MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Energetický management

Systém hospodaření s energií v podobě energetického managementu je soubor opatření, jejichž cílem je efektivní řízení snižování spotřeby energie. Jedná se o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství.

Podle normy ČSN EN ISO 50001:2012 je energetický management založen na principu neustálého zlepšování, což lze vystihnout hesly: Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej (z anglického: Plan – Do – Check – Act).

Plánuj

Provádění přezkoumání spotřeby energie a stanovování výchozího stavu, ukazatelů energetické náročnosti, cílů, cílových hodnot a akčních plánů, nezbytných pro dosahování výsledků, které snižují energetickou náročnost.

Dělej

Zavádění akčních plánů systému hospodaření s energií.

Kontroluj

Procesy monitorování a měření a klíčové charakteristiky činností, které determinují energetickou náročnost vzhledem k energetické politice, cílům a zprávám o výsledcích.

Jednej

Provádění opatření k neustálému snižování energetické náročnosti a zlepšování systému hospodaření s energií.

Princip energetického managementu lze také formulovat jako systémový a investičně nenáročný soubor opatření, jehož cílem je postupné dosahování významných úspor energie a zlepšení organizace práce.

Jedná se o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství, který se skládá zejména z těchto činností:

  1. Měření a zaznamenávání spotřeby energie - data o spotřebě energie (a vody) minimálně v měsíční podrobnosti
  2. Stanovení potenciálu úspor energie - stanovení výchozího stavu (přezkum spotřeby)
  3. Realizace opatření
  4. Vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti realizovaných opatření
  5. Porovnávání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených
  6. Tvorba a aktualizace energetických koncepcí, energetických (akčních) plánů

Cílem zavedení energetického managementu je řízení spotřeby energie za účelem dlouhodobého snižování dopadů na životní prostředí, jehož významným vedlejším efektem je snižování provozních nákladů.

Praxe prokázala, že samotné provedení investičních opatření pro snížení energetické náročnosti (zateplení, výměna oken, výměna zdroje tepla) sama o sobě nezaručuje dlouhodobě udržitelné a nejvyšší možné snížení spotřeby energie. Teprve ve spojení s opatřeními, jako je regulace otopné soustavy a obecně přizpůsobení provozu novému stavu budov a zavedení energetického managementu může tento optimální stav zajistit.

V praxi existují ověřené postupy a příklady, z nichž vyplývá, že díky systematickému energetickému managementu dochází u renovovaných objektů v dlouhodobém horizontu ke snížení spotřeby energie pod úroveň deklarovanou v energetickém auditu a tím i k výraznému zlepšení ekonomické návratnosti daných opatření.

Obecně platná pravidla a doporučení

Níže jsou zmíněna minimální obecně závazná pravidla platná pro zavedení a prokázání energetického managementu na jakékoliv z výše uvedených úrovní.

  1. Smlouva s odpovědným pracovníkem (energetickým manažerem) v rámci struktury organizace, či s externím energetickým manažerem, která trvá alespoň po dobu udržitelnosti projektu.
  2. Data o spotřebě energie jsou sledována, vyhodnocována a reportována v minimálně měsíčním intervalu (podrobnější údaje jsou výhodou).
  3. Data o spotřebě energie jsou sledována a vyhodnocována minimálně 1x za rok, nebo alespoň jednu topnou sezónu před kolaudací daných stavebních úprav objektu.
  4. Software pro energetický management může být založen na:
    1. tabulkových nástrojích (MS EXCEL, apod.),
    2. komerčních SW nástrojích určených přímo k výkonu energetického managementu nebo jsou součástí řešení pro facility management,
    3. vlastních SW nástrojích umožňujících plnit požadované funkce EM.