Internetová poradna i-EKIS / odpověď
23.11.11 / dotaz č. 30535
Jak dalece náročné by bylo předělat běžný rodinný domek s rovnou střechou, kolaudovaný v r.1986, na nízkoenergetický dům nebo se mu alespoň trochu přiblížit? Co všechno by se muselo podniknout?
Předem děkuji za odpověď.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz.
Jistě víte, jak je v předpisech definován pojem nízkoenergetický dům. Např. podle ČSN 73 0540-2 je to budova s převažující vnitřní návrhovou teplotou 18 až 22 °C, kde měrná roční potřeba tepla na vytápění nepřekračuje 50 kWh/(m2) za rok a průměrný součinitel prostupu tepla obvodových konstrukcí nepřekračuje doporučenou hodnotu podle výše uvedené normy. Měrná roční potřeba tepla se stanovuje předepsaným teoretickým výpočtem zahrnujícím tepelné ztráty prostupem konstrukcemi, větráním, ale též roční bilanci výplní otvorů - oken - včetně jejich tepelných zisků z oslunění. Do výpočtu se nezahrnuje vliv otopné soustavy. Průměrný součitel prostupu tepla se porovnává z tzv. referenční budovou a závisí rovněž na geometrickém tvaru budovy.
V zhledem k roku výstavby můžeme předpokládat, že hodnoty součinitelů postupu tepla jednotlivých konstrukcí jsou následující: U-stěna 1,3 až 0,8 W/(m2K), U-střecha 0,8 až 0,5, U-podlaha 1,6 až 1,1, U-okna 2,9. Měrná roční potřeba tepla na vytápění u těchto objektů se pohybuje v rozmezí 180 až 200 kWh/(m2K). Aby bylo dosaženo nízkoenergetického standardu, měly by být hodnoty součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí lepší než stanovuje norma ve svých doporučených hodnotách. Konkrétně U-stěna 0,18 W/(m2K), U-střecha 0,15, U-podlaha 0,22, U-okna 0,8.
Převedeno na tloušťku izolací to znamená dodatečné zateplení o tl. pro obvodové stěny cca 200 mm, taktéž pro střechu (celkem min 35 cm), podlaha dalších 150 mm, okna s trojitým zasklením na neosluněných stranách.
To jsou pouze směrné hodnoty, tloušťky dodatečných izolací lze vypočítat pouze na základě konkrétních skladeb konstrukcí. Může se stát, že některé konstrukce z různých důvodů nepůjdou zateplit o požadovaných tloušťkách, např. pro nedostatek místa, nebo podlaha u nepodsklepeného domu, kde by rekonstrukce vyžadovala vybourání všech původní konstrukcí podlahy. S klesající tepelnou ztrátou je také třeba věnovat zvýšenou pozornost provedení detailů, řešení tepelných mostů a vazeb. Nedořešené detaily atik, balkonů, lodžií, ostění, nadpraží, parapetů, soklů a základů mohou zvyšovat potřebu tepla až dvojnásobně. Velikost zateplované plochy je pak větší než prostá ochlazovaná obálka budovy.
Je třeba počítat s vyvolanými náklady, které představují různé dozdívky, úpravy říms, parapety, klempířské práce. Je vhodné neosazovat nová okna na původní místo, nýbrž s venkovním lícem zdi. Odvětrávanou dvouplášťovou střechu bude nutno zřejmě rekonstruovat na jednoplášťovou.
U dobře zateplených domů pak se zvyšuje i podíl větrání na celkové potřebě tepla a pak stojí za úvahu zvážit instalaci řízeného větrání domu s rekuperací tepla z odpadního vzduchu.
Pokles potřebného topného výkonu znamená většinou i rekonstrukci zdroje tepla, který rázem se stává předimenzovaným a zejména u běžných kotlů na uhlí a kusové dřevo se jejich účinnost výrazně snižuje v důsledku tlumení výkonu. Tento problém se obvykle vyřeší instalací akumulační nádrže nebo přechodem na jiný způsob vytápění.
Vzhledem k šířce problematiky dopručujeme příležitostnou návštěnu na našem pracovišti na Náměstí Přemysla Otakara II č. 25 v Č. Budějovicích, po předchozí telefonické domluvě, nejlépe s projektovou dokumentací stávajícího stavu.
