Kontrola klimatizačních systémů

U provozovaných klimatizačních systémů s chladícím výkonem vyšším 12 kW je vlastník nebo společenství vlastníků jednotek na základě zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií, povinen zajistit pravidelnou kontrolu tohoto systému, jejímž výsledkem je zpráva z kontroly klimatizačního systému.

Vlastník či SVJ má dále povinnost na vyžádání předložit zpracovanou zprávu o kontrole ministerstvu příp. kontrolnímu orgánu, kterým je v souladu s výše uvedeným zákonem, Státní energetická inspekce. Vlastní či SVJ dále musí ministerstvo informovat v případě, kdy zprávu zpracovává osoba, která získala oprávnění pro tuto činnost v jiném členském státě.

1. hodnocení dokumentace a dokladů klimatizačního systému,
2. vizuální prohlídku a kontrolu provozuschopnosti přístupných zařízení klimatizačního systému,
3. hodnocení údržby klimatizačního systému,
4. hodnocení dimenzování klimatizačního systému v porovnání s požadavky na chlazení budovy,
5. hodnocení účinnosti klimatizačního systému a
6. doporučení k ekonomicky proveditelnému zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému.

Výše uvedené povinnosti se nevztahují na klimatizační systémy, umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci - s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Kontrola klimatizačního systému se vztahuje na klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob (klimatizační systémy sloužící pro technologické účely – typicky např. chlazení serverů, laboratoří aj., nejsou předmětem těchto kontrol).

Níže uvádíme příklady, kdy vzniká a kdy nevzniká povinnost kontroly klimatizačního systému:

Příklad 1: Ve výrobním podniku je zdroj chladu o příkonu 100 kW určen pro klimatizační systém upravující vnitřní prostředí výroby léků, na rozvod chladné vody je napojena i kancelář s ventilátorovým konvektorem (FanCoil) o výkonu 3 kW. Tento zdroj chladu a s ním související klimatizační systém není nutné kontrolovat, protože klimatizační systém slouží pro technologické účely a ne potřeby osob a jedno zařízení napojené na tento systém a sloužící pro potřebu osob má výkon menší než 12 kW.

Příklad 2: Na druhý zdroj chladu téhož podniku o jmenovitém příkonu též 100 kW je napojena klimatizace jak výrobních prostor, kde vyžaduje chlazení technologie, tak dvou pater kanceláří s celkovým chladicím výkonem 80 kW. V tomto případě je třeba provést kontrolu zdroje a rozvodů chladu a klimatizačního systému kanceláří. Klimatizační systém výrobních prostor není třeba kontrolovat.

Příklad 3: V bance je celkem instalováno 100 kusů split chladivových jednotek, každá se jmenovitým příkonem zdroje 5 kW. V takovém případě není nutné kontrolu provádět, protože každý zdroj chladu se posuzuje samostatně a jeho příkon je menší než 12 kW.

Příklad 4: V administrativní budově je vodní klimatizační systém s ventilátorovými konvektory a zdroj chladu s příkonem 500 kW. V takové budově je třeba provést kontrolu klimatizačního systému.

Příklad 5: V multifunkčním domě jsou 3 patra klimatizovaných kanceláří, 3 patra klimatizovaných bytů a příkon zdroje chladu je 300 kW. V takovém případě je třeba provést kontrolu zdroje chladu rozvodů a klimatizace kanceláří, klimatizace v bytech není třeba kontrolovat.

Četnost pravidelných kontrol je dána přílohou č. 2 vyhlášky č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních zařízení. Následující tabulka shrnuje četnost kontrol:

Kontrolu provozovaného kotle a rozvodů tepelné energie smí provádět jen energetický specialista s platným oprávněním ke kontrole klimatizačních systémů nebo osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie. Vzor a obsah zprávy je uveden ve výše uvedené vyhlášce.