Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.10.16 / dotaz č. 73666
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat an informaci k úsporám z kogenerační výroby el. energie. Konkrétně se jedná o instalaci parní točivé redukce s generátorem o výkonu cca 200 kW. Palivo je v tomto případě hnědé uhlí. Posuzovaný objekt využívá celoročně kotel na ohřev TV a generátor je uvažovanný s takovým výkonem, aby pokryl z části spotřebu el. energie (nepočítá se tedy s prodáváním přebytku do sítě).
1. Jak se v tomto případě počítá úspora na el. energii? Předpokládám, že zelený bonus není v tomto případě poskytován, avšak v jednom internetovém zdroji jsem dohledal, že celková úspora se uvažuje jako součet úspory za dodávku/distribuci silové elektřiny, úspory za použití sítí, systémové služby, úspory na poplatcích OTE a na dani z el.e.
2. V jakém legislativním předpisu lze informace k tomuto problému dohledat?
Děkuji za odpověď.
chtěl bych se zeptat an informaci k úsporám z kogenerační výroby el. energie. Konkrétně se jedná o instalaci parní točivé redukce s generátorem o výkonu cca 200 kW. Palivo je v tomto případě hnědé uhlí. Posuzovaný objekt využívá celoročně kotel na ohřev TV a generátor je uvažovanný s takovým výkonem, aby pokryl z části spotřebu el. energie (nepočítá se tedy s prodáváním přebytku do sítě).
1. Jak se v tomto případě počítá úspora na el. energii? Předpokládám, že zelený bonus není v tomto případě poskytován, avšak v jednom internetovém zdroji jsem dohledal, že celková úspora se uvažuje jako součet úspory za dodávku/distribuci silové elektřiny, úspory za použití sítí, systémové služby, úspory na poplatcích OTE a na dani z el.e.
2. V jakém legislativním předpisu lze informace k tomuto problému dohledat?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, poplatky za distribuci se v tomto případě neplatí - systémové služby, použití sítí, poplatek ote
Co se týká daně je to složitější
Na základě výroby je osvobozena tzv. ekologicky šetrná elektřina. Tou se ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) části 47 zákona rozumí elektřina pocházející ze sluneční energie, větrné energie nebo geotermální energie, vyrobená ve vodních elektrárnách, vyrobená z biomasy nebo produktů vyrobených z biomasy, vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů nebo vyrobená z palivových článků.
V souvislosti s výrobou je dále osvobozena elektřina vyrobená v dopravních prostředcích, pokud je zde rovněž spotřebována a elektřina vyrobená v malém výrobním zařízení do 2 MW elektrického výkonu, pokud byla vyrobena ze zdaněných výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv nebo spotřební daně (daně z minerálních olejů).
Aby byla elektřina z malého výrobního zařízení osvobozena, musí být splněna ještě další podmínka:
elektřina musí být buď přímo spotřebována (nesmí tedy být dodávána do rozvodné sítě) nebo musí být dodána do takové rozvodné sítě, do které není v daném čase dodávána jiná elektřina, než která splňuje podmínky uvedené v § 8 odst. 1 písm. c).
Elektřina, která je podle § 8 odst. 1 osvobozena na základě výroby, může být bez povolení dodávána jakémukoliv spotřebiteli a může být spotřebována k jakémukoliv účelu. S dodáním osvobozené elektřiny podle § 8 odst. 1 písm. a) je však spojeno problematické prokazování původu elektřiny při obchodování mezi více subjekty obchodního řetězce.
Druhým typem osvobození elektřiny je osvobození z titulu spotřeby (podle § 8 odst. 2). Toto osvobození je podmínečné a závisí na splnění dvou kumulativních podmínek: elektřina musí být použita ke stanovenému účelu a musí být nabyta stanoveným způsobem.
Účely použití elektřiny, se kterými je spojeno osvobození od daně, jsou vymezeny v § 8 odst. 2. První skupina osvobození elektřiny z titulu její spotřeby se vztahuje na elektřinu spotřebovanou při výrobě a distribuci elektřiny. Podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) bude osvobozena elektřina, která byla použita pro výrobu elektřiny nebo pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, popřípadě pro udržení těchto schopností. Od daně je osvobozena rovněž elektřina použitá ke krytí ztrát v přenosové nebo distribuční soustavě [§ 8 odst. 2 písm. c)].
U každého účelu použití, ke kterému se váže osvobození od daně, vzniká otázka, jak široce je takový účel vymezen, co všechno lze osvobodit. Jednoznačná odpověď však na takovou otázku není; jednotlivé případy musí individuálně posuzovat správce daně, ale ten by se vždy měl řídit zásadou, že lze osvobodit elektřinu použitou pro technologické činnosti bezprostředně související a nezbytné pro stanovený účel, ke kterému se osvobození od daně vztahuje.
