Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

3.10.13 / dotaz č. 43109
Dobrý den,
existuje prosím závazná norma, případně za jakých okolností je vymahatelná, která určuje min. intenzitu větrání resp. uvádí množství/objem vzduchu v m3/hod hodinu pro kanceláře případně laboratoře, které pro svůj provoz nevyžadují žádná zvláštní hygienická opatření. Je projekt VZT, na základě kterého byla VZT zrealizovaná, nějakým způsobem závazný pro její provoz (projektovaný výkon či kapacita / reálný provoz) ve smyslu intenzity provětrávání? V objektu je samostatná VZT určená pro větrání, vytápění/dochlazování je řešeno nezávislým systémem (lze větrat i okny). Z různých zdrojů odkazujících se na ČSN EN 13779 jsem vyčetl údaje v desítkách m3/osoba/hodina, zatímco náš správce VZT se odkazuje na projekt a provětrává 200m3/osoba/hodina, což způsobuje "průvan" a diskomfort pro pracovníky a je to také neekonomické.
díky za odpověď.
Dobrý den,
k intenzitě větrání vnitřních prostor lze říci, že např. dle článku 7.2.2 (Poznámka 2) v ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov je pro pobytové místnosti doporučena výměna vzduchu nejméně 15 m3/h na osobu (klidová aktivita) až 25m3/h/osobu při zvýšené aktivitě (produkce metabolického tepla nad 80 W/m2). Při navrhování VZT soustav projektant uvažuje v jednotlivých prostorách s předepsanou výměnou vzduchu pro dimenzování vzduchovodů a jednotlivých komponentů VTZ jednotky. Jednotky jsou dimenzovány tak, aby byly výkonově schopny max. výměnu vzduchu.
Ve skutečnosti tyto stavy maximální výměny vzduchu jsou dosahovány občas, ale ne kontinuálně. Výměna vzduchu by rozhodně neměla snižovat kvalitu vnitřního prostředí, např. nízkou nebo vysokou teplotou, nízkou relativní vlhkost vzduchu a nadměrnou rychlostí proudícího vzduchu. Pokud píšete, že v objektu je prováděná výměna vzduchu s intenzitou 200 m3/h/osobu, pak je to 10x více než by postačovalo pro běžnou kancelářskou práci. Pokud v budovách jsou rozdílné provozy, které vyžadují i rozdílené intenzity výměny vzduchu, pak by i VZT měla být rozdělena do okruhů tak, aby nedocházelo k nadměrné výměně vzduchu tam, kde to není zapotřebí. Nadměrná až nežádoucí výměna vzduchu navíc neúměrně zvyšuje energetickou náročnost budovy. Dalším nežádoucím efektem nadměrné ventilace, zejména v zimních měsících, je nízká relativní vlhkost vzduchu v interiéru (pokud systém ventilace nemá zvlhčování přiváděného vzduchu).
Z hygienického hlediska by větrání mělo zajistit nutnou výměnu vzduchu tak, aby nedošlo k překročení intenzity škodlivin v interiéru, zejména pak CO2, kde je doporučená max. hodnota 1000 ppm. Tuto hodnotu, lze lehce měřit mobilními měřícími přístroji.
Bura
Odpovídá:  Ing., Ph.D. Roman Bura* - EKIS Brno Stavoprojekta tisk