie interieru - potom by som teda kuril len pre efekt ohna
a mozno trochu vyhrial obmurovku a cez salave teplo z obmurovky mal trocha tepla aj v dome

taktiez by som rad mal nutenu vymenu vzduchu s rekuperaciou, kolega mi odporucal takuto jednotku - + jeho komentar
Nazdar Jaro,
kukni na tyto stranky,
nic lepsiho na trhu nenajdes, je to podobna jednotka jako mam ja, ale s mnohem vyssi ucinnosti.
Je dulezite, aby ta jednotka mela alespon 250m3/hod vykon, nebot prijde nekdo domu v zime sviti slunicko a zapnes plny vykon a vyvetras za cca 2 hod. vymenis kompletne vzduch ve vsech mistnostech. A ten omezeny vykon 100m3 ani nepocitis.
http://www.elektrodesign.cz/web/cs/product/ehr-280-h-akor-standard-rekuperacni-jednotka
mal som totiz dlhu debatu s jednym nemcom co predava Inventer ( decentralne rekuperacne jednotky a celkom sa mi pozdavali, avsak
mam velku obavu ze ich vykon neni moc vysoky a na druhej strane sa musia do obvodovej steny spravit otvory do kazdej izby ak nie dva
podla velkosti a bojim sa kvality utesnenia tychto otvorov, jednoducho mam strach s tolkych otvorov v obvodovych stenach)
myslel som si ze aj z digestoru v kuchyni ako aj pri odsavani par z kupelni tieto teple pary pojdu do rekuperacie ale chlap od Inventeru
mi hovoril ze tieto by on odvadzal uplne prec a nevyuzival ich na rekuperaciu - www.inventer.cz

samozrejme vela sa hovori a dokonca na slovensku su nejake dotacie aj na solarne clanky pre ohrev vody, ci vsak mam ist touto cestou
to mi neni jasne, neviem co to ma vobec zmysel, kedze chcem tepelne cerpadlo, ktore bude mat urcite nejaku spiralu alebo elektricku patronu
koli vyhrievaniu vody pri nizkach teplotach okolo -15°C a teda tato by mi tu vodu ohriala v pripade ze cerpadlo nebude uz mat svoju ucinnost vysoku
mam pocit ze v zimnych mesiacoch mi solar moc nepomoze a v lete budem mat zase prebytky - TC teda nebude pracovat a pojde mi ohrev teplej vody
len zo solaru, alebo bude spatne leto a tak ci tak sa TC zapne? prepacte neviem mam s toho trochu chaos

nespominal som okna, juzna stena by mala mat velke francuzske okna, vacsie okenne otvory by boli aj na vychod. Na zapad a sever by to boli
len mensie okna resp. okno v obyvacke na severozapad neotvarave-len koli presvetleniu - myslite ze je ho vobec treba?
urcite to budu trojskla s plynom - rad by som drevene, paci sa mi myslienka zvnutra drevo zvonka hlinik-koli zivnotnosti.
rad by som aby Uw cize celeho okna bolo kolo 0,8. Ak by som musel ist do plastovych tak len v pripade ze by cenovy rozdiel bol vyrazne vysoky.
paci sa mi praca firmy Makrowin, ak by ste vedel o spolahlivej firma potesi ma taka informacia, hovori sa ze vraj okna tvoria jednu z najvacsich
poloziek na dome, koli prehrievaniu interieru by som rad zaluzie ako tienenie proti prehrievanu v lete a uniku tepla v zime - chcel by som ich eletricky
ovladane a umiestnene by mali byt tak aby boli schovane v izolacii, ak je to mozne, nemam zatial typ na firmu co je kvalitna

na podoryse vidiet este na konci domu smerom na zapad pristresok, ktory by mal byt na tesno prilozeny k domu aby sa dalo suchou nohou
prejst z obyvacky na terasu a pod pristresok - nechcem ho koli tepelnemu mostu spojit s domom

ak by som dokazal do rozpoctu dostat aj inteligentne ovladanie domu s funkciou TV, internet, svetla, kamery, dialkove ovladanie kurenia atd
bol by som velmi rad- zatial mam este malo informacii, videl som nieco od firmy domat, uponor, amicusiq