V případě osvobození od daně z elektřiny podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) nabízí bližší vymezení internetové stránky Celní správy ČR.1 Podle tohoto výkladu lze od daně z elektřiny osvobodit spotřebu elektřiny v technologickém zařízení pro přeměnu energie, ve stavební části a všech nezbytných pomocných zařízení. Nezbytnými pomocnými zařízeními jsou např. i skladovací zařízení, dopravníky, kanceláře obsluhy energetických zařízení apod.
Zásada bezprostřední souvislosti a nezbytnosti se bude aplikovat i ve zbylých případech osvobození elektřiny z titulu její spotřeby [§ 8 odst. 2 písm. d) až f)]. Tedy u elektřiny určené k použití nebo použité při provozování dráhy a drážní dopravy pro přepravu osob a věcí na dráze železniční, tramvajové a trolejbusové, při elektrolytických nebo metalurgických procesech nebo k mineralogickým postupům.
Při aplikaci osvobození od daně z elektřiny na základě spotřeby hraje významnou roli správní uvážení celního úřadu. Nevýhody plynoucí z takového postupu jsou však kompenzovány posouzením individuálních podmínek jednotlivých subjektů a osvobození spotřeby elektřiny v dílčích procesech, které odpovídají specifickým podmínkám daňových subjektů.
Co se týká zelených bonusů:
Výše podpory na elektřinu, která vznikne v procesu vysokoúčinné KVET, není zatím pro nové výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. 1. 2016 v souladu s nařízením vlády č. 402/2015 Sb. v současné době vyhlášena, čeká se na ukončení procesu notifikace tohoto schéma podpory.
Obecně lze říci, že v případě podpory na elektřinu z vysokoúčinné KVET, se na základě zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky MPO č. 37/2016 Sb., jedná zejména o podporu na elektřinu, která je považovaná za elektřinu z KVET, přičemž je v tomto případě nosná celková účinnost kogenerační jednotky a dále využití užitečného tepla, která vzniká ve společném procesu s výrobou elektřiny. Do množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se nezapočítává množství elektřiny vyrobené samostatně bez dodávky užitečného tepla. Není tedy podstatné, zda se veškerá vzniklá elektřina spotřebuje, či zda dochází k přetokům do elektrizační soustavy.
§ 3 odst. (6) a (7) vyhlášky č. 37/2016 Sb. stanoví:
(6) Za elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla se považuje celkové množství vyrobené elektřiny za vykazované období naměřené na výstupu generátorů elektřiny kogenerační jednotky, pokud celková účinnost stanovená postupem uvedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce za vykazované období dosáhla
a) v případě kogenerační jednotky s technologií kombinované výroby elektřiny a tepla uvedenou v § 2 odst. 2 písm. b) a d) až k) nejméně 75 %,
b) v případě kogenerační jednotky s technologií kombinované výroby elektřiny a tepla uvedenou v § 2 odst. 2 písm. a) a c) nejméně 80 %.
(7) Pro kogenerační jednotku s celkovou účinností za vykazované období nižší, než je uvedena v odstavci 6, se množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla za vykazované období stanoví postupem podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.
Co se týká daně je to složitější
Na základě výroby je osvobozena tzv. ekologicky šetrná elektřina. Tou se ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) části 47 zákona rozumí elektřina pocházející ze sluneční energie, větrné energie nebo geotermální energie, vyrobená ve vodních elektrárnách, vyrobená z biomasy nebo produktů vyrobených z biomasy, vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů nebo vyrobená z palivových článků.
V souvislosti s výrobou je dále osvobozena elektřina vyrobená v dopravních prostředcích, pokud je zde rovněž spotřebována a elektřina vyrobená v malém výrobním zařízení do 2 MW elektrického výkonu, pokud byla vyrobena ze zdaněných výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv nebo spotřební daně (daně z minerálních olejů).
Aby byla elektřina z malého výrobního zařízení osvobozena, musí být splněna ještě další podmínka:
elektřina musí být buď přímo spotřebována (nesmí tedy být dodávána do rozvodné sítě) nebo musí být dodána do takové rozvodné sítě, do které není v daném čase dodávána jiná elektřina, než která splňuje podmínky uvedené v § 8 odst. 1 písm. c).
Elektřina, která je podle § 8 odst. 1 osvobozena na základě výroby, může být bez povolení dodávána jakémukoliv spotřebiteli a může být spotřebována k jakémukoliv účelu. S dodáním osvobozené elektřiny podle § 8 odst. 1 písm. a) je však spojeno problematické prokazování původu elektřiny při obchodování mezi více subjekty obchodního řetězce.
