Internetová poradna i-EKIS / odpověď
17.10.11 / dotaz č. 29717
V současné době stavíme rodinný dům, který je ve fázi hrubé stavby - šest
řad cihel - a řeším dilema mezi dvěma typy vytápění a dostatečnosti
izolací.
Vytápění:
První typ je popsán v příloze (výtah z projektu) - teplovodní vytápění na
elektrický kotel spolu s teplovodní krbovou vložkou a akumulační nádrží,
druhým je elektrické odporové topení. Druhý typ přináší řadu výhod (každá
místnost se reguluje zvlášť, nejsou radiátory apod.), je investičně méně
nákladný (cca 200 vs. 120 tisíc Kč). Přináší ale také jednu velkou
nevýhodu, a to je nemožnost změny zdroje tepla v budoucnu a tudíž závilost pouze na elektrické energii. Zároveň si nejsem jistý provozními náklady. Zajímal by
mne tudíž Váš názor na oba typy a ke kterému byste se na mém místě s
ohledem na vlastnosti budoucího domu a na porovnání ne/výhod obou, investičních a provozních nákladů v budoucnu přiklonil.
Izolace:
Součástí přílohy jsou též skladby konstrukcí. V tomto případě bych Vás
chtěl požádat o jakousi revizi, zda jsou izolace dostatečné. Např. osobně bych
přidal více do podlahy (např. 14 cm), přemýšlím i o navýšení izolace
střechy (na 35 cm). Nevím však, zda se to stále ještě vyplatí, zda to bude mít
nějaký praktický dopad na úspory, zda se nejedná už o předimenzování. Také
nevím zda provést izolaci obvodových stěn v šířce 16 cm (přemýšlím o 20
cm) jednovrstně, nebo ve dvou vrstvách s překrytými spárami. Druhá varianta s
sebou nese vyšší náklady (lepidlo ve dvou vrstvách apod.), ale snad by
taková skladba mohla mít lepší vlastnosti.
řad cihel - a řeším dilema mezi dvěma typy vytápění a dostatečnosti
izolací.
Vytápění:
První typ je popsán v příloze (výtah z projektu) - teplovodní vytápění na
elektrický kotel spolu s teplovodní krbovou vložkou a akumulační nádrží,
druhým je elektrické odporové topení. Druhý typ přináší řadu výhod (každá
místnost se reguluje zvlášť, nejsou radiátory apod.), je investičně méně
nákladný (cca 200 vs. 120 tisíc Kč). Přináší ale také jednu velkou
nevýhodu, a to je nemožnost změny zdroje tepla v budoucnu a tudíž závilost pouze na elektrické energii. Zároveň si nejsem jistý provozními náklady. Zajímal by
mne tudíž Váš názor na oba typy a ke kterému byste se na mém místě s
ohledem na vlastnosti budoucího domu a na porovnání ne/výhod obou, investičních a provozních nákladů v budoucnu přiklonil.
Izolace:
Součástí přílohy jsou též skladby konstrukcí. V tomto případě bych Vás
chtěl požádat o jakousi revizi, zda jsou izolace dostatečné. Např. osobně bych
přidal více do podlahy (např. 14 cm), přemýšlím i o navýšení izolace
střechy (na 35 cm). Nevím však, zda se to stále ještě vyplatí, zda to bude mít
nějaký praktický dopad na úspory, zda se nejedná už o předimenzování. Také
nevím zda provést izolaci obvodových stěn v šířce 16 cm (přemýšlím o 20
cm) jednovrstně, nebo ve dvou vrstvách s překrytými spárami. Druhá varianta s
sebou nese vyšší náklady (lepidlo ve dvou vrstvách apod.), ale snad by
taková skladba mohla mít lepší vlastnosti.
Hezký den,
teplovodní vytápění je variabilnější řešení a umožňuje využití obnovitelných zdrojů energie. Důležité je ale navrhnout otopnou soustavu jako nízkoteplotní. Ekonomické posouzení lze však provést až po vypočtení tepelných ztrát dle platných norem. To by Vám měl provést projektant vytápění.
Co se týká tepelných izolací je jisté, že větší tloušťky zateplení jsou do budoucna perspektivnější s ohledem na zdražování paliv a energií. Do podlah nepodsklepených objektů se již u novostaveb běžně používají podlahové polystyreny tloušťky 15 až 20 cm. U obvodového zdiva jsou tloušťky zateplení závislé na typu použité obvodové nosné konstrukce a např. u tepelně izolačních cihel se pohybují v rozmezí 15 až 20 cm. To lze provést buď v jedné vrstvě, nebo ve dvou vrstvách s překrytými spárami jak správně píšete. Osobně však doporučuji raději jednovrstvé zateplení s materiálem, který má nižší měrnou tepelnou vodivost (lambda), např. šedý polystyren.
Směrodatné pro Vás bude, aby byla dodržena plánovaná tepelně technická norma, jejímž požadavkem bude dosáhnout tepelně technických parametrů pro pasívní domy.
S přátelským pozdravem Lubomír Klobušník, energetický poradce ECČB
teplovodní vytápění je variabilnější řešení a umožňuje využití obnovitelných zdrojů energie. Důležité je ale navrhnout otopnou soustavu jako nízkoteplotní. Ekonomické posouzení lze však provést až po vypočtení tepelných ztrát dle platných norem. To by Vám měl provést projektant vytápění.
Co se týká tepelných izolací je jisté, že větší tloušťky zateplení jsou do budoucna perspektivnější s ohledem na zdražování paliv a energií. Do podlah nepodsklepených objektů se již u novostaveb běžně používají podlahové polystyreny tloušťky 15 až 20 cm. U obvodového zdiva jsou tloušťky zateplení závislé na typu použité obvodové nosné konstrukce a např. u tepelně izolačních cihel se pohybují v rozmezí 15 až 20 cm. To lze provést buď v jedné vrstvě, nebo ve dvou vrstvách s překrytými spárami jak správně píšete. Osobně však doporučuji raději jednovrstvé zateplení s materiálem, který má nižší měrnou tepelnou vodivost (lambda), např. šedý polystyren.
Směrodatné pro Vás bude, aby byla dodržena plánovaná tepelně technická norma, jejímž požadavkem bude dosáhnout tepelně technických parametrů pro pasívní domy.
S přátelským pozdravem Lubomír Klobušník, energetický poradce ECČB