Ve světě se však začínají postupně používat i k mnohem běžnějším účelům:
· výroba elektrické energie, tepla a chladu pro užití v domácnostech a organizacích – odhaduje se, že ve světe jsou instalovány palivové články s celkovým výkonem kolem 50 MW; vzniklé teplo se využívá formou kogenerace,
· pohon motorových vozidel (palivem bývá metanol, z něhož se získává vodík)
· výroba elektrické energie pro malé spotřebiče, např. telefony a notebooky (k tomuto účelu se zkoušejí např. membránové články).
Hlavními výhodami palivových článků jsou
· čistota jejich provozu (odpadním produktem bývá čistá voda – o hasičském voze, používajícím palivové články, se tak v nadsázce tvrdí, že si sám vyrábí vodu pro hašení),
· vysoká energetická účinnost – přibližně dvojnásobná v porovnání s výrobou elektřiny v klasických elektrárnách,
· dobré vlastnosti pro využití v provozu – možnost přetížení, nenáročná údržba.
Hlavní nevýhodou jsou velmi vysoké investiční náklady – až tisíce Kč na vyrobený Gigajoul energie.
|