Druhým typem osvobození elektřiny je osvobození z titulu spotřeby (podle § 8 odst. 2). Toto osvobození je podmínečné a závisí na splnění dvou kumulativních podmínek: elektřina musí být použita ke stanovenému účelu a musí být nabyta stanoveným způsobem.
Účely použití elektřiny, se kterými je spojeno osvobození od daně, jsou vymezeny v § 8 odst. 2. První skupina osvobození elektřiny z titulu její spotřeby se vztahuje na elektřinu spotřebovanou při výrobě a distribuci elektřiny. Podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) bude osvobozena elektřina, která byla použita pro výrobu elektřiny nebo pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, popřípadě pro udržení těchto schopností. Od daně je osvobozena rovněž elektřina použitá ke krytí ztrát v přenosové nebo distribuční soustavě [§ 8 odst. 2 písm. c)].
U každého účelu použití, ke kterému se váže osvobození od daně, vzniká otázka, jak široce je takový účel vymezen, co všechno lze osvobodit. Jednoznačná odpověď však na takovou otázku není; jednotlivé případy musí individuálně posuzovat správce daně, ale ten by se vždy měl řídit zásadou, že lze osvobodit elektřinu použitou pro technologické činnosti bezprostředně související a nezbytné pro stanovený účel, ke kterému se osvobození od daně vztahuje.
V případě osvobození od daně z elektřiny podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) nabízí bližší vymezení internetové stránky Celní správy ČR.1 Podle tohoto výkladu lze od daně z elektřiny osvobodit spotřebu elektřiny v technologickém zařízení pro přeměnu energie, ve stavební části a všech nezbytných pomocných zařízení. Nezbytnými pomocnými zařízeními jsou např. i skladovací zařízení, dopravníky, kanceláře obsluhy energetických zařízení apod.
Zásada bezprostřední souvislosti a nezbytnosti se bude aplikovat i ve zbylých případech osvobození elektřiny z titulu její spotřeby [§ 8 odst. 2 písm. d) až f)]. Tedy u elektřiny určené k použití nebo použité při provozování dráhy a drážní dopravy pro přepravu osob a věcí na dráze železniční, tramvajové a trolejbusové, při elektrolytických nebo metalurgických procesech nebo k mineralogickým postupům.
Při aplikaci osvobození od daně z elektřiny na základě spotřeby hraje významnou roli správní uvážení celního úřadu. Nevýhody plynoucí z takového postupu jsou však kompenzovány posouzením individuálních podmínek jednotlivých subjektů a osvobození spotřeby elektřiny v dílčích procesech, které odpovídají specifickým podmínkám daňových subjektů.
Co se týká zelených bonusů:
Výše podpory na elektřinu, která vznikne v procesu vysokoúčinné KVET, není zatím pro nové výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. 1. 2016 v souladu s nařízením vlády č. 402/2015 Sb. v současné době vyhlášena, čeká se na ukončení procesu notifikace tohoto schéma podpory.
Obecně lze říci, že v případě podpory na elektřinu z vysokoúčinné KVET, se na základě zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky MPO č. 37/2016 Sb., jedná zejména o podporu na elektřinu, která je považovaná za elektřinu z KVET, přičemž je v tomto případě nosná celková účinnost kogenerační jednotky a dále využití užitečného tepla, která vzniká ve společném procesu s výrobou elektřiny. Do množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se nezapočítává množství elektřiny vyrobené samostatně bez dodávky užitečného tepla. Není tedy podstatné, zda se veškerá vzniklá elektřina spotřebuje, či zda dochází k přetokům do elektrizační soustavy.
§ 3 odst. (6) a (7) vyhlášky č. 37/2016 Sb. stanoví:
(6) Za elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla se považuje celkové množství vyrobené elektřiny za vykazované období naměřené na výstupu generátorů elektřiny kogenerační jednotky, pokud celková účinnost stanovená postupem uvedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce za vykazované období dosáhla
a) v případě kogenerační jednotky s technologií kombinované výroby elektřiny a tepla uvedenou v § 2 odst. 2 písm. b) a d) až k) nejméně 75 %,
b) v případě kogenerační jednotky s technologií kombinované výroby elektřiny a tepla uvedenou v § 2 odst. 2 písm. a) a c) nejméně 80 %.
(7) Pro kogenerační jednotku s celkovou účinností za vykazované období nižší, než je uvedena v odstavci 6, se množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla za vykazované období stanoví postupem podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.
Odpovídá: Ing. Tomáš Krásný* - EKIS Praha, Energetické poradenství
Téma: Kogenerace, trigenerace
tisk