Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

12.3.18 / dotaz č. 91435
Dobrý den, rád bych se zeptal na celkové srovnání VPC x Izolox / Velox.

VPC stěna 17,5cm + třeba 25cm zateplení x Izolox z obou stran desky 3,5cm, uvnitř 15cm ŽB + 15cm šedý polystyren.

Izolox se mi líbí díky absolutně jednoduché výstavbě a možnosti uložit hlavní odpady do ztraceného bednění před vylitím betonem, rovněž elektřina se dělá snadno, jen drážkou do měkké desky. Jen ta nevýhoda v podobě ocelových spon...

Jak tyto systémy vychází v porovnání tepelně a cenově?

Děkuji
Dobrý den, děkujeme, že jste se s důvěrou obrátil na naše středisko s dotazem.

Pokud vybíráte z těchto dvou variant, doslova porovnáváte neporovnatelné.

Varianta 1 (VPC zdivo + ETICS) dosahuje součinitele prostupu tepla cca 0,15 W/(m2K), navíc pokud se využije zapuštěných hmoždinek, jedná se o konstrukci bez tepelných mostů. Pravdou je, že instalace jsou v tomto tvrdém materiálu o něco náročnější. V koupelnách či na toaletě se vyplácí vytvořit instalační přizdívky např. z porobetonu. Pro elektroinstalace pak využít připravených dutin v jednotlivých tvarovkách. Nicméně je to řešitelné. Navíc vápenopískové tvárnice mají vysokou schopnost akumulace tepla. Je to materiál, který dává dobré předpoklady pro splnění neprůvzdušnosti obvodového pláště budovy (v kombinaci s omítkou, samozřejmě).

Varianta 2 (ztracené bednění z cementovláknitých desek, nosná vrstva z železobetonu a tepelný izolant). Při této skladbě budeme hovořit o součiniteli prostupu tepla kolem 0,20 W/(m2K). Účinnost tepelné izolace snižuje použití zmíněných ocelových spon, které ve fázi montáže drží desky ztraceného bednění. Tj. je zde ocelový prvek, který vede teplo z interiéru do exteriéru. Vzhledem k použití cementovláknité desky (částečně slouží jako izolant) na straně interiéru se také snižuje možnost akumulace tepla do betonového jádra. Nevýhodou tohoto systému muže být také tvarová nestálost cementovláknitých desek (na bázi dřeva), která se může projevit praskáním spár. Proto doporučuji využití pletiva jako výztuže omítek. Pokud by bylo cílem zvýšit součinitel prostupu tepla, nabízí se dvě varianty. Jednak zvýšit tl. izolonatu ve skladbě nebo navrženou skladbu doplnit o zateplovací systém např. z EPS. Tím se mimo jiné eliminuje vliv ocelových spon a zároveň není třeba provádět klasickou omítku.
Stejně tak je otázkou, do jaké míry jste na stavbě schopni vyrobit homogenní betonovou směs, a kvalitně ji uložit do bednění. V opačném případě ve vrstvě betonu, resp. železobetonu vznikají tzv. hnízda. Ty činí problémy jak z hlediska statického (u RD to nebude mít význam), tak především z hlediska vzduchotěsnosti. A do domu tak může doslova foukat.

Cenově porovnat varianty, které si neodpovídají vlastnostmi je tedy trochu nelogické. V případě zájmu pro Vás mohu detailní kalkulaci zpracovat - mimo činnost poradny EKIS.

Ale i z laického hlediska si můžeme výslednou cenu dovodit:

Var 2 oproti Var 1
-provedení omítky z exteriéru s následnou vrstvou cement. tmelu a finální omítky
- nutnost použití rabicova pletiva na omítky v interiéru
- pokud bude proveden doplňkový zateplovací systém, ušetříme za vnější omítky, ale vnášíme práci navíc (v tomto případě už nehraje roli samotná síla izolantu)

V konečném důsledku může být varianta 2 dražší a to i za cenu horších parametrů konstrukce.

Každopádně do výběru a Vašeho rozhodnutí by určitě měly vstupovat další faktory. Např. přerušení tepelného mostu v patě zdiva, uložení předokenních stínících prvků (žaluzie, rolety) - to by v případě tl. izolace 150 mm bylo poměrně náročné aj.


V případě zájmu či nesrovnalostí si neváhejte domluvit osobní konzultací.
Odpovídá:  Ing. Tomáš Hrdlička* - EKIS Brno Smolka tisk