Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.4.18 / dotaz č. 92311
Dobrý den,
dovoluji si se na Vás obrátit s dotazem na Váš pohled či zkušenosti s použitím tepelněizolačních omítek na „historických“ objektech. Řešíme rekonstrukci budovy mateřské školy s dekorativní fasádou s pilastry, reliéfy, profilovanými římsami apod. S ohledem na hodnotu fasády ji nechceme zateplit, avšak v rámci projektu energetických úspor pro OPŽP (výměny oken a zateplení podkroví) zvažuje použití tepelně izolační omítky na opravu fasády, byť jsme si samozřejmě vědomi značně nižšího efektu v porovnání se zateplením. Je však toto řešení vůbec vhodné pro takové budovy? Je zde vyšší riziko např. kondenzace vodní páry v konstrukcích, nebo jiné komplikace?
Předem děkuji za Váš názor.
Budovu si lze prohlédnout na odkazu, který jsem Vám poslala na mail.
dovoluji si se na Vás obrátit s dotazem na Váš pohled či zkušenosti s použitím tepelněizolačních omítek na „historických“ objektech. Řešíme rekonstrukci budovy mateřské školy s dekorativní fasádou s pilastry, reliéfy, profilovanými římsami apod. S ohledem na hodnotu fasády ji nechceme zateplit, avšak v rámci projektu energetických úspor pro OPŽP (výměny oken a zateplení podkroví) zvažuje použití tepelně izolační omítky na opravu fasády, byť jsme si samozřejmě vědomi značně nižšího efektu v porovnání se zateplením. Je však toto řešení vůbec vhodné pro takové budovy? Je zde vyšší riziko např. kondenzace vodní páry v konstrukcích, nebo jiné komplikace?
Předem děkuji za Váš názor.
Budovu si lze prohlédnout na odkazu, který jsem Vám poslala na mail.
Dobrý den,
je jasné, že Váš objekt je zcela nevhodný, pro klasické zateplení kontaktním zateplovacím systémem. Budova nemusí být památkově chráněná, ale je jisté, že její vzhled je historicky cenný. Osobně vidím v tomto vzhledu vyšší hodnotu než snížení energetické náročnosti. Je ale také zřejmé, že energetickou náročnost je potřeba snižovat. V principu se nabízí 2 varianty řešení. První z nich je zateplení zevnitř. Na to jsou různé systémy. Určitě existují řešení zajišťující snížení energetické náročnosti a zároveň správnou funkci konstrukce z hlediska tepelné techniky (zejména vyloučení nadměrné kondenzace vodních par v konstrukci). Má to samozřejmě své nevýhody - zmenšuje se vnitřní prostor, velmi komplikované je to u objektů s dřevěnými stropy. Druhou variantou snížení energetické náročnosti při současném zachování cenného vzhledu mohou být tepelněizolační omítky. Zde je potřeba očekávat, že efekt snížení energetické náročnosti nebude velký. Tepelněizolační omítky jsou realizovány v menších tloušťkách než tepelné izolanty a ještě mají vyšší tepelnou vodivost. Tepelnětechnické komplikace nevidím. Tepelněizolační omítku jsou poměrně prodyšné pro vodní páry, nečekal bych nadměrnou kondenzaci. Tepelnětechnický výčet bych ale určitě po výběru konkrétní omítky doporučoval.
Zmiňujete OPŽP - zde jsou pro památkově chráněné objekty úlevy. Normálně je potřeba snížit spotřebu energie minimálně o 20%, u památkově chráněných jen o 10%. Těch i těch 10% je zřejmě nedosažitelných jen zateplením tepelněizolační omítkou. Tímto opatřením šetříte je energii na vytápění (osvětlení, ohřev TV apod. zůstává stejné), navíc jen na jedné konstrukci a to ještě celkem nepatrně. Navíc na dílčí zateplované konstrukce je požadavek na součinitel prostupu tepla a ten pouze s tepelněizolační omítkou nedosáhnete (lze na to získat výjimku z památkového úřadu).
S pozdravem
Tomáš Kupsa
je jasné, že Váš objekt je zcela nevhodný, pro klasické zateplení kontaktním zateplovacím systémem. Budova nemusí být památkově chráněná, ale je jisté, že její vzhled je historicky cenný. Osobně vidím v tomto vzhledu vyšší hodnotu než snížení energetické náročnosti. Je ale také zřejmé, že energetickou náročnost je potřeba snižovat. V principu se nabízí 2 varianty řešení. První z nich je zateplení zevnitř. Na to jsou různé systémy. Určitě existují řešení zajišťující snížení energetické náročnosti a zároveň správnou funkci konstrukce z hlediska tepelné techniky (zejména vyloučení nadměrné kondenzace vodních par v konstrukci). Má to samozřejmě své nevýhody - zmenšuje se vnitřní prostor, velmi komplikované je to u objektů s dřevěnými stropy. Druhou variantou snížení energetické náročnosti při současném zachování cenného vzhledu mohou být tepelněizolační omítky. Zde je potřeba očekávat, že efekt snížení energetické náročnosti nebude velký. Tepelněizolační omítky jsou realizovány v menších tloušťkách než tepelné izolanty a ještě mají vyšší tepelnou vodivost. Tepelnětechnické komplikace nevidím. Tepelněizolační omítku jsou poměrně prodyšné pro vodní páry, nečekal bych nadměrnou kondenzaci. Tepelnětechnický výčet bych ale určitě po výběru konkrétní omítky doporučoval.
Zmiňujete OPŽP - zde jsou pro památkově chráněné objekty úlevy. Normálně je potřeba snížit spotřebu energie minimálně o 20%, u památkově chráněných jen o 10%. Těch i těch 10% je zřejmě nedosažitelných jen zateplením tepelněizolační omítkou. Tímto opatřením šetříte je energii na vytápění (osvětlení, ohřev TV apod. zůstává stejné), navíc jen na jedné konstrukci a to ještě celkem nepatrně. Navíc na dílčí zateplované konstrukce je požadavek na součinitel prostupu tepla a ten pouze s tepelněizolační omítkou nedosáhnete (lze na to získat výjimku z památkového úřadu).
S pozdravem
Tomáš Kupsa