Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.4.23 / dotaz č. 156886
Dobrý den, máme starší rodinný dům s obvodovými zdmi okolo 100 cm. Máme již vyměněná okna. Teď plánujeme zateplit střechu. Vyplatí se zateplit obvodové zdi, když jsou takto široké? Děkuji moc za zpětnou vazbu.
Dobrý den , děkujeme za dotaz.
Charakteristickou vlastností obvodového zdiva staveb z hlediska prostupu tepla a s tím i nutnosti zdivo zateplovat, je součinitel prostupu tepla U v jednotkách W/(m2.K) slovy Watt na metr čtvereční a Kelvin, který udává, jaké množství tepla projde jedním metrem čtverečním při teplotním rozdílu jeden Kelvin, jinak jeden stupeň Celsia. Čím je jeho hodnota nižší, tím lepší je konstrukce z pohledu ochrany proti únikům tepla z budovy. S rostoucí tloušťkou zdiva součinitel prostupu tepla klesá, zlepšuje se. Kromě tloušťky je dalším prvkem, který určuje, o jak kvalitní konstrukci jde, tepelná vodivost materiálu konstrukce, stěny, která udává, jak dobře či špatně vede teplo, jak dobře či špatně sdílí teplo vedením mezi dvěma svými povrchy, vnitřním a venkovním. Označuje se řeckým písmenem lambda.
Dlouhou dobu v historii stavebnictví budov bylo jakýmsi etalonem zdivo z plných cihel o tloušťce 45 cm, které vykazuje součinitel prostupu tepla U=1,4 W/(m2.K). Norma o tepelné ochraně budov předepisuje pro současné nové budovy hodnotu U=0,3 W/(m2.K) pro obvodové zdi jako nepřekročitelný požadavek a doporučuje hodnotu ne vyšší nežli U=0,25 W/(m2.K). Tato hodnota může být ještě zpřísněna dalšími předpisy jako vyhláškou o energetické náročnosti budov č. 264/2020 jako prováděcího předpisu pro zákon o hospodaření energií č. 406/2000. Jak je na tom zdivo tloušťky 100 cm? Zjevně se jedná o zdivo kamenné nebo smíšené – směs kamene a cihel. Tepelná vodivost kamene poměrně značně kolísá podle jeho druhu. Charakteristická hodnota součinitele prostupu tepla kamenného zdiva o tloušťce 1 metr by mohla nabývat hodnoty U=1,6 W/(m2.K), tedy o něco horší, než zdivo z plných cihel tl. 45 cm. Další vlastností zdiva, která charakterizuje jeho vlastnosti s ohledem na sdílení tepla je schopnost jeho akumulace. Takto silné kamenné zdivo je schopno překonat období s nízkou venkovní teplotou, takže není nutno dimenzovat výkon otopného systému na obvyklých – 15 °C, ale na hodnotu např. -10 °C.
Pokud porovnáme součinitel prostupu s výše uvedenými normovými požadavky, vychází teoreticky, že zateplení by si zasloužilo, a to minimálně nějakých 16 cm izolantu. Při zateplování takového zdiva může být problém s vlhkostí zdiva a nutnosti použít dražších materiálů na bázi minerální vlny nebo děrovaných polystyrénů. Zdivo obvykle vykazuje nerovnosti, nižší soudržnost s omítkou a obtížnost při kotvení kontaktního zateplovacího systému do kamene. Pak je lépe použít místo kontaktního systému systém s odvětrávanou fasádou, kdy se tepelný izolant z minerální vlny vkládá do nosného roštu zakrytého pohledovým materiálem – deskami, pod kterým je odvětrávaná vrstva vzduchu. Tento způsob však může zásadní měrou změnit vnější vzhled domu. Existuje i metoda vnitřního zateplení pomocí izolantů na bázi křemičitanu vápenatého, které dokážou pracovat s vedením vlhkosti. Realizací této formy zateplení však přijdete o největší devizu zdiva, a sice o jeho schopnost akumulace tepla. Při této metodě je nutno pracovat s maximální obezřetností a práci svěřit odborné firmě, to ovšem platí i pro všechny jmenované metody. Odborný pracovník by měl shlédnout situaci na místě, odebrat vzorky zdiva, nechat laboratorně změřit obsah vlhkosti a na základě výsledků rozhodnout o nejhodnějším způsobu řešení tepelné izolace.
