Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

4.6.15 / dotaz č. 58318
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na pár informací. Plánuji koupit starou usedlost v chráněné zoně Národní přírodní památky. Ráda bych zde zřídila ostrovní systém a byla nezávislá na dodávkách elektřiny ze sítě. (elektřina je do obytné části momentálně stažena kabelem ze sloupu, energii ze sítě bych příležitostně využívala pouze v zimních měsících) O mém záměru jsem se radila s památkáři a bylo mi řečeno, že v NPP se sol. systémy nepovolují a v chráněných zonách je to podobné. Rozhodla jsem se tedy požádat o vyjímku, ale je samozřejmě možné, že uřady mou žádost nevyslyší. Přemýšlela jsem o tom, co v takovém případě dělat a napadlo mne panely umístit na zem (s tím by památkáři problém neměli) nebo třeba na nějaký otočný nosič " tracker" vedle budov. Chtěla bych se Vás tedy zeptat, jestli je možné v ČR (legislativa,zákon,vyhlášky) umístit sol. panely na zem či na nosič a jestli to nějak ovlivní množství vyráběné energie. Děkuji za odpovědˇ Hezký den
Dobrý den,

Máte pravdu v tom, že stanovisko ve věcech stavebního oznámení nebo povolení má vždy přednost, ale měl by toto vědět hlavně místně příslušný stavební úřad. Pokud si tedy zažádáte o jejich stanovisko, a místní stavební úřad jako správní úřad ve správním stavebním řízení památkový úřad neosloví, má se za to, že jste udělala vše potřebné – a v případě povolení máte vyhráno. Znám některá památkově chráněná území a lokality, například to mohou být i rozhraní těchto lokalit, kdy Vám stavbu mohou povolit, protože to nebude mít zatěžující vliv. (k charakteru okolí)
Důležité je, udělat nákres, kam budou fotovoltaické či termické panely umístěny, pokud budou "vidět" například pouze ve dvoře –nemělo by nic bránit povolení udělit.

Samozřejmě znám i případ, kdy jeden z klientů úspěšně vyhrál boj s památkovým úřadem, ale musel ve sportu rozhodovat až krajský stavební úřad. Kdy se z podstaty věci, náhledu a současného dnešního narušení památkové zóny muselo dodatečně fotovoltaické zařízení povolit.

Zcela zásadní přitom hraje například i provedení a barva. Abyste proto udělala maximum pro povolení, a je to jedno, zda bude FV pracovat v ostrovním či jiném režimu (on-grid), zvolte takovou statickou konstrukci na uchycení panelů, která bude těsně nad rovinou stávající střešní konstrukce a prvky z této konstrukce nebudou nijak významně přesahovat současnou světlou výšku střechy. Rovněž je dnes možné u některých výrobců panelů si zvolit i barvu panelů, standardně je modrá (světle- až tmavě modrá) ale také třeba hnědou nebo šedou. Pak podle mého názoru byste měla s tímto krajinným řešením uspět téměř vždy, protože FV panely budou na první pohled splývat s budovou, nebudou ji narušovat – a o to památkářům jde hlavně.

Co se týká umístění na zem nebo tzv. "tracker" (slunečnici). To je podle mě dokonce větší problém než střecha – protože zasáhnete instalací do dosud nezastavěného území, a tam platí ještě přísnější pravidla pro povolování staveb, takže tudy cesta nepovede. Rovněž z důvodu krádeže či mechanického poškození nelze takovou instalaci doporučit v obydlených lokalitách, bez zabezpečovacího zařízení. Z hlediska energetického celoročního zisku, lze sice slunečnicí vyrobit až o 30-40% energie více, ale vzhledem k větším investicím, složitosti konstrukce a i větší možné poruchovosti, bych takové řešení rozhodně pro domácnost nemohl doporučit.

Odpovídá:  Ing., LL.M., MBA Petr Maule - EKIS Plzeň CNE tisk