S pozdravem
Ing. Zdeněk Krejčí, energetický poadce Energy Center České Budějovice
děkujeme za Váš dotaz.
Jistě víte, jak je v předpisech definován pojem nízkoenergetický dům. Např. podle ČSN 73 0540-2 je to budova s převažující vnitřní návrhovou teplotou 18 až 22 °C, kde měrná roční potřeba tepla na vytápění nepřekračuje 50 kWh/(m2) za rok a průměrný součinitel prostupu tepla obvodových konstrukcí nepřekračuje doporučenou hodnotu podle výše uvedené normy. Měrná roční potřeba tepla se stanovuje předepsaným teoretickým výpočtem zahrnujícím tepelné ztráty prostupem konstrukcemi, větráním, ale též roční bilanci výplní otvorů - oken - včetně jejich tepelných zisků z oslunění. Do výpočtu se nezahrnuje vliv otopné soustavy. Průměrný součitel prostupu tepla se porovnává z tzv. referenční budovou a závisí rovněž na geometrickém tvaru budovy.
V zhledem k roku výstavby můžeme předpokládat, že hodnoty součinitelů postupu tepla jednotlivých konstrukcí jsou následující: U-stěna 1,3 až 0,8 W/(m2K), U-střecha 0,8 až 0,5, U-podlaha 1,6 až 1,1, U-okna 2,9. Měrná roční potřeba tepla na vytápění u těchto objektů se pohybuje v rozmezí 180 až 200 kWh/(m2K). Aby bylo dosaženo nízkoenergetického standardu, měly by být hodnoty součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí lepší než stanovuje norma ve svých doporučených hodnotách. Konkrétně U-stěna 0,18 W/(m2K), U-střecha 0,15, U-podlaha 0,22, U-okna 0,8.
Převedeno na tloušťku izolací to znamená dodatečné zateplení o tl. pro obvodové stěny cca 200 mm, taktéž pro střechu (celkem min 35 cm), podlaha dalších 150 mm, okna s trojitým zasklením na neosluněných stranách.
To jsou pouze směrné hodnoty, tloušťky dodatečných izolací lze vypočítat pouze na základě konkrétních skladeb konstrukcí. Může se stát, že některé konstrukce z různých důvodů nepůjdou zateplit o požadovaných tloušťkách, např. pro nedostatek místa, nebo podlaha u nepodsklepeného domu, kde by rekonstrukce vyžadovala vybourání všech původní konstrukcí podlahy. S klesající tepelnou ztrátou je také třeba věnovat zvýšenou pozornost provedení detailů, řešení tepelných mostů a vazeb. Nedořešené detaily atik, balkonů, lodžií, ostění, nadpraží, parapetů, soklů a základů mohou zvyšovat potřebu tepla až dvojnásobně. Velikost zateplované plochy je pak větší než prostá ochlazovaná obálka budovy.
Je třeba počítat s vyvolanými náklady, které představují různé dozdívky, úpravy říms, parapety, klempířské práce. Je vhodné neosazovat nová okna na původní místo, nýbrž s venkovním lícem zdi. Odvětrávanou dvouplášťovou střechu bude nutno zřejmě rekonstruovat na jednoplášťovou.
U dobře zateplených domů pak se zvyšuje i podíl větrání na celkové potřebě tepla a pak stojí za úvahu zvážit instalaci řízeného větrání domu s rekuperací tepla z odpadního vzduchu.
Pokles potřebného topného výkonu znamená většinou i rekonstrukci zdroje tepla, který rázem se stává předimenzovaným a zejména u běžných kotlů na uhlí a kusové dřevo se jejich účinnost výrazně snižuje v důsledku tlumení výkonu. Tento problém se obvykle vyřeší instalací akumulační nádrže nebo přechodem na jiný způsob vytápění.
Vzhledem k šířce problematiky dopručujeme příležitostnou návštěnu na našem pracovišti na Náměstí Přemysla Otakara II č. 25 v Č. Budějovicích, po předchozí telefonické domluvě, nejlépe s projektovou dokumentací stávajícího stavu.
S pozdravem
Ing. Zdeněk Krejčí, energetický poadce Energy Center České Budějovice
Odpovídá: Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk