Tepelná pohoda
Pocit tepla či chladu, který člověk vnímá v místnosti, zdaleka nezávisí jen na teplotě vzduchu. Klíčem k němu je tepelná pohoda.
Tepelná pohoda je závislá na následujících faktorech:
• teplota vnitřního vzduchu,
• vlhkost vzduchu,
• povrchová teplota konstrukcí (stěn, oken, dveří) obklopujících místnost,
• rychlost proudění vnitřního vzduchu.
Teplota vzduchu v obytných místnostech se má pohybovat v rozmezí kolem 20o C. Nemělo by docházet ani k přetápění, ani by neměla být teplota trvale příliš nízká. V prvním případě se zbytečně zvyšují náklady na vytápění (poklesem teploty o 1 °C lze snížit náklady až o 5 %). Ve druhém případě má člověk pocit chladu a při delším pobytu může snadno onemocnět.
Vlhkost vzduchu závisí na množství vodních par, které jsou ve vzduchu obsaženy. Nejčastěji se vyjadřuje jako tzv. relativní vlhkost a udává se v procentech. V obytných místnostech má být relativní vlhkost v rozmezí od 30 do 70 %. Při nižší vlhkosti se zvyšuje odpařování z povrchu lidského těla, které se tím ochlazuje. Při vyšších hodnotách vlhkosti je naopak odpařování vody z těla znesnadněno a člověk se potí. Ohříváním vzduchu v místnosti se relativní vlhkost snižuje a člověk pak může mít i při vyšší teplotě vzduchu pocit chladu. Řešením přitom není další zvyšování teploty, ale zvýšení vlhkosti vzduchu, například pomocí odpařovače.
|