MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Kontrola klimatizačních systémů

U provozovaných klimatizačních systémů s chladícím výkonem vyšším 12 kW je vlastník nebo společenství vlastníků jednotek na základě zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií, povinen zajistit pravidelnou kontrolu tohoto systému, jejímž výsledkem je zpráva z kontroly klimatizačního systému.

Vlastník či SVJ má dále povinnost na vyžádání předložit zpracovanou zprávu o kontrole ministerstvu příp. kontrolnímu orgánu, kterým je v souladu s výše uvedeným zákonem, Státní energetická inspekce. Vlastní či SVJ dále musí ministerstvo informovat v případě, kdy zprávu zpracovává osoba, která získala oprávnění pro tuto činnost v jiném členském státě.

Předmětem samotné kontroly je:
  1. hodnocení dokumentace a dokladů klimatizačního systému,
  2. vizuální prohlídku a kontrolu provozuschopnosti přístupných zařízení klimatizačního systému,
  3. hodnocení údržby klimatizačního systému,
  4. hodnocení dimenzování klimatizačního systému v porovnání s požadavky na chlazení budovy,
  5. hodnocení účinnosti klimatizačního systému a
  6. doporučení k ekonomicky proveditelnému zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému.

Výše uvedené povinnosti se nevztahují na klimatizační systémy, umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci - s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Kontrola klimatizačního systému se vztahuje na klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob (klimatizační systémy sloužící pro technologické účely – typicky např. chlazení serverů, laboratoří aj., nejsou předmětem těchto kontrol).

Níže uvádíme příklady, kdy vzniká a kdy nevzniká povinnost kontroly klimatizačního systému:

Příklad 1: Ve výrobním podniku je zdroj chladu o příkonu 100 kW určen pro klimatizační systém upravující vnitřní prostředí výroby léků, na rozvod chladné vody je napojena i kancelář s ventilátorovým konvektorem (FanCoil) o výkonu 3 kW. Tento zdroj chladu a s ním související klimatizační systém není nutné kontrolovat, protože klimatizační systém slouží pro technologické účely a ne potřeby osob a jedno zařízení napojené na tento systém a sloužící pro potřebu osob má výkon menší než 12 kW.

Příklad 2: Na druhý zdroj chladu téhož podniku o jmenovitém příkonu též 100 kW je napojena klimatizace jak výrobních prostor, kde vyžaduje chlazení technologie, tak dvou pater kanceláří s celkovým chladicím výkonem 80 kW. V tomto případě je třeba provést kontrolu zdroje a rozvodů chladu a klimatizačního systému kanceláří. Klimatizační systém výrobních prostor není třeba kontrolovat.

Příklad 3: V bance je celkem instalováno 100 kusů split chladivových jednotek, každá se jmenovitým příkonem zdroje 5 kW. V takovém případě není nutné kontrolu provádět, protože každý zdroj chladu se posuzuje samostatně a jeho příkon je menší než 12 kW.

Příklad 4: V administrativní budově je vodní klimatizační systém s ventilátorovými konvektory a zdroj chladu s příkonem 500 kW. V takové budově je třeba provést kontrolu klimatizačního systému.

Příklad 5: V multifunkčním domě jsou 3 patra klimatizovaných kanceláří, 3 patra klimatizovaných bytů a příkon zdroje chladu je 300 kW. V takovém případě je třeba provést kontrolu zdroje chladu rozvodů a klimatizace kanceláří, klimatizace v bytech není třeba kontrolovat.

Četnost pravidelných kontrol je dána přílohou č. 2 vyhlášky č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních zařízení. Následující tabulka shrnuje četnost kontrol:

Jmenovitý chladící výkon

První kontrola po uvedení do provozu (roky)

Další kontrola

systém je trvale monitorová (roky)

systém není trvale monitorován (roky)

Od 12 kW do 100 kW

10

10

10

Nad 100 kW

4

10

4

 

Kontrolu provozovaného kotle a rozvodů tepelné energie smí provádět jen energetický specialista s platným oprávněním ke kontrole klimatizačních systémů nebo osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie. Vzor a obsah zprávy je uveden ve výše uvedené vyhlášce.