ako som spominal je toho vela co uvadzam, budem nesmierne vdacny za akykolvek vas komentar nakolka vas povazujem za cloveka
s velkymi skusenostami a super nazormi na problematiku pasivnych domov, ospravedlnte ma ze nepisem vela technickych hodnot ktore
su samozrejme dolezite, som vsak strojar a doteraz som mal len malo kontaktu so stavbami
velmi pekne dakujem vopred
1. Hrubá stavba: Vzhledem k tomu, že máte vlhký pozemek jsou 2 možnosti. První je založit dům tak jak píšete – tedy základovou desku + základové pasy. Pokud byste stavěl dřevostavbu, tak je možné založit dům na pilotech a podlahu nemít na terénu ale ve vzduchu. To lze pochopitelně udělat i u těžké stavby, ale je to nákladné. Výhodou založení nad terénem je, že není problém s vlhkostí, případně ani se záplavami pokud se podlaha udělá dostatečně vysoko nad terénem a nejsou problémy ani s radonem. Pokud budete zakládat na základovou desku, tak bych preferoval buď umístění tepelné izolace do podlahy nad hydroizolací a nebo provedení tepelné izolace násypem pěnoskla pod základovou desku. Tento materiál je již relativně cenově dostupný a pokud budete navážet štěrk pod základovou desku, tak jde o výhodné řešení. V případě, že budete izolovat podlahu, tak je nutné dát svislou (případně v kombinaci s vodorovnou či šikmou) tepelnou izolaci po obvodu základové desky. Asi bych se nesnažil o nějaké systémové řešení systémem ISOQUICK. Předpokládám, že bude cenově výrazně výš, než klasické položení XPS.
Pokud se provádí tepelná izolace násypem z pěnoskla, tak se vyhrabe ornice a provede se vyrovnání do roviny. Na ní se nasype cca 500 mm štěrku z pěnoskla a zhutní. Na pěnosklo se provede zákldabová železobetonová deska (nedělají se základové pasy) a na ní se provede hydroizolace a následuje čistá podlaha.
Vápenopískové cihly je jedno z dobrých řešení. Je jedno jakou použijete tloušťku zdiva – dvoupodlažní dům nepotřebuje žádné extrémně nosné stěny a je téměř jedno z čeho budou, ať jde o vápenopísek, klasickou pálenou cihlu nebo nějaké betonové cihly. Asi bych nedoporučil plynosilikát, neboť ten, bohužel, při stavbě může namoknout a pak má velmi vysokou vlhkost, která vysychá poměrně dlouho. Předpokládám, že oba dva stropy budou tvrdé, tedy z nějakých nosníků s železobetonem. To je rozumné řešení. Klasické rodinné domky s podkrovím v krovu jsou v podstatě v této části dřevostavbami, navíc nekvalitními a z hlediska vytápění i regulace vytápění je velmi problematické kombinovat těžkou stavbu a dřevostavbu. Pokud zvolíte VPC tak se domnívám, že kvalita obou, které jsou na našem trhu je srovnatelná. Asi bude rozhodovat cena. Předpokládám,také, že obě firmy dodají kompletní sortiment vč. překladů a stropů.
Pokud budete dělat poslední strop tvrdý, tak bych se nebránil ani ploché střeše - je to čistě o vkusu a ceně. Plochou střechu lze např. využít i jako klidovou zónu, kam není ze sousedních pozemků vidět.
2. Tepelné izolace domu vám doporučuji co nejsilnější, optimum je někde mezi 30 a 50 cm dle použité tepelné izolace. U zateplení stěn vám doporučuji použít takové hmoždinky, které jsou zapuštěné do tepelné izolace a jsou překryty tepelným izolantem. Zde je nutné dbát na to, aby v místě hmoždinek nebyla silnější vrstva lepidla, neboť pak se hmoždinky prorýsovávají na povrch a dům vypadá po několika letech jak Dalmatin. Tyto hmoždinky vyrábí různé firmy, např. EJOT nebo HILTI, ale i jiní.
3. Půdorys domu nekomentuji, já bych jej asi řešil jinak – po zkušenostech s bydlením v RD bych řešil kuchyni s jídelnou a obytnou částí jako jeden prostor. Ale zde jsem ovlivněn naším stylem života, kdy doma příliš nevaříme.
4. Vzduchotěsnost domu je určitě velmi nutná a spolu s rekuperací se asi jedná o požadavky, které v budoucnu bude řešit každý. Jakou rekuperaci použít nedovedu poradit, toto není můj obor. Rozhodně bych nepoužil inventer, neboť tento systém nemá vhodné uzavírání otvorů v době, kdy se rekuperace nepoužívá. Mimo klasických rekuperací, kdy dochází k pouhé výměně tepla odváděného vzduchu přiváděnému existuje mnoho dalších možností, např. s vestavěným topným tělesem, takže lze rekuperaci používat i pro vytápění nebo s vestavěným tepelným čerpadlem, takže rekuperace může vytápět (nejen teplovodně ale i teplovzdušně) a případně i v létě chladit.
Obecně platí, že vlhkost vzduchu v místnosti závisí především na dotaci vlhkosti vzduchu při větrání, a to jak rostlinami, zvlhčovači či respirací. Obvykle mají lidé z teplovzdušného vytápění strach, neboť znají pouze to, které fungovalo v mnoha zařízeních dříve. Zde se ovšem jednalo o netěsné místnosti a tak i vlivem teplovzdušného vytápění docházelo k nadměrnému větrání. To u vytápění s rekuperací nehrozí, i když je pravda, že teplovodní vytápění je mírně pohodlnější (ale o dost dražší).
