Internetová poradna i-EKIS / odpověď
12.11.12 / dotaz č. 37346
Dobrý den, bydlíme v domě z počátku minulého století postaveném z plných cihel. Dům má plastová okna, nemá žádnou dodatečnou vnější izolaci. V zimním období, kdy nejsou nepřetržitě otevřená okno, je v kuchyni i přes časté větrání neustále vlhkost kolem 80 %, která pak kondenzuje na nejchladnějším místě což jsou stěny a okna. V důsledku toho dochází kolem rámu oken a na zdech k tvorbě plísní. Byt je vytápěn infra panely, v obývacím pokoji se občas topí v krbových kamnech dřevem. Dům je ve společenském vlastnictví vlastníků jednotek a příštím roce se uvažuje o odizolování základů domu. Jaká by byla optimální metoda izolace? Co se mi podařilo zjistit, používají se buď různé způsoby podřezání a následné vložení izolační vrstvy (plech), nebo odkop okolo obvodového zdiva a následná aplikace nopové fólie a zasypání kačírkem. Má smysl uvažovat ještě o nějakém dodatečném způsobu snížení vlhkosti v kuchyni např. použitím rekuperační jednotky(HR30W)? Je pro případnou montáž potřeba nějaké zvláštní povolení? Jak případně snížit tepelné ztráty (vnitřní izolace), když o vnější izolaci celého domu se vzhledem k cenové náročnosti v blízké době neuvažuje? Děkuji R.E.
Dobrý den,
Vaše problémy se zvýšenou vlhkostí v bytě (až 80 % !!) jsou typickým jevem u starších domů, kde se nahradí původní dřevěná okna za plastová, která se vyznačují větší spárovou těsností než původní. To má za následek postupný nárůst relativní vlhkost v místnostech, což v důsledku vede k povrchové kondenzaci vzdušné vlhkosti obvykle na vnějších obvodových konstrukcích a to zejména v koutech, kolem oken apod. Obvodové konstrukce jsou navrhovány z hlediska tepelně technických vlastností na předpokládanou vnitřní relativní vlhkost vzduchu 50,0 % (dříve na 60,0 %). Z tohoto údaje je patrné, že obvodové konstrukce Vašeho domu takto vysokou vnitřní vlhkost již nemohou „zvládnout“ a musí docházet k poruchám tj. k povrchové kondenzaci, resp. následně ke vzniku plísní. Pokud se tedy s vnitřní vlhkostí nedostanete pod hranici min. 60 %, nelze očekávat zlepšení (za předpokladu, že vytápíte na cca 20 - 22 oC). Vámi navrhované řešení v podobě instalace větrací jednotky s rekuperací tepla (Regulus HR 30 W) je možným řešením, jak uvedený stav zlepšit. Upozorňuji však na tyto skutečnosti:
1) Dodavatel nedoporučuje instalovat jednotku do místností, kde proudí mastný vzduch – kuchyně pravděpodobně patří do této skupiny, ale záleží i na Vašem individuálním posouzení daného prostoru.
2) V důsledku instalace jednotky je nutné předpokládat zvýšení spotřeby tepla na vytápění, resp. na větrání. I když jednotka má rekuperační výměník s účinností až 70 %, provozní účinnost bude zcela určitě nižší (cca 60 %) a část odvedeného tepla (větracím vzduchem) bude třeba nahradit zvýšeným výkonem vytápěcího systému.
3) K instalaci jednotky, se domnívám, není potřeba žádného povolení, resp. popřípadě pouze souhlas majitele domu.
4) Z hlediska umístění jednotky je třeba volit takové místo, aby odkapávající kondenzát, který bude vznikat, nekapal do míst, kde by to mohlo způsobovat problémy.
Dále zmiňované odizolování Vašeho domu vzhledem k poloze Vašeho bytu (1. patro) nebude mít prakticky žádný vliv. Ke způsobu odizolování domu (zamezení vzlínání zemní vlhkosti): mezi dobré metody patří podřezání obvodových konstrukcí a vložení hydroizolační vrstvy, resp. zatlučení do ložné spáry hydroizolační vrstvy v podobě profilovaného plechu. Další možností je uvedené odkopání a provedení zásypu s nopovou fólií a kamenivem. Toto řešení nemusí být vždy funkční, zejména na výrazně provlhlých konstrukcích, resp. záleží na celkovém způsobu založení domu, úrovni podlahy pod terénem, materiálovém složení obvodového zdiva, na druhu půdy okolo domu apod. Jednou z dalších možností je chemická injektáž obvodového zdiva. Podstatným faktorem ale jsou také investiční prostředky, které může investor vložit do realizace této úpravy. Vždy je však třeba postupovat individuálně, zhodnotit konkrétní stav a navrhnout odpovídající řešení v souladu s možnostmi a představami investora.
