Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

4.4.16 / dotaz č. 67813
Dobrý den, v bytovém domě z roku 1950 je zvažována celková rekonstrukce střechy - tedy výměna krytiny za novou, typově jinou, výměna laťování, instalace difuzní fólie a odvětrávání střechy, výměna oplechování a klempířských prvků, nové vyzdění nadstřešní části komínů atd. Bytový dům má podkrovní vestavbu dvou bytů v podobě vikýřů s pultovou plechovou střechou. Budova není zateplená. Budova nemá zpracované PENB a ani se zpracování nechystá.

Chtěl bych se zeptat:

Zda správně rozumím tomu, že se jedná o jinou, než větší změnu stavby ve smyslu § 7 odstavce (3) zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a § 6 odstavec (2) vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov?

Dále zda ty části střechy, které ohraničují půdní byty (pultová střecha vikýřů bytů, šikmá část střechy navazující na spodní stranu oken bytů, všechny šikmé části stěn bytů tvořené střechou) jsou součástí obálky budovy ve smyslu § 2 odstavec (1) písmeno t) zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií?

A zda je nutné, aby z výše uvedeného důvodu změn obálky budovy a z důvodu absence PENB střecha po celkové rekonstrukci splňovala požadavky na prostup tepla střešní konstrukcí stanovené dle § 6 odstavec (2) písmeno c) vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, a to alespoň v té její části, co je ohraničením půdních bytů (pultová střecha vikýřů bytů, šikmá část střechy navazující na spodní stranu oken bytů, všechny šikmé části stěn bytů tvořené střechou)?
Dobrý den,

Děkuji za Vaše dotazy. Nejprve si dovolím zodpovědět druhou část dotazu, kde platí, přesně jak píšete, že veškeré konstrukce vytápěné půdní vestavby sousedící s renovovaným střešním pláštěm jsou považovány za ochlazovanou obálku budovy neboli tzv. systémovou hranici (dle §2, odst. 1, písmeno t), zákona č. 406/2000 Sb.).

Definici obálky budovy je nutné využít také pro zodpovězení první části dotazu. Zde je pro stanovení změny dokončené budovy jako „větší“ nebo „jiné než větší“ důležité určit poměr plochy veškerých konstrukcí vytápěných půdních bytů, sousedících s renovovaným střešním pláštěm, vůči celkové ploše ochlazované obálky celé budovy. Větší změna dokončené budovy je definována dle §2, odst. 1, písmeno s), zákona č. 406/2000 Sb. tak, že pokud se úpravy na tzv. systémové hranici dotýkají více než 25% celkové plochy obálky budovy, jedná se o větší změnu dokončené budovy, v opačném případě jde o jinou než větší změnu ve smyslu §7, odst. 3, zákona č. 406/2000 Sb. a §6, odst. 2, vyhlášky č. 78/2013 Sb.

Na základě tohoto lze dále zodpovědět třetí část dotazu. Pokud se bude jednat o větší změnu dokončené budovy, bude nutné splnit u veškerých měněných stavebních prvků obálky budovy požadavek dle §6, odst. 2, písm. c), vyhlášky č. 78/2013 Sb., což znamená, že konstrukce na hranici s renovovanou střešní konstrukcí musí splňovat doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2:2011. Prokázání splnění požadavku je v tomto případě prováděno zpracováním PENB dle §7 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb. V případě, že se bude jednat o jinou než větší změnu dokončené stavby, bude nutné dle §7, odst. 3, zákona č. 406/2000 Sb. splnit stejný požadavek (§6, odst. 2, písm. c), vyhlášky č. 78/2013 Sb.), avšak prokázání jeho plnění je možno doložit kopiemi dokladů vztahujícím se k upravovaným konstrukcím, které byste měl po dobu 5 let archivovat.

Pro doplnění ještě uvedu, že zpracování Průkazu energetické náročnosti je dle novely zákona č. 406/2000 Sb., §7a, odst. 1, v případě větší změny dokončené budovy povinné. Stejně tak podle §7a, odst. 2, vyplývá vlastníku budovy povinnost opatřit PENB. V dalších odstavcích je však povinnost dále formulována pro předložení/předání průkazu (možným) kupujícím/nájemcům s ohledem na budoucí smlouvy. O smlouvách uzavřených před účinností povinnosti, tj. před 01/2016, zákon přímo nehovoří.