5. Krb či jiné topidlo na pevná paliva považuji za velmi důležité – už třeba i kvůli tomu, kdyby došlo k nějaké pohromě a dům nebyl zásobován elektřinou tak aby se v něm dalo topit. Pokud je v budově rekuperace, tak dokáže rozvést teplo vznikající v místnosti s krbem do celého objektu a není nutné se bát přetápění této místnosti vlivem výkonného krbu.
6. Zda je tepelné čerpadlo jako zdroj tepla pro nízkoenergetický či pasivní dům neumím posoudit, protože náklady na jeho pořízení jsou celkem vysoké a při nízké spotřebě tepla je jeho návratnost velmi dlouhá. Jeho provoz příliš náročný není – v podstatě se jedná o obrácenou chladničku – zde lze porovnat náklady na provoz, snad pouze příkon je větší. I z tohoto důvodu bych spíš volil méně účinné, ale o to levnější tepelné čerpadlo, tedy třeba vzduch – vzduch nebo vzduch – voda. Velmi také záleží na tom jak moc budete používat krb. Při jeho častém používání je tepelné čerpadlo téměř luxus.
7. U oken jsou moje názory rozporuplné. Očekávám totiž v nejbližších několika letech změnu v technologii oken, resp. zasklení a spolu s tím i okenních rámů. Cestou tedy může být buď „provizorní“ okna na cca 10 – 15 let a nebo naopak okna co nejkvalitnější. Pokud bych měl volit kvalitní okna, tak bych volil tzv. bezrámová okna, kdy je okenní rám a okenní křídlo při pohledu zvenku až na parapetní část zcela skryté za omítkou. V ČR takováto okna vyrábí např. firma Pražák. U oken doporučuji poptávat nejen tepelně technické vlastnosti oken, ale i další parametry, jako je např. bezpečnost, údržbovost kování apod.
U oken by vás mělo zajímat:
Hodnota součinitele prostupu tepla okna Uw [W/(m2.K)]
Hodnota součinitele prostupu tepla rámu Uf [W/(m2.K)]
Hodnota součinitele prostupu tepla zasklení Ug [W/(m2.K)]
Ochrana proti hluku – hodnota vážené vzduchové neprůzvučnosti Rw [dB]
Vodotěsnost [zatřídění]
Teplotní faktor okna a jeho osazení fRsi [-]
Výměna vzduchu v místnostech – hygiena bydlení
Průvzdušnost [zatřídění]
Součinitel spárové průvzdušnosti iLV [m3/(s.m.Pa0,67)]
Odolnost proti zatížení větrem [zatřídění]
Stavební hloubka rámu a křídla [mm]
Dřevina u dřevěných oken
Druh hranolu pro výrobu dřevěného okna (napojovaný, nenapojovaný)
Druh a počet vrstev povrchové úpravy dřevěného okna
Výrobce kování, přítomnost pojistky proti svěšování křídla
Typ distančního rámečku izolačního skla
Způsob kotvení do ostění, druh kotvicích prostředků
Způsob provedení připojovací spáry včetně toho, počítá-li se s použitím funkčních utěsňovacích pásek
Délka záruky
Vymezení předmětu záruky, způsob řešení nutného seřizování pohyblivých částí během záruční doby, kdo provádí, je-li to úplatná služba, jaká je její cena
Je-li nějaký pozáruční servis a za jakých podmínek
8. Ve vašem dotazu byl zmíněn i solární ohřev teplé vody. Toto je v současné době poměrně ekonomicky zajímavé, neboť během letního období lze připravovat teplou vodu téměř výhradně solárně. Solár lze použít i pokud byste v budoucnu uvažovali o nějakém bazénu – dokáže výrazně prodloužit dobu jeho použití. Zatím se to příliš nepoužívá, ale do budoucna se jistě rozšíří připojení praček a myček nádobí na teplou vodu, což by mohlo znamenat celkem zajímavé úspory elektřiny a tím i peněz. Pokud byste se rozhodl, že zatím solární ohřev vody nebudete dělat doporučuji vám alespoň se na něj připravit tak, abyste v případě jeho pozdějšího pořízení nemusel dělat další rozvody vody.
V zásadě existují dva typy teplovodních solárních kolektorů. První je vakuový - je dražší, ale má vyšší účinnost. Jeho účinnost je vysoká i v zimě. Pokud byste jej použil tak je nutné jej instalovat téměř ve svislé poloze, neboť pokud je šikmo, tak v zimě na něj napadá sníh. Protože je kolektor dobře tepelně izolovaný, nedojde k natátí sněhu a ten na kolektoru zůstane ležet. Tento kolektor se používá hlavně tam, kde je potřeba tepla i v zimě, tedy např. tam, kde slouží solární kolektory i k přitápění.
Druhoou možností je použít klasický deskový solární kolektor. Ten je levnější, má nižší účinnost a lze jej dát i šikmo, neboť se sluncem více zahřívá a sníh z něj lehce sklouzává.
9. Doporučil bych vám také udělat oddělený vodovod na užitkovou a pitnou vodu (pokud nebudete mít pitnou vod ze studně). Ceny za pitnou vodu neustále rostou a není daleko doba, kdy dosáhnou výše odhadem 6 €/m3.

10. K vaší otázce ohledně ceny stavby se, bohužel, nemohu vyjadřovat. Jednak neznám slovenské ceny a pak na ceně stavby se rozhodující měrou podílejí doplňkové konstrukce. Jen rozdíl v jedné koupelně může být přes 100 000 Kč (může být i 200 000 Kč a více).

Zdraví
Roman Šubrt