K poslední otázce: snížení tepelných ztrát. Zmiňované vnitřní zateplení ve Vašem případě nedoporučuji!! Stávající vysoká vnitřní vlhkost by pravděpodobně znamenala ještě větší problémy než doposud. Doporučuji proto pouze realizaci vnějšího zateplení nebo dále provozovat dům ve stávajícím stavebně technickém provedení se zajištěním odpovídajících parametrů vnitřního prostředí tj. vnitřní teploty a vlhkosti.
Za Energo-Envi s.r.o.
Ing. Michal Doležal
Vaše problémy se zvýšenou vlhkostí v bytě (až 80 % !!) jsou typickým jevem u starších domů, kde se nahradí původní dřevěná okna za plastová, která se vyznačují větší spárovou těsností než původní. To má za následek postupný nárůst relativní vlhkost v místnostech, což v důsledku vede k povrchové kondenzaci vzdušné vlhkosti obvykle na vnějších obvodových konstrukcích a to zejména v koutech, kolem oken apod. Obvodové konstrukce jsou navrhovány z hlediska tepelně technických vlastností na předpokládanou vnitřní relativní vlhkost vzduchu 50,0 % (dříve na 60,0 %). Z tohoto údaje je patrné, že obvodové konstrukce Vašeho domu takto vysokou vnitřní vlhkost již nemohou „zvládnout“ a musí docházet k poruchám tj. k povrchové kondenzaci, resp. následně ke vzniku plísní. Pokud se tedy s vnitřní vlhkostí nedostanete pod hranici min. 60 %, nelze očekávat zlepšení (za předpokladu, že vytápíte na cca 20 - 22 oC). Vámi navrhované řešení v podobě instalace větrací jednotky s rekuperací tepla (Regulus HR 30 W) je možným řešením, jak uvedený stav zlepšit. Upozorňuji však na tyto skutečnosti:
1) Dodavatel nedoporučuje instalovat jednotku do místností, kde proudí mastný vzduch – kuchyně pravděpodobně patří do této skupiny, ale záleží i na Vašem individuálním posouzení daného prostoru.
2) V důsledku instalace jednotky je nutné předpokládat zvýšení spotřeby tepla na vytápění, resp. na větrání. I když jednotka má rekuperační výměník s účinností až 70 %, provozní účinnost bude zcela určitě nižší (cca 60 %) a část odvedeného tepla (větracím vzduchem) bude třeba nahradit zvýšeným výkonem vytápěcího systému.
3) K instalaci jednotky, se domnívám, není potřeba žádného povolení, resp. popřípadě pouze souhlas majitele domu.
4) Z hlediska umístění jednotky je třeba volit takové místo, aby odkapávající kondenzát, který bude vznikat, nekapal do míst, kde by to mohlo způsobovat problémy.
Dále zmiňované odizolování Vašeho domu vzhledem k poloze Vašeho bytu (1. patro) nebude mít prakticky žádný vliv. Ke způsobu odizolování domu (zamezení vzlínání zemní vlhkosti): mezi dobré metody patří podřezání obvodových konstrukcí a vložení hydroizolační vrstvy, resp. zatlučení do ložné spáry hydroizolační vrstvy v podobě profilovaného plechu. Další možností je uvedené odkopání a provedení zásypu s nopovou fólií a kamenivem. Toto řešení nemusí být vždy funkční, zejména na výrazně provlhlých konstrukcích, resp. záleží na celkovém způsobu založení domu, úrovni podlahy pod terénem, materiálovém složení obvodového zdiva, na druhu půdy okolo domu apod. Jednou z dalších možností je chemická injektáž obvodového zdiva. Podstatným faktorem ale jsou také investiční prostředky, které může investor vložit do realizace této úpravy. Vždy je však třeba postupovat individuálně, zhodnotit konkrétní stav a navrhnout odpovídající řešení v souladu s možnostmi a představami investora.
K poslední otázce: snížení tepelných ztrát. Zmiňované vnitřní zateplení ve Vašem případě nedoporučuji!! Stávající vysoká vnitřní vlhkost by pravděpodobně znamenala ještě větší problémy než doposud. Doporučuji proto pouze realizaci vnějšího zateplení nebo dále provozovat dům ve stávajícím stavebně technickém provedení se zajištěním odpovídajících parametrů vnitřního prostředí tj. vnitřní teploty a vlhkosti.
Za Energo-Envi s.r.o.
Ing. Michal Doležal
Odpovídá: Ing. Michal Doležal* - EKIS Praha Energo-Envi tisk