Zatím je třeba učinit ostatní opatření, jejichž provedení je standardně bezproblémové, zejména zateplení stropu pod půdou.
Charakteristickou vlastností obvodového zdiva staveb z hlediska prostupu tepla a s tím i nutnosti zdivo zateplovat, je součinitel prostupu tepla U v jednotkách W/(m2.K) slovy Watt na metr čtvereční a Kelvin, který udává, jaké množství tepla projde jedním metrem čtverečním při teplotním rozdílu jeden Kelvin, jinak jeden stupeň Celsia. Čím je jeho hodnota nižší, tím lepší je konstrukce z pohledu ochrany proti únikům tepla z budovy. S rostoucí tloušťkou zdiva součinitel prostupu tepla klesá, zlepšuje se. Kromě tloušťky je dalším prvkem, který určuje, o jak kvalitní konstrukci jde, tepelná vodivost materiálu konstrukce, stěny, která udává, jak dobře či špatně vede teplo, jak dobře či špatně sdílí teplo vedením mezi dvěma svými povrchy, vnitřním a venkovním. Označuje se řeckým písmenem lambda.
Dlouhou dobu v historii stavebnictví budov bylo jakýmsi etalonem zdivo z plných cihel o tloušťce 45 cm, které vykazuje součinitel prostupu tepla U=1,4 W/(m2.K). Norma o tepelné ochraně budov předepisuje pro současné nové budovy hodnotu U=0,3 W/(m2.K) pro obvodové zdi jako nepřekročitelný požadavek a doporučuje hodnotu ne vyšší nežli U=0,25 W/(m2.K). Tato hodnota může být ještě zpřísněna dalšími předpisy jako vyhláškou o energetické náročnosti budov č. 264/2020 jako prováděcího předpisu pro zákon o hospodaření energií č. 406/2000. Jak je na tom zdivo tloušťky 100 cm? Zjevně se jedná o zdivo kamenné nebo smíšené – směs kamene a cihel. Tepelná vodivost kamene poměrně značně kolísá podle jeho druhu. Charakteristická hodnota součinitele prostupu tepla kamenného zdiva o tloušťce 1 metr by mohla nabývat hodnoty U=1,6 W/(m2.K), tedy o něco horší, než zdivo z plných cihel tl. 45 cm. Další vlastností zdiva, která charakterizuje jeho vlastnosti s ohledem na sdílení tepla je schopnost jeho akumulace. Takto silné kamenné zdivo je schopno překonat období s nízkou venkovní teplotou, takže není nutno dimenzovat výkon otopného systému na obvyklých – 15 °C, ale na hodnotu např. -10 °C.
Pokud porovnáme součinitel prostupu s výše uvedenými normovými požadavky, vychází teoreticky, že zateplení by si zasloužilo, a to minimálně nějakých 16 cm izolantu. Při zateplování takového zdiva může být problém s vlhkostí zdiva a nutnosti použít dražších materiálů na bázi minerální vlny nebo děrovaných polystyrénů. Zdivo obvykle vykazuje nerovnosti, nižší soudržnost s omítkou a obtížnost při kotvení kontaktního zateplovacího systému do kamene. Pak je lépe použít místo kontaktního systému systém s odvětrávanou fasádou, kdy se tepelný izolant z minerální vlny vkládá do nosného roštu zakrytého pohledovým materiálem – deskami, pod kterým je odvětrávaná vrstva vzduchu. Tento způsob však může zásadní měrou změnit vnější vzhled domu. Existuje i metoda vnitřního zateplení pomocí izolantů na bázi křemičitanu vápenatého, které dokážou pracovat s vedením vlhkosti. Realizací této formy zateplení však přijdete o největší devizu zdiva, a sice o jeho schopnost akumulace tepla. Při této metodě je nutno pracovat s maximální obezřetností a práci svěřit odborné firmě, to ovšem platí i pro všechny jmenované metody. Odborný pracovník by měl shlédnout situaci na místě, odebrat vzorky zdiva, nechat laboratorně změřit obsah vlhkosti a na základě výsledků rozhodnout o nejhodnějším způsobu řešení tepelné izolace.
Zatím je třeba učinit ostatní opatření, jejichž provedení je standardně bezproblémové, zejména zateplení stropu pod půdou.