Internetová poradna i-EKIS / odpověď
26.10.11 / dotaz č. 30105
Ohřívání stěn sluncem. Dobrý den. Sluneční svit má velký vliv na teplo v bytě. Nám např. i při zimních teplotách kolem 0° slunce okny vyhřeje byt na 21° bez zapínání topení. Jaký význam má ale zahřívání fasády? Zakrytím stěn izolací se tomuto zamezí. Je pravda, že se pak prodlužuje topná sezóna? Jaký podíl má zahřívání venkovních stěn sluncem na teplotní bilanci domu?
Zdravím. Váš dotaz je velmi zajímavý, protože se tímto v podstatě nikdo nezabývá. Nicméně zkoušel jsem si toto počítat a závěry jsou jednoznačné. Úniky tepla konstrukcí jsou přímo úměrné součiniteli prostupu tepla (to je převrácená hodnota tepelného odporu, který je opět úměrný tloušťce tepelného izolantu). Pokud tedy je zeď dobře tepelně izolovaná, uniká jí méně tepla. Stejně tak to však platí pro tepelný tok obráceným směrem, tedy do interiéru. Čím je zeď více tepelně izolovaná, tím méně dovnitř proniká tepla. Vzhledem k tomu, že jde v obou případech o přímou úměru, zůstává i rozdělení úniků či vstupu tepla v tomto poměru. Protože v ČR je vždy prostup tepla směrem ven větší je silnější tepelná izolace výhodou, šetří energii.
Je pravda, že se může stát, že po zateplení je potřeba dříve začít topit. To ovšem nemá souvislost s tepelnými izolacemi stěn, spíše to souvisí s tím, že nová okna mají proti starším výrazně silnější okenní rám a tím i menší plochu prosklení. Zároveň nová okna jsou pokovená a tím také redukují částečně vstup tepla do interiéru.
Při celoročních bilančních výpočtech je jednoznačný kladný vliv tepelné izolace - čím více, tím lépe. Protože se touto problematikou zabýváme dlouhodobě, máme i několik energetických auditů na objekty zateplované v letech 2002 až 2004 a dle dlouhodobého sledování reálných spotřeb energie na vytápění se nám potvrzují roční úspory dle druhu objektu a způsobu zateplení ve výši 30 až 70 %. V tomto by se jistě v dlouhodobém horizontu objevilo i případné prodloužení topné sezóny.
Solární tepelné zisky jsou pochopitelně závislé na absorpčních vlastnostech povrchu. Pokud uvažujete absorpci 10 % (obvyklá hodnota), tak je poměr mezi potřebou tepla na vytápění s uvažováním tepelných zisků fasádou (nikoliv okny) a potřebou tepla bez těchto tepelných zisků dle druhu stěny v hodnotách okolo 0,977. Při uvažování absorpce slunečního záření 90 % je tato hodnota v rozmezí od 0,81 do 0,86. U oken je však tato hodnota záporná, tedy do objektu vniká okny více energie, než kolik jí z budovy okny uteče. Tyto hodnoty byly vypočteny v dynamickém výpočtovém systému, kdy se modelovala konkrétní budova a konkrétní reálný sluneční svit zjištěný měřením na meteostanici v jižních Čechách. V tomto modelu tedy byly do výpočtu zahrnuty reálné podmínky, včetně zastínění mraky apod. Ze zde zmíněných výpočtů jednoznačně vyplývá izolovat co nejvíce, je to ekonomické. Pro vaši oreintaci: bylo výpočtově simulováno 7 staveb se součinitelem prostupu tepla U v rozmezí 0,15 až 0,138 W/(m2.K).
Je pravda, že se může stát, že po zateplení je potřeba dříve začít topit. To ovšem nemá souvislost s tepelnými izolacemi stěn, spíše to souvisí s tím, že nová okna mají proti starším výrazně silnější okenní rám a tím i menší plochu prosklení. Zároveň nová okna jsou pokovená a tím také redukují částečně vstup tepla do interiéru.
Při celoročních bilančních výpočtech je jednoznačný kladný vliv tepelné izolace - čím více, tím lépe. Protože se touto problematikou zabýváme dlouhodobě, máme i několik energetických auditů na objekty zateplované v letech 2002 až 2004 a dle dlouhodobého sledování reálných spotřeb energie na vytápění se nám potvrzují roční úspory dle druhu objektu a způsobu zateplení ve výši 30 až 70 %. V tomto by se jistě v dlouhodobém horizontu objevilo i případné prodloužení topné sezóny.
Solární tepelné zisky jsou pochopitelně závislé na absorpčních vlastnostech povrchu. Pokud uvažujete absorpci 10 % (obvyklá hodnota), tak je poměr mezi potřebou tepla na vytápění s uvažováním tepelných zisků fasádou (nikoliv okny) a potřebou tepla bez těchto tepelných zisků dle druhu stěny v hodnotách okolo 0,977. Při uvažování absorpce slunečního záření 90 % je tato hodnota v rozmezí od 0,81 do 0,86. U oken je však tato hodnota záporná, tedy do objektu vniká okny více energie, než kolik jí z budovy okny uteče. Tyto hodnoty byly vypočteny v dynamickém výpočtovém systému, kdy se modelovala konkrétní budova a konkrétní reálný sluneční svit zjištěný měřením na meteostanici v jižních Čechách. V tomto modelu tedy byly do výpočtu zahrnuty reálné podmínky, včetně zastínění mraky apod. Ze zde zmíněných výpočtů jednoznačně vyplývá izolovat co nejvíce, je to ekonomické. Pro vaši oreintaci: bylo výpočtově simulováno 7 staveb se součinitelem prostupu tepla U v rozmezí 0,15 až 0,138 W/